Jan

¹Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka;

²na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci.

³Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: „Už nemají víno.“

⁴Ježíš jí řekl: „Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina.“

⁵Matka řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám nařídí.“

⁶Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra.

⁷Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou!“ I naplnili je až po okraj.

⁸Pak jim přikázal: „Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!“ Učinili tak.

⁹Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno – nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli – zavolal si ženicha

¹⁰a řekl mu: „Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli.“

¹¹Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili.

¹²Potom odešel Ježíš, jeho matka, bratři i učedníci do Kafarnaum a zůstali tam několik dní.

¹³Byly blízko židovské Velikonoce a Ježíš se vydal na cestu do Jeruzaléma.

¹⁴V chrámu našel prodavače dobytka, ovcí a holubů i penězoměnce, jak sedí za stoly.

¹⁵Udělal si z provazů bič a všecky z chrámu vyhnal, i s ovcemi a dobytkem, směnárníkům rozházel mince, stoly zpřevracel

¹⁶a prodavačům holubů poručil: „Pryč s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržiště!“

¹⁷Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: ‚Horlivost pro tvůj dům mne stráví.‘

¹⁸Židé mu řekli: „Jakým znamením nám prokážeš, že to smíš činit?“

¹⁹Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej postavím.“

²⁰Tu řekli Židé: „Čtyřicet šest let byl tento chrám budován, a ty jej chceš postavit ve třech dnech?“

²¹On však mluvil o chrámu svého těla.

²²Když byl pak vzkříšen z mrtvých, rozpomenuli se jeho učedníci, že to říkal, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš pověděl.

²³Když byl v Jeruzalémě o velikonočních svátcích, mnozí uvěřili v jeho jméno, protože viděli znamení, která činil.

²⁴Ježíš jim však nesvěřoval, kdo je, poněvadž všechny lidi znal;

²⁵nepotřeboval, aby mu někdo o někom říkal svůj soud. Sám dobře věděl, co je v člověku.