Exodus

¹Toto jsou jména synů Izraelových, kteří přišli do Egypta s Jákobem; každý přišel se svou rodinou:

²Rúben, Šimeón, Lévi a Juda,

³Isachar, Zabulón a Benjamín,

⁴Dan a Neftalí, Gád a Ašer.

⁵Všech, kdo vzešli z Jákobových beder, bylo sedmdesát. Josef už byl v Egyptě.

⁶Potom zemřel Josef a všichni jeho bratři i celé to pokolení.

⁷Ale Izraelci se rozplodili, až se to jimi hemžilo, převelice se rozmnožili a byli velice zdatní; byla jich plná země.

⁸ Egyptě však nastoupil nový král, který o Josefovi nevěděl.

⁹Ten řekl svému lidu: „Hle, izraelský lid je početnější a zdatnější než my.

¹⁰Musíme s ním nakládat moudře, aby se nerozmnožil. Kdyby došlo k válce, jistě by se připojil k těm, kdo nás nenávidí, bojoval by proti nám a odtáhl by ze země.“

¹¹Ustanovili tedy nad ním dráby, aby jej ujařmovali robotou. Musel stavět faraónovi města pro sklady, Pitom a Raamses.

¹²Avšak jakkoli jej ujařmovali, množil se a rozmáhal dále, takže měli z Izraelců hrůzu.

¹³Proto začali Egypťané Izraelce surově zotročovat.

¹⁴Ztrpčovali jim život tvrdou otročinou při výrobě cihel a všelijakou prací na poli. Všechnu otročinu, kterou na ně uvalili, jim ještě ztěžovali surovostí.

¹⁵Egyptský král poručil hebrejským porodním bábám, z nichž jedna se jmenovala Šifra a druhá Púa:

¹⁶„Když budete pomáhat Hebrejkám při porodu a při slehnutí zjistíte, že to je syn, usmrťte jej; bude-li to dcera, aťsi je naživu.“

¹⁷Avšak porodní báby se bály Boha a rozkazem egyptského krále se neřídily. Nechávaly hochy naživu.

¹⁸Egyptský král si porodní báby předvolal a řekl jim: „Co to děláte, že necháváte hochy naživu?“

¹⁹Porodní báby faraónovi odvětily: „Hebrejky nejsou jako ženy egyptské; jsou plné života. Porodí dříve, než k nim porodní bába přijde.“

²⁰Bůh pak těm porodním bábám prokazoval dobrodiní a lid se množil a byl velmi zdatný.

²¹Protože se porodní báby bály Boha, požehnal jejich domům.

²²Ale farao všemu svému lidu rozkázal: „Každého syna, který se jim narodí, hoďte do Nilu; každou dceru nechte naživu.“