Lukáš

¹Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém světě proveden soupis lidu.

²Tento první majetkový soupis se konal, když Sýrii spravoval Quirinius.

³Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města.

⁴Také Josef se vydal z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova,

⁵aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě.

⁶Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina.

⁷I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou.

⁸A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda.

⁹Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň.

¹⁰Anděl jim řekl: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid.

¹¹Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově.

¹²Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“

¹³A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha:

¹⁴“Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení.“

¹⁵Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři: „Pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil.“

¹⁶Spěchali tam a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí.

¹⁷Když je spatřili, pověděli, co jim bylo řečeno o tom dítěti.

¹⁸Všichni, kdo to uslyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři vyprávěli.

¹⁹Ale Maria to všechno v mysli zachovávala a rozvažovala o tom.

²⁰Pastýři se pak navrátili oslavujíce a chválíce Boha za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno.

²¹Když uplynulo osm dní a nastal čas k jeho obřízce, dali mu jméno Ježíš, které dostal od anděla dříve, než jej matka počala.

²²Když uplynuly dny jejich očišťování podle zákona Mojžíšova, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby s ním předstoupili před Hospodina –

²³jak je psáno v zákoně Páně: ‚vše, co je mužského rodu a otvírá život matky, bude zasvěceno Hospodinu‘ –

²⁴a aby podle ustanovení Zákona obětovali dvě hrdličky nebo dvě holoubata.

²⁵V Jeruzalémě žil muž jménem Simeon; byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch svatý byl s ním.

²⁶Jemu bylo Duchem svatým předpověděno, že neuzří smrti, dokud nespatří Hospodinova Mesiáše.

²⁷A tehdy veden Duchem přišel do chrámu. Když pak rodiče přinášeli Ježíše, aby splnili, co o dítěti předpisoval Zákon,

²⁸vzal ho Simeon do náručí a takto chválil Boha:

²⁹„Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane, podle svého slova,

³⁰neboť mé oči viděly tvé spasení,

³¹které jsi připravil přede všemi národy –

³²světlo, jež bude zjevením pohanům, slávu pro tvůj lid Izrael.“

³³Ježíšův otec a matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli.

³⁴A Simeon jim požehnal a řekl jeho matce Marii: „Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat

³⁵– i tvou vlastní duší pronikne meč – aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí.“

³⁶Žila tu i prorokyně Anna, dcera Fanuelova, z pokolení Ašerova. Byla již pokročilého věku; když se jako dívka provdala, žila se svým mužem sedm let

³⁷a pak byla vdovou až do svého osmdesátého čtvrtého roku. Nevycházela z chrámu, ale dnem i nocí sloužila Bohu posty i modlitbami.

³⁸A v tu chvíli k nim přistoupila, chválila Boha a mluvila o tom dítěti všem, kteří očekávali vykoupení Jeruzaléma.

³⁹Když Josef a Maria vše řádně vykonali podle zákona Páně, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta.

⁴⁰Dítě rostlo v síle a moudrosti a milost Boží byla s ním.

⁴¹Každý rok chodívali jeho rodiče o velikonočních svátcích do Jeruzaléma.

⁴²Také když mu bylo dvanáct let, šli tam, jak bylo o svátcích obyčejem.

⁴³A když v těch dnech všechno vykonali a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to jeho rodiče věděli.

⁴⁴Protože se domnívali, že je někde s ostatními poutníky, ušli den cesty a pak jej hledali mezi svými příbuznými a známými.

⁴⁵Když ho nenalezli, vrátili se a hledali ho v Jeruzalémě.

⁴⁶Po třech dnech jej nalezli v chrámě, jak sedí mezi učiteli, naslouchá a dává jim otázky.

⁴⁷Všichni, kteří ho slyšeli, divili se rozumnosti jeho odpovědí.

⁴⁸Když ho rodiče spatřili, užasli a jeho matka mu řekla: „Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.“

⁴⁹On jim řekl: „Jak to, že jste mě hledali? Což jste nevěděli, že musím být tam, kde jde o věc mého Otce?“

⁵⁰Ale oni jeho slovu neporozuměli.

⁵¹Pak se s nimi vrátil do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka uchovávala to vše ve svém srdci.

⁵²A Ježíš prospíval na duchu i na těle a byl milý Bohu i lidem.