Marek

¹Shromáždili se k němu farizeové a někteří ze zákoníků, kteří přišli z Jeruzaléma.

²Uviděli některé z jeho učedníků, jak jedí znesvěcujícíma, to jest neomytýma rukama. (

³Farizeové totiž a všichni židé se drží tradice otců a nejedí, dokud si k zápěstí neomyjí ruce.

⁴A po návratu z trhu nejedí, dokud se neočistí. A je ještě mnoho jiných tradic, kterých se drží: ponořování pohárů, džbánů a měděných mis.)

⁵Farizeové a zákoníci se ho zeptali: „Proč se tvoji učedníci neřídí podle tradice otců a jedí znesvěcujícíma rukama?“

⁶Řekl jim: „Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jak je psáno: ‚Tento lid ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne;

⁷marná je zbožnost, kterou mne ctí, učíce naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.‘

⁸Opustili jste přikázání Boží a držíte se lidské tradice.“

⁹A ještě řekl: „Jak dovedně rušíte Boží přikázání, abyste zachovali svou tradici!

¹⁰Vždyť Mojžíš řekl: ‚Cti svého otce i svou matku‘ a ‚kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí.‘

¹¹Vy však učíte: Řekne-li někdo otci nebo matce: ‚To, čím jsem ti zavázán pomoci, je korbán (to jest dar Bohu),‘

¹²již podle vás nemusí pro otce nebo matku nic udělat;

¹³tak rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou pěstujete. A takových podobných věcí činíte mnoho.“

¹⁴Když znovu svolal zástup, řekl jim: „Slyšte mě všichni a rozumějte:

¹⁵Nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit; ale co z člověka vychází, to jej znesvěcuje.

¹⁶Kdo má uši k slyšení, slyš!“

¹⁷Když opustil zástup a vešel do domu, ptali se ho jeho učedníci na to podobenství.

¹⁸Řekl jim: „Tak i vy jste nechápaví? Nerozumíte, že nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit,

¹⁹poněvadž mu nevchází do srdce, ale do břicha a jde do hnoje?“ Tak prohlásil všechny pokrmy za čisté.

²⁰A řekl: „Co vychází z člověka, to ho znesvěcuje.

²¹Z nitra totiž, z lidského srdce, vycházejí zlé myšlenky, smilství, loupeže, vraždy,

²²cizoložství, chamtivost, zlovolnost, lest, bezuzdnost, závistivý pohled, urážky, nadutost, opovážlivost.

²³Všecko toto zlé vychází z nitra a znesvěcuje člověka.“

²⁴Vstal a odešel odtud do končin týrských. Vešel do jednoho domu a nechtěl, aby o tom někdo věděl. Nemohlo se to však utajit;

²⁵hned o něm uslyšela jedna žena, jejíž dcerka měla nečistého ducha. Přišla a padla mu k nohám;

²⁶a ta žena byla pohanka, rodem Syrofeničanka. Prosila ho, aby vyhnal zlého ducha z její dcery.

²⁷On jí řekl: „Nech napřed nasytit děti. Neboť se nesluší vzít chléb dětem a hodit jej psům.“

²⁸Odpověděla mu: „Ovšem, pane, jenže i psi se pod stolem živí z drobtů po dětech.“

²⁹Pravil jí: „Žes toto řekla, jdi, zlý duch vyšel z tvé dcery.“

³⁰Když se vrátila domů, nalezla dítě ležící na lůžku a zlý duch byl pryč.

³¹Ježíš se vrátil z území Týru a šel přes Sidón k jezeru Galilejskému územím Dekapole.

³²Tu k němu přivedou člověka hluchého a špatně mluvícího a prosí ho, aby na něj vložil ruku.

³³Vzal ho stranou od zástupu, vložil prsty do jeho uší, dotkl se slinou jeho jazyka,

³⁴vzhlédl k nebi, povzdechl a řekl: „Effatha,“ což znamená ‚otevři se!‘

³⁵I otevřel se mu sluch, uvolnilo se pouto jeho jazyka a mluvil správně.

³⁶Ježíš jim nařídil, aby to nikomu neříkali. Čím více jim to však nařizoval, tím více to rozhlašovali.

³⁷Nadmíru se divili a říkali: „Dobře všecko učinil. I hluchým dává sluch a němým řeč.“