742 bdělost Jeden bratr v Kelliích namočil své palmové listy, u když se posadil, aby je pletl, říká mu myšlenka: "Běž navštívit tohohle starce." On ale uvažoval a řekl si: "Půjdu za pár dní." A ta myšlenka mu řekla znovu: "Co budeš dělat, jestli zemře? A teď si s ním promluvíš zároveň i o žni." Znovu si v duchu řekl: "Není přece vhodná doba." A znovu si myslel: "Tak, jakmile nařežeš ten rákos, vhodná doba přijde." On ale řekl: "Dodělám ty listy a pak teprve půjdu." A zase si v nitru řekl: "Ale teď je pěkné počasí." A vstal a nechal ty listy namočené, vzal svou kozí kůži a šel. V jeho sousedství žil nějaký stařec s darem duchovního vidění, a jak ho uviděl běžet, zavolal na něho: "Zajatče, zajatce, pojď sem!" A když přišel, říká mu ten stařec: "Vrať se do své kelly." Bratr mu vylíčil svůj boj, a když přišel do své kelly, udělal kající poklonu a démoni zakřičeli silným hlasem: "Přemohli jste nás, mniši." A rohož pod ním se spálila jako v ohni a démoni se rozplynuli jako dým a on poznal jejich lest.