Júdit

¹Poslali k němu posly a žádali o mír slovy:

²„ Hle, jsme služebníky velkého krále Nebúkadnesara, ležíme před tebou, nalož s námi, jak uznáš za vhodné.

³Pohleď, naše dvorce a každé naše místo, všechna pšeničná pole, stáda bravu a skotu i všechny ohrady s našimi stany leží před tebou; nalož s nimi, jak se ti líbí.

⁴Naše města s jejich obyvateli jsou tvými otroky, přijď a učiň s nimi, jak je dobré v tvých očích.“

⁵Mužové přišli k Holofernovi a oznámili mu ta slova.

⁶On sestoupil se svým vojskem na mořské pobřeží, obsadil opevněná města a vzal z nich vybrané muže do svého pomocného vojska.

⁷Obyvatelé měst i celá okolní krajina jej přivítali s věnci, tancem a bubínky,

⁸on však zpustošil celé jejich území a pokácel jejich posvátné háje. Bylo mu uloženo vymýtit všechny bohy země, aby všechny pronárody vzdávaly božskou poctu jedině samému Nebúkadnesarovi a všechny jazyky a jejich kmeny jej vzývaly jako boha.

⁹Potom přišel k Jizreelu, blízko Dótanu, který je naproti velkému srázu Judskému.

¹⁰Položili se táborem mezi Gebou a Skýtopolí; pobyl tam měsíc, aby shromáždil všecko, co potřebovalo jeho vojsko.