Matouš

¹Tehdy bude království nebeské, jako když deset družiček vzalo lampy a vyšlo naproti ženichovi.

²Pět z nich bylo pošetilých a pět rozumných.

³Pošetilé vzaly lampy, ale nevzaly si s sebou olej.

⁴Rozumné si vzaly s lampami i olej v nádobkách.

⁵Když ženich nepřicházel, na všechny přišla ospalost a usnuly.

⁶Uprostřed noci se rozlehl křik: ‚Ženich je tu, jděte mu naproti!‘

⁷Všechny družičky procitly a dávaly do pořádku své lampy.

⁸Tu řekly ty pošetilé rozumným: ‚Dejte nám trochu oleje, naše lampy dohasínají!‘

⁹Ale rozumné odpověděly: ‚Nemůžeme, nedostávalo by se nám ani vám. Jděte raději ke kupcům a kupte si!‘

¹⁰Ale zatímco šly kupovat, přišel ženich, a které byly připraveny, vešly s ním na svatbu; a dveře byly zavřeny.

¹¹Potom přišly i ty ostatní družičky a prosily: ‚Pane, pane, otevři nám!‘

¹²Ale on odpověděl: ‚Amen, pravím vám, neznám vás.‘

¹³Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu.

¹⁴Bude tomu, jako když člověk, který se chystal na cestu, zavolal své služebníky a svěřil jim svůj majetek;

¹⁵jednomu dal pět hřiven, druhému dvě, třetímu jednu, každému podle jeho schopností, a odcestoval.

¹⁶Ten, který přijal pět hřiven, ihned se s nimi dal do podnikání a vyzískal jiných pět.

¹⁷Tak i ten, který měl dvě, získal jiné dvě.

¹⁸Ten, který přijal jednu, šel, vykopal jámu a ukryl peníze svého pána.

¹⁹Po dlouhé době se pán těch služebníků vrátil a začal účtovat.

²⁰Přistoupil ten, který přijal pět hřiven, přinesl jiných pět a řekl: ‚Pane, svěřil jsi mi pět hřiven; hle, jiných pět jsem jimi získal.‘

²¹Jeho pán mu odpověděl: ‚Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.‘

²²Přistoupil ten se dvěma hřivnami a řekl: ‚Pane, svěřil jsi mi dvě hřivny; hle, jiné dvě jsem získal.‘

²³Jeho pán mu odpověděl: ‚Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.‘

²⁴Přistoupil i ten, který přijal jednu hřivnu, a řekl: ‚Pane, poznal jsem tě, že jsi tvrdý člověk, sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal.

²⁵Bál jsem se, a proto jsem šel a ukryl tvou hřivnu v zemi. Hle, zde máš, co ti patří.‘

²⁶Jeho pán mu odpověděl: ‚Služebníku špatný a líný, věděl jsi, že žnu, kde jsem nezasel, a sbírám, kde jsem nerozsypal.

²⁷Měl jsi tedy dát mé peníze peněžníkům, abych přišel a to, co mi patří, si vybral s úrokem.

²⁸Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven!

²⁹Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.

³⁰A toho neužitečného služebníka uvrhněte ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.‘

³¹Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy;

³²a budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů,

³³ovce postaví po pravici a kozly po levici.

³⁴Tehdy řekne král těm po pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa.

³⁵Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne,

³⁶byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.‘

³⁷Tu mu ti spravedliví odpovědí: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít?

³⁸Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě?

³⁹Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?‘

⁴⁰Král odpoví a řekne jim: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.‘

⁴¹Potom řekne těm na levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům!

⁴²Hladověl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít,

⁴³byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.‘

⁴⁴Tehdy odpovědí i oni: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?‘

⁴⁵On jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili.‘

⁴⁶A půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života.“