Marek

¹Když s ním v těch dnech opět byl velký zástup a neměli co jíst, zavolal si učedníky a řekl jim:

²„Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst.

³Když je pošlu domů hladové, zemdlí na cestě; vždyť někteří z nich jsou zdaleka.“

⁴Jeho učedníci mu odpověděli: „Odkud by kdo mohl tady na poušti vzít chléb, aby všecky nasytil?“

⁵Zeptal se jich: „Kolik chlebů máte?“ Řekli: „Sedm.“

⁶Nařídil tedy zástupu usednout na zem; vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, lámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali; oni je předložili zástupu.

⁷Měli i několik rybiček; vzdal za ně díky a nařídil, aby je také předkládali.

⁸I jedli, nasytili se a sebrali zbylých nalámaných chlebů sedm košů.

⁹Těch lidí bylo asi čtyři tisíce. Pak je propustil.

¹⁰Hned nato vstoupil se svými učedníky na loď a připlul do končin dalmanutských.

¹¹Přišli farizeové a začali se s ním přít; žádali na něm znamení z nebe a tak ho pokoušeli.

¹²V duchu si povzdechl a řekl: „Proč toto pokolení žádá znamení? Amen, pravím vám, tomuhle pokolení nebude dáno žádné znamení.“

¹³Odešel od nich, vstoupil opět na loď a odjel na druhý břeh.

¹⁴Zapomněli si vzít s sebou chleby; na lodi měli jen jeden chléb.

¹⁵Domlouval jim: „Hleďte se varovat kvasu farizeů a kvasu Herodova!“

¹⁶I začali mezi sebou rozmlouvat, že nemají chleba.

¹⁷Když to Ježíš zpozoroval, řekl jim: „Proč mluvíte o tom, že nemáte chleba? Ještě nerozumíte a nechápete? Je vaše mysl zatvrzelá?

¹⁸Oči máte, a nevidíte, uši máte, a neslyšíte! Nepamatujete se,

¹⁹když jsem lámal těch pět chlebů pěti tisícům, kolik plných košů nalámaných chlebů jste sebrali?“ Řekli mu: „Dvanáct.“

²⁰„A když sedm chlebů čtyřem tisícům, kolik plných košů nalámaných chlebů jste sebrali?“ Odpověděli mu: „Sedm.“

²¹Řekl jim: „Ještě nechápete?“

²²Přišli do Betsaidy. Přivedli k němu slepce a prosili jej, aby se ho dotkl.

²³I vzal toho slepého za ruku a vyvedl ho z vesnice; potřel mu slinou oči, vložil na něho ruce a ptal se ho: „Vidíš něco?“

²⁴On pozvedl oči a řekl: „Vidím lidi, vypadají jako stromy, a chodí.“

²⁵Potom mu znovu položil ruce na oči; slepý prohlédl, byl uzdraven a viděl všecko zcela zřetelně.

²⁶Ježíš ho poslal domů a přikázal mu: „Ale do vesnice nechoď!“

²⁷Ježíš se svými učedníky vyšel do vesnic u Cesareje Filipovy. Cestou se učedníků ptal: „Za koho mě lidé pokládají?“

²⁸Řekli mu: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a někteří za jednoho z proroků.“

²⁹Zeptal se jich: „A za koho mě pokládáte vy?“ Petr mu odpověděl: „Ty jsi Mesiáš.“

³⁰I přikázal jim, aby nikomu o něm neříkali.

³¹A začal je učit, že Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a po třech dnech vstát.

³²A mluvil o tom otevřeně. Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat.

³³On se však obrátil, podíval se na učedníky a pokáral Petra: „Jdi mi z cesty, satane; tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!“

³⁴Zavolal k sobě zástup s učedníky a řekl jim: „Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.

³⁵Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej.

³⁶Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život?

³⁷Zač by mohl člověk získat zpět svůj život?

³⁸Kdo se stydí za mne a za má slova v tomto zpronevěřilém a hříšném pokolení, za toho se bude stydět i Syn člověka, až přijde v slávě svého Otce se svatými anděly.“