Efezským

¹Proto vás já, vězeň kvůli Pánu, prosím, abyste tomu povolání, kterého se vám dostalo,

²dělali čest svým životem, vždy skromní, tiší a trpěliví. Snášejte se navzájem v lásce

³a usilovně hleďte zachovat jednotu Ducha, spojeni svazkem pokoje.

⁴Jedno tělo a jeden Duch, k jedné naději jste byli povoláni;

⁵jeden je Pán, jedna víra, jeden křest,

⁶jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je ve všech.

⁷Každému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování.

⁸Proto je řečeno: ‚Vystoupil vzhůru, zajal nepřátele, dal dary lidem.‘

⁹Co jiného znamená ‚vystoupil‘, než že předtím sestoupil dolů na zem?

¹⁰Ten, který sestoupil, je tedy tentýž, který také vystoupil nade všechna nebesa, aby naplnil všechno, co jest.

¹¹A toto jsou jeho dary: jedny povolal za apoštoly, jiné za proroky, jiné za zvěstovatele evangelia, jiné za pastýře a učitele,

¹²aby své vyvolené dokonale připravil k dílu služby – k budování Kristova těla,

¹³až bychom všichni dosáhli jednoty víry a poznání Syna Božího, a tak dorostli zralého lidství, měřeno mírou Kristovy plnosti.

¹⁴Pak už nebudeme nedospělí, nebudeme zmítáni a unášeni závanem kdejakého učení – lidskou falší, chytráctvím a lstivým sváděním k bludu.

¹⁵Buďme pravdiví v lásce, ať ve všem dorůstáme v Krista. On je hlava,

¹⁶z něho roste celé tělo, pevně spojené klouby navzájem se podpírajícími, a buduje se v lásce podle toho, jak je každé části dáno.

¹⁷To vám říkám a dotvrzuji jménem Páně: nežijte tak, jako žijí pohané podle svých marných představ.

¹⁸Mají zatemnělou mysl a odcizili se Božímu životu pro svou nevědomost a zatvrzelé srdce.

¹⁹Otupěli, propadli bezuzdnosti a s chtivostí dělají hanebné věci.

²⁰Vy jste se však u Krista takovým věcem neučili –

²¹pokud jste ovšem o něm slyšeli a byli v něm vyučeni podle pravdy, která je v Ježíši.

²²Odložte dřívější způsob života, staré lidství, které hyne klamnými vášněmi,

²³obnovte se duchovním smýšlením,

²⁴oblečte nové lidství, stvořené k Božímu obrazu ve spravedlnosti a svatosti pravdy.

²⁵Proto zanechte lži a ‚mluvte pravdu každý se svým bližním‘, vždyť jste údy téhož těla.

²⁶‚Hněváte-li se, nehřešte.‘ Nenechte nad svým hněvem zapadnout slunce

²⁷a nedopřejte místa ďáblu.

²⁸Kdo kradl, ať už nekrade, ale ať raději přiloží ruce k pořádné práci, aby se měl o co rozdělit s potřebnými.

²⁹Z vašich úst ať nevyjde ani jedno špatné slovo, ale vždy jen dobré, které by pomohlo, kde je třeba, a tak posluchačům přineslo milost.

³⁰A nezarmucujte svatého Ducha Božího, jehož pečeť nesete pro den vykoupení.

³¹Ať je vám vzdálena všechna tvrdost, zloba, hněv, křik, utrhání a s tím i každá špatnost;

³²buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.