Matouš

¹Když Ježíš dokončil tato slova, odebral se z Galileje do krajin judských za Jordán.

²Velké zástupy šly za ním, a on je tam uzdravil.

³Tu k němu přišli farizeové a pokoušeli ho: „Je dovoleno propustit manželku z jakékoli příčiny?“

⁴Odpověděl jim: „Nečetli jste, že Stvořitel od počátku ‚muže a ženu učinil je‘?

⁵A řekl: ‚Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo;‘

⁶takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“

⁷Namítnou mu: „Proč tedy Mojžíš ustanovil, že muž smí propustit svou manželku tím, že jí dá rozlukový lístek?“

⁸Odpoví jim: „Pro tvrdost vašeho srdce vám Mojžíš dovolil propustit manželku. Od počátku to však nebylo.

⁹Pravím vám, kdo propustí svou manželku z jiného důvodu než pro smilstvo a vezme si jinou, cizoloží.“

¹⁰Učedníci mu řekli: „Jestliže je to s mužem a ženou takové, pak je lépe se neženit.“

¹¹On jim odpověděl: „Ne všichni pochopí to slovo; jen ti, kterým je to dáno.

¹²Někteří nežijí v manželství, protože jsou k tomu od narození nezpůsobilí; jiní nežijí v manželství, protože je nezpůsobilými učinili lidé; a někteří nežijí v manželství, protože se ho zřekli pro království nebeské. Kdo to může pochopit, pochop.“

¹³Tehdy k němu přinášeli děti, aby na ně vložil ruce a pomodlil se; ale učedníci jim to zakazovali.

¹⁴Ježíš však řekl: „Nechte děti a nebraňte jim jít ke mně; neboť takovým patří království nebeské.“

¹⁵Požehnal jim a šel dál.

¹⁶A hle, kdosi k němu přišel a zeptal se ho: „Mistře, co dobrého mám dělat, abych získal věčný život?“

¹⁷On mu řekl: „Proč se mě ptáš na dobré? Jediný je dobrý! A chceš-li vejít do života, zachovávej přikázání!“

¹⁸Otázal se ho: „Která?“ Ježíš odpověděl: „Nebudeš zabíjet, cizoložit, krást, křivě svědčit,

¹⁹cti otce a matku, miluj svého bližního jako sám sebe.“

²⁰Mladík mu řekl: „To jsem všechno dodržoval! Co mi ještě schází?“

²¹Ježíš mu odpověděl: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej, co ti patří, rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne.“

²²Když mladík uslyšel to slovo, smuten odešel, neboť měl mnoho majetku.

²³Ježíš řekl svým učedníkům: „Amen, pravím vám, že bohatý těžko vejde do království nebeského.

²⁴Znovu vám říkám, snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do Božího království.“

²⁵Když to učedníci slyšeli, velice se zhrozili a řekli: „Kdo potom může být spasen?“

²⁶Ježíš na ně pohleděl a řekl: „U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všecko.“

²⁷Na to mu řekl Petr: „Hle, my jsme opustili všecko a šli jsme za tebou! Co tedy budeme mít?“

²⁸Ježíš jim řekl: „Amen, pravím vám, až se Syn člověka při obnovení všeho posadí na trůn své slávy, tehdy i vy, kteří jste mě následovali, usednete na dvanáct trůnů a budete soudit dvanáct pokolení Izraele.

²⁹A každý, kdo opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole pro mé jméno, stokrát víc dostane a bude mít podíl na věčném životě.

³⁰Mnozí první budou poslední a poslední první.“