1. Makabejská

¹Antiochos, syn krále Démétria, poslal z mořských ostrovů Šimeónovi, knězi a knížeti židů, a celému národu list

²tohoto obsahu: „Král Antiochos zdraví Šimeóna, velekněze a knížete, i židovský národ.

³Protože se několik hanebných zrádců zmocnilo království našich otců, chci se nyní tohoto království ujmout a obnovit je, jako bylo dříve. Najal jsem mnoho vojska a vystrojil válečné lodi, s nimiž

⁴se hodlám vylodit na pevnině a potrestat ty, kdo zničili mou zemi a zpustošili mnoho měst v mém království.

⁵Potvrzuji ti prominutí všech závazků, které ti prominuli králové přede mnou, i všech dávek, které ti odepsali,

⁶a dovoluji ti razit mince pro tvou zemi.

⁷Jeruzalém a svatyně ať jsou svobodné. Všechny zbraně, které sis pořídil, a pevnosti, které jsi zbudoval nebo kterých ses zmocnil, ať ti zůstanou!

⁸Od nynějška se ti natrvalo odpouštějí všechny dluhy do královské pokladny i všechny příští dávky.

⁹Až se znovu ujmeme vlády nad svým královstvím, s nejvyššími poctami vyznamenáme tebe a tvůj národ i chrám, takže vaše sláva bude zjevná po celém světě.“

¹⁰Roku stého sedmdesátého čtvrtého vtrhl Antiochos do země svých otců a přešla k němu všechna vojska; s Trýfónem jich zůstala jen hrstka.

¹¹Antiochos ho pronásledoval až do Dóru při moři.

¹²Uprchlík viděl, že je s ním zle, neboť ho vojsko opustilo.

¹³Antiochos oblehl Dór se sto dvaceti tisíci válečníků a s osmi tisíci jezdců.

¹⁴Obklíčil město a z moře připluly lodi; sevřel tak město ze země i od moře, že nikdo nemohl vejít ani vyjít.

¹⁵Núménius a jeho druhové se vrátili z Říma a přinesli list adresovaný králům a jejich zemím. Byl tohoto znění:

¹⁶„Lucius, římský konsul, posílá pozdrav králi Ptolemaiovi.

¹⁷Přišli k nám židovští vyslanci, naši přátelé a spojenci, poslaní veleknězem Šimeónem a židovským lidem, aby obnovili staré přátelství a spojenectví.

¹⁸Přinesli zlatý štít o váze tisíce min.

¹⁹Rozhodli jsme se proto napsat králům a zemím, aby vůči nim nepodnikali nic zlého, aby proti nim, jejich městům a zemi neválčili a ani se nespolčovali s těmi, kdo proti nim vedou válku.

²⁰Ten štít jsme od nich rádi přijali.

²¹Jestliže nějací zrádci z jejich země utekli k vám, vydejte je veleknězi Šimeónovi, aby je potrestal podle jejich zákona.“

²²Totéž napsal králi Démétriovi a Attalovi, Ariarathovi a Arsakovi

²³a poslal do všech zemí: do Sampsamy a Sparty, na Délos, do Myndu, Sikyónu, do Kárie a na Samos, do Pamfylie a Lykie, do Halikarnasu a na Rhodos, do Faselidy, na Kós, do Sidy, Aradu, Gortýny, Knidu, na Kypr a do Kyrény.

²⁴Opis tohoto listu poslali veleknězi Šimeónovi.

²⁵Král Antiochos, který obléhal Dór, přivedl k němu druhého dne nové posily, připravil obléhací stroje a sevřel Trýfóna tak, že nikdo nemohl vyjít ani vejít.

²⁶Šimeón mu poslal jako posilu dva tisíce vybraných mužů a také zlato, stříbro a válečnou výzbroj.

²⁷On však odmítl to přijmout, zrušil všechno, co s ním dříve ujednal, a od Šimeóna se odvrátil.

²⁸Po Athénobiovi, jednom ze svých přátel, mu vzkázal toto: „Máte v moci Jafu, Gezer a hrad v Jeruzalémě, to vše jsou města mého království.

²⁹Jejich území jste zpustošili, způsobili jste velkou pohromu v zemi a opanovali jste mnoho míst v mém království.

³⁰Nyní tedy vydejte města, kterých jste se zmocnili, zaplaťte daně z míst, která jste opanovali mimo území Judska,

³¹nebo za ně zaplatíte pět set talentů stříbra a dalších pět set talentů jako náhradu škod vámi způsobených a jako náhradu za daně z měst. Neuděláte-li to, přijdeme a pustíme se s vámi do boje.“

³²Králův přítel Athénobios přišel do Jeruzaléma a užasl, když viděl Šimeónovu slávu, tabuli se zlatými a stříbrnými číšemi a četné služebnictvo. Vyřídil Šimeónovi královo poselství.

³³Ten mu odpověděl: „Neuchvátili jsme cizí zemi ani jsme se nezmocnili ničeho cizího, leč dědictví našich otců, jehož se načas bezprávně zmocnili naši nepřátelé.

³⁴Když nastala pro nás příznivá doba, znovu jsme se ujali dědictví otců.

³⁵Pokud jde o Jafu a Gezer, které požaduješ, ty způsobily lidu a naší zemi velikou pohromu; dáme za ně sto talentů.“ Athénobios mu neodpověděl ani slova,

³⁶rozzloben se vrátil ke králi a podal mu zprávu o tom jednání i o slávě Šimeónově a o všem, co viděl. Krále zachvátil veliký hněv.

³⁷Mezitím Trýfón vstoupil na loď a uprchl do Orthósie.

³⁸Král ustanovil Kendebaia velitelem pobřeží, přidělil mu pěchotu a jízdu

³⁹a nařídil mu, aby se utábořil na hranici Judska, přestavěl Kedrón, zpevnil jeho hradby a bojoval proti lidu. Král mezitím pronásledoval Trýfóna.

⁴⁰Kendebaios přitáhl do Jabny a začal lid dráždit svými vpády do Judska, při nichž bral lidi do zajetí nebo je pobíjel.

⁴¹Vybudoval Kedrón, odvelel tam jízdu a vojsko, aby odtud činili výpady na judské cesty, jak to nařídil král.