Matouš

¹„Neboť s královstvím nebeským je to tak, jako když jeden hospodář hned ráno vyšel najmout dělníky na svou vinici.

²Smluvil s dělníky denár na den a poslal je na vinici.

³Když znovu vyšel o deváté hodině, viděl, jak jiní stojí nečinně na trhu,

⁴a řekl jim: ‚Jděte i vy na mou vinici, a já vám dám, co bude spravedlivé.‘

⁵Oni šli. Vyšel opět kolem poledne i kolem třetí hodiny odpoledne a učinil právě tak.

⁶Když vyšel kolem páté hodiny odpoledne, našel tam další, jak tam stojí, a řekl jim: ‚Co tu stojíte celý den nečinně?‘

⁷Odpovědí mu: ‚Nikdo nás nenajal.‘ On jim řekne: ‚Jděte i vy na mou vinici.‘

⁸Když byl večer, řekl pán vinice svému správci: ‚Zavolej dělníky a vyplať jim mzdu, a to od posledních k prvním!‘

⁹Tak přišli ti, kteří pracovali od pěti odpoledne, a každý dostal denár.

¹⁰Když přišli ti první, měli za to, že dostanou víc; ale i oni dostali po denáru.

¹¹Vzali ho a reptali proti hospodáři:

¹²‚Tihle poslední dělali jedinou hodinu, a tys jim dal stejně jako nám, kteří jsme nesli tíhu dne a vedro!‘

¹³On však odpověděl jednomu z nich: ‚Příteli, nekřivdím ti! Nesmluvil jsi se mnou denár za den?

¹⁴Vezmi si, co ti patří, a jdi! Já chci tomu poslednímu dát jako tobě;

¹⁵nemohu si se svým majetkem udělat, co chci? Nebo snad tvé oko závidí, že jsem dobrý?‘

¹⁶Tak budou poslední první a první poslední.“

¹⁷Když Ježíš šel do Jeruzaléma, vzal si stranou dvanáct učedníků a cestou jim řekl:

¹⁸„Hle, jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům; odsoudí ho na smrt

¹⁹a vydají pohanům, aby se mu posmívali, zbičovali ho a ukřižovali; a třetího dne bude vzkříšen.“

²⁰Tehdy k němu přistoupila matka synů Zebedeových se svými syny, klaněla se mu a chtěla ho o něco požádat.

²¹On jí řekl: „Co chceš?“ Řekla: „Ustanov, aby tito dva moji synové měli místo jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici ve tvém království.“

²²Ježíš však odpověděl: „Nevíte, oč žádáte. Můžete pít kalich, který já mám pít?“ Řekli mu: „Můžeme.“

²³Praví jim: „Můj kalich budete pít, ale udělovat místa po mé pravici či levici není má věc; ta místa patří těm, jimž je připravil můj Otec.“

²⁴Když to uslyšelo ostatních deset, rozmrzeli se na oba bratry.

²⁵Ale Ježíš si je zavolal a řekl: „Víte, že vládcové panují nad národy a velicí je utlačují.

²⁶Ne tak bude mezi vámi: kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem;

²⁷a kdo chce být mezi vámi první, buď vaším otrokem.

²⁸Tak jako Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.“

²⁹Když vycházeli z Jericha, následoval ho velký zástup.

³⁰A hle, dva slepí seděli u cesty; když uslyšeli, že jde kolem Ježíš, začali křičet: „Smiluj se nad námi, Pane, Synu Davidův!“

³¹Zástup je napomínal, aby mlčeli, ale oni křičeli ještě víc: „Smiluj se nad námi, Pane, Synu Davidův!“

³²Ježíš se zastavil, zavolal je a řekl jim: „Co chcete, abych pro vás učinil?“

³³Odpověděli mu: „Pane, ať se otevřou naše oči!“

³⁴Ježíš pohnut soucitem, dotkl se jejich očí, a hned prohlédli; a šli za ním.