Matouš

¹Když sestoupil z hory, šly za ním velké zástupy.

²Tu k němu přistoupil malomocný, padl před ním na zem a řekl: „Pane, chceš-li, můžeš mě očistit.“

³On vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci, buď čist.“ A hned byl očištěn od svého malomocenství.

⁴Tu mu Ježíš pravil: „Ne abys někomu o tom říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj dar, který Mojžíš přikázal – jim na svědectví.“

⁵Když přišel do Kafarnaum, přistoupil k němu jeden setník a prosil ho:

⁶„Pane, můj sluha leží doma ochrnutý a hrozně trpí.“

⁷Řekl mu: „Já přijdu a uzdravím ho.“

⁸Setník však odpověděl: „Pane, nejsem hoden, abys vstoupil pod mou střechu; ale řekni jen slovo, a můj sluha bude uzdraven.

⁹Vždyť i já podléhám rozkazům a vojákům rozkazuji; řeknu-li některému ‚jdi‘, tak jde; jinému ‚pojď sem‘, tak přijde; a svému otroku ‚udělej to‘, tak to udělá.“

¹⁰Když to Ježíš uslyšel, podivil se a řekl těm, kdo ho následovali: „Amen, pravím vám, tak velikou víru jsem v Izraeli nenalezl u nikoho.

¹¹Pravím vám, že mnozí od východu i západu přijdou a budou stolovat s Abrahamem, Izákem a Jákobem v království nebeském;

¹²ale synové království budou vyvrženi ven do tmy; tam bude pláč a skřípění zubů.“

¹³Potom řekl Ježíš setníkovi: „Jdi, a jak jsi uvěřil, tak se ti staň.“ A v tu hodinu se sluha uzdravil.

¹⁴Když Ježíš vstoupil do domu Petrova, spatřil, že jeho tchyně leží v horečce.

¹⁵Dotkl se její ruky a horečka ji opustila; i vstala a obsluhovala ho.

¹⁶Když nastal večer, přinesli k němu mnoho posedlých; i vyhnal duchy svým slovem a všechny nemocné uzdravil,

¹⁷aby se naplnilo, co je řečeno ústy proroka Izaiáše: ‚On slabosti naše na sebe vzal a nemoci nesl.‘

¹⁸Když Ježíš viděl kolem sebe zástup, rozkázal odjet na druhý břeh.

¹⁹Jeden zákoník přišel a řekl mu: „Mistře, budu tě následovat, kamkoli půjdeš.“

²⁰Ale Ježíš mu odpověděl: „Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“

²¹Jiný z učedníků mu řekl: „Pane, dovol mi napřed odejít a pochovat svého otce.“

²²Ale Ježíš mu odpověděl: „Následuj mě a nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé.“

²³Vstoupil na loď a učedníci ho následovali.

²⁴Vtom se strhla na moři veliká bouře, takže loď už mizela ve vlnách; ale on spal.

²⁵I přistoupili a probudili ho se slovy: „Pane, zachraň nás, nebo zahyneme!“

²⁶Řekl jim: „Proč jste tak ustrašeni, vy malověrní?“ Vstal, pohrozil větrům i moři; a nastalo veliké ticho.

²⁷Lidé užasli a říkali: „Kdo to jen je, že ho poslouchají větry i moře?“

²⁸Když přijel na protější břeh moře do gadarenské krajiny, vyšli proti němu dva posedlí, kteří vystoupili z hrobů; byli velmi nebezpeční, takže se nikdo neodvážil tudy chodit.

²⁹A dali se do křiku: „Co je ti po nás, Synu Boží? Přišel jsi nás trápit, dříve než nastal čas?“

³⁰Opodál se páslo veliké stádo vepřů.

³¹A zlí duchové ho prosili: „Když už nás vyháníš, pošli nás do toho stáda vepřů!“

³²On jim řekl: „Jděte!“ Tu vyšli a vešli do vepřů; a hle, celé stádo se hnalo střemhlav po srázu do moře a zahynulo ve vodách.

³³Pasáci utekli, přišli do města a vyprávěli všechno, i o těch posedlých.

³⁴A celé město vyšlo naproti Ježíšovi, a když ho spatřili, prosili ho, aby se vzdálil z jejich končin.