Matouš

¹Tehdy přišli k Ježíšovi z Jeruzaléma farizeové a zákoníci a řekli:

²„Proč tvoji učedníci porušují tradici otců? Vždyť si před jídlem neomývají ruce!“

³On jim odpověděl: „A proč vy přestupujete přikázání Boží kvůli své tradici?

⁴Vždyť Bůh řekl: ‚Cti otce i matku‘ a ‚kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí.‘

⁵Vy však učíte: Kdo řekne otci nebo matce: ‚To, čím bych ti měl pomoci, je obětní dar,‘

⁶ten již to nemusí dát svému otci nebo matce. A tak jste svou tradicí zrušili slovo Boží.

⁷Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, když řekl:

⁸‚Lid tento ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne;

⁹marně mě uctívají, neboť učí naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.‘“

¹⁰Svolal zástup a řekl: „Slyšte a rozumějte:

¹¹Ne co vchází do úst, znesvěcuje člověka, ale co z úst vychází, to člověka znesvěcuje.“

¹²Tu přišli učedníci a řekli mu: „Víš, že se farizeové urazili, když slyšeli to slovo?“

¹³Ale on jim odpověděl: „Každá rostlina, kterou nezasadil můj nebeský Otec, bude vykořeněna.

¹⁴Nechte je: slepí vedou slepé. A když vede slepý slepého, oba spadnou do jámy.“

¹⁵Petr mu na to řekl: „Vysvětli nám to podobenství!“

¹⁶On odpověděl: „I vy jste ještě nechápaví?

¹⁷Nerozumíte, že to, co vchází do úst, přijde do břicha a jde do hnoje?

¹⁸To však, co z úst vychází, jde ze srdce, a to člověka znesvěcuje.

¹⁹Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, křivá svědectví, urážky.

²⁰To jsou věci, které člověka znesvěcují; ale jíst neomytýma rukama člověka neznesvěcuje.“

²¹Ježíš odtud odešel až do okolí Týru a Sidónu.

²²A hle, jedna kananejská žena z těch končin vyšla a volala: „Smiluj se nade mnou, Pane, Synu Davidův! Má dcera je zle posedlá.“

²³Ale on jí neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci přistoupili a žádali ho: „Zbav se jí, vždyť za námi křičí!“

²⁴On odpověděl: „Jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu izraelského.“

²⁵Ale ona přistoupila, klaněla se mu a řekla: „Pane, pomoz mi!“

²⁶On jí odpověděl: „Nesluší se vzít chléb dětem a hodit jej psům.“

²⁷A ona řekla: „Ovšem, Pane, jenže i psi se živí z drobtů, které spadnou ze stolu jejich pánů.“

²⁸Tu jí Ježíš řekl: „Ženo, tvá víra je veliká; staň se ti tak, jak chceš.“ A od té hodiny byla její dcera zdráva.

²⁹Odtud Ježíš přešel zase ke Galilejskému moři; vystoupil na horu a posadil se tam.

³⁰Tu se k němu sešly celé zástupy a měly s sebou chromé, mrzáky, slepé, hluchoněmé a mnohé jiné. Kladli je k jeho nohám a on je uzdravil,

³¹takže se zástupy divily, když viděly, že němí mluví, mrzáci jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí; i velebily Boha izraelského.

³²Ježíš si zavolal své učedníky a řekl: „Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst. Poslat je domů hladové nechci, aby nezemdleli na cestě.“

³³Učedníci mu namítli: „Kde vezmeme na poušti tolik chleba, abychom nasytili takový zástup?“

³⁴Ježíš jim řekl: „Kolik máte chlebů?“ Odpověděli: „Sedm a několik rybiček.“

³⁵I nařídil zástupu usednout na zem;

³⁶potom vzal těch sedm chlebů i ryby, vzdal díky, lámal a dával učedníkům a učedníci zástupům.

³⁷I jedli všichni a nasytili se; a zbylých nalámaných chlebů sebrali ještě sedm plných košů.

³⁸Těch, kteří jedli, bylo čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.

³⁹Potom propustil zástupy, vstoupil na loď a připlul na území Magadan.