Lukáš   - výběr kapitoly: index | info

previous - next    19. kapitola
1Ježíš vešel do Jericha a procházel jím.

2Tam byl muž jménem Zacheus, vrchní celník a veliký boháč;

3toužil uvidět Ježíše, aby poznal, kdo to je, ale poněvadž byl malé postavy, nemohl ho pro zástup spatřit.

4Běžel proto napřed a vylezl na moruši, aby ho uviděl, neboť tudy měl jít.

5Když Ježíš přišel k tomu místu, pohlédl vzhůru a řekl: „Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě.“

6On rychle slezl a s radostí jej přijal.

7Všichni, kdo to viděli, reptali: „On je hostem u hříšného člověka!“

8Zacheus se zastavil a řekl Pánu: „Polovinu svého jmění, Pane, dávám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně.“

9Ježíš mu řekl: „Dnes přišlo spasení do tohoto domu; vždyť je to také syn Abrahamův.

10Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo.“

11Těm, kteří to slyšeli, pověděl ještě podobenství, protože byl blízko Jeruzaléma, a oni se domnívali, že království Boží se má zjevit ihned.

12Proto řekl: „Jeden muž vznešeného rodu měl odejít do daleké země, aby si odtud přinesl královskou hodnost.

13Zavolal si deset svých služebníků, dal jim deset hřiven a řekl jim: ‚Hospodařte s nimi, dokud nepřijdu.‘

14Ale občané ho nenáviděli a poslali vzápětí poselstvo, aby vyřídilo: ‚Nechceme tohoto člověka za krále!‘

15Když se však jako král vrátil, dal si předvolat služebníky, kterým svěřil peníze, aby se přesvědčil, jak s nimi kdo hospodařil.

16Přišel první a řekl: ‚Pane, tvoje hřivna vynesla deset hřiven.‘

17Řekl mu: ‚Správně, služebníku dobrý, poněvadž jsi byl věrný v docela malé věci, budeš vládnout nad deseti městy.‘

18Přišel druhý a řekl: ‚Pane, tvoje hřivna vynesla pět hřiven.‘

19Řekl mu: ‚Ty vládni nad pěti městy!‘

20Přišel další a řekl: ‚Pane, tu je tvoje hřivna; měl jsem ji schovánu v šátku,

21neboť jsem se tě bál. Jsi přísný člověk: bereš, co jsi nedal, a sklízíš, co jsi nezasel.‘

22Řekne mu: ‚Jsi špatný služebník. Soudím tě podle tvých vlastních slov: věděl jsi, že jsem člověk přísný a beru, co jsem nedal, a sklízím, co jsem nezasel.

23Proč jsi aspoň mé peníze neuložil, a já bych si je byl teď vybral i s úrokem.‘

24Své družině pak řekl: ‚Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, kdo má deset hřiven!‘

25Řekli mu: ‚Pane, už má deset.‘

26Pravím vám: ‚Každému, kdo má, bude dáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.

27Ale mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl jejich králem, přiveďte sem a přede mnou je pobijte.‘„

28Po těchto slovech pokračoval Ježíš v cestě do Jeruzaléma.

29Když se přiblížil k Betfage a k Betanii u hory, která se nazývá Olivová, poslal dva ze svých učedníků

30a řekl jim: „Jděte naproti do vesnice, a jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte!

31Zeptá-li se vás někdo, proč je odvazujete, odpovězte mu: ‚Pán je potřebuje.‘„

32Šli, kam je poslal, a nalezli vše, jak jim řekl.

33Když oslátko odvazovali, řekli jim jeho majitelé: „Proč to oslátko odvazujete?“

34Oni odpověděli: „Pán je potřebuje.“

35Přivedli oslátko k Ježíšovi, hodili přes ně své pláště a Ježíše na ně posadili.

36A jak jel, prostírali mu své pláště na cestu.

37Když už se blížil ke svahu Olivové hory, počal celý zástup učedníků radostně a hlasitě chválit Boha za všechny mocné činy, které viděli.

38Volali: „Požehnaný král, který přichází ve jménu Hospodinově. Na nebi pokoj a sláva na výsostech!“

39Tu mu řekli někteří farizeové ze zástupu: „Mistře, napomeň své učedníky!“

40Odpověděl: „Pravím vám, budou-li oni mlčet, bude volat kamení.“

41Když už byl blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče

42a řekl: „Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím.

43Přijdou na tebe dny, kdy tvoji nepřátelé postaví kolem tebe val, obklíčí tě a sevřou ze všech stran.

44Srovnají tě se zemí a s tebou i tvé děti; nenechají v tobě kámen na kameni, poněvadž jsi nepoznalo čas, kdy se Bůh k tobě sklonil.“

45Když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo tam prodávali,

46a řekl jim: „Je psáno: ‚Můj dům bude domem modlitby,‘ ale vy jste z něho udělali doupě lupičů.“

47Každý den učil v chrámě; velekněží však a zákoníci i přední mužové z lidu usilovali o to, aby jej zahubili,

48ale nevěděli, jak by to měli udělat, poněvadž všechen lid mu visel na rtech.