Marek

¹A když vycházel z chrámu, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Pohleď Mistře, jaké to kameny a jaké stavby!“

²Ježíš mu řekl: „Obdivuješ ty velké stavby? Nezůstane z nich kámen na kameni, všechno bude rozmetáno.“

³Když seděl na Olivové hoře naproti chrámu a byli sami, zeptali se ho Petr, Jakub, Jan a Ondřej:

⁴„Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení, až se začne všechno schylovat ke konci!“

⁵Ježíš jim odpověděl: „Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl.

⁶Mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: ‚Já jsem to‘ a svedou mnohé.

⁷Až uslyšíte válečný ryk a zvěsti o válkách, nelekejte se! Musí to být, ale to ještě nebude konec.

⁸Povstane národ proti národu a království proti království, v mnohých krajinách budou zemětřesení, bude hlad. To bude teprve začátek bolestí.

⁹Vy sami se mějte na pozoru! Budou vás vydávat soudům, budete biti v synagógách, budete stát před vládci a králi kvůli mně, abyste před nimi vydali svědectví.

¹⁰Ale dříve musí být evangelium kázáno všem národům.

¹¹Až vás povedou před soud, nemějte předem starost, co budete mluvit; ale co vám bude v té hodině dáno, to mluvte. Nejste to vy, kdo mluví, ale Duch svatý.

¹²Vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, povstanou děti proti rodičům a připraví je o život.

¹³Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.

¹⁴Když pak uvidíte ‚znesvěcující ohavnost ‘ stát tam, kde být nemá – kdo čte, rozuměj – tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor;

¹⁵kdo je na střeše, ať nesestupuje a nevchází do domu, aby si odtud něco vzal;

¹⁶a kdo je na poli, ať se nevrací domů, aby si vzal plášť.

¹⁷Běda těhotným a kojícím v oněch dnech!

¹⁸Modlete se, aby to nebylo v zimě.

¹⁹S těmi dny přijde takové soužení, jaké nebylo od počátku světa, který stvořil Bůh, až do dneška a nikdy nebude.

²⁰A kdyby Pán nezkrátil ty dny, nebyl by spasen žádný člověk. Ale kvůli svým vyvoleným zkrátí ty dny.

²¹A tehdy, řekne-li vám někdo: ‚Hle, tu je Mesiáš, hle tam,‘ nevěřte!

²²Vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět znamení a zázraky, aby svedli vyvolené, kdyby to bylo možné.

²³Vy však se mějte na pozoru! Všecko jsem vám řekl předem.

²⁴Ale v těch dnech po onom soužení zatmí se slunce, a měsíc ztratí svou záři,

²⁵hvězdy budou padat z nebe a mocnosti, které jsou v nebesích, se zachvějí.

²⁶A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblacích s velikou mocí a slávou.

²⁷Tehdy vyšle anděly a shromáždí své vyvolené od čtyř úhlů světa, od nejzazších konců země po nejzazší konce nebe.

²⁸Od fíkovníku si vezměte poučení: Když už jeho větev raší a vyráží listí, víte, že léto je blízko.

²⁹Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že ten čas je blízko, přede dveřmi.

³⁰Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všecko stane.

³¹Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.

³²O onom dni či hodině neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn, jenom Otec.

³³Mějte se na pozoru, bděte, neboť nevíte, kdy ten čas přijde.

³⁴Jako člověk, který je na cestách: než opustil svůj dům, dal každému služebníku odpovědnost za jeho práci a vrátnému nařídil, aby bděl.

³⁵Bděte tedy, neboť nevíte, kdy pán domu přijde, zda večer, či o půlnoci, nebo za kuropění, nebo ráno;

³⁶aby vás nenalezl spící, až znenadání přijde.

³⁷Co vám říkám, říkám všem: Bděte!“