Numeri

¹Mirjam s Áronem mluvila proti Mojžíšovi kvůli kúšské ženě, kterou si vzal; pojal totiž za ženu Kúšanku.

²Říkali: „Což Hospodin mluví jenom prostřednictvím Mojžíše? Což nemluví i naším prostřednictvím?“ Hospodin to slyšel.

³Mojžíš však byl nejpokornější ze všech lidí, kteří byli na zemi.

⁴Hned nato řekl Hospodin Mojžíšovi i Áronovi a Mirjamě: „Vy tři vyjděte ke stanu setkávání!“ Všichni tři tedy vyšli

⁵a Hospodin sestoupil v oblakovém sloupu a stanul u vchodu do stanu. Zavolal Árona a Mirjam a oba předstoupili.

⁶Řekl: „Poslyšte má slova: Bude-li mezi vámi prorok, já Hospodin se mu dám poznat ve vidění, mluvit s ním budu ve snu.

⁷Ne tak je tomu s mým služebníkem Mojžíšem. Má trvalé místo v celém mém domě.

⁸S ním mluvím od úst k ústům ve viděních, ne v hádankách; smí patřit na zjev Hospodinův. Jak to, že se tedy nebojíte mluvit proti mému služebníku Mojžíšovi?“

⁹Hospodin vzplanul proti nim hněvem a odešel.

¹⁰Když oblak od stanu odstoupil, hle, Mirjam byla malomocná, bílá jako sníh. Áron se obrátil k Mirjamě, a hle, byla malomocná.

¹¹Tu řekl Áron Mojžíšovi: „Dovol, můj pane, nenech nás pykat za hřích, jehož jsme se ve své pošetilosti dopustili.

¹²Ať není Mirjam jako mrtvě narozené děcko , jehož tělo je z poloviny stráveno, hned jak vyšlo z matčina lůna.“

¹³I volal Mojžíš k Hospodinu: „Bože, prosím uzdrav ji, prosím!“

¹⁴Hospodin Mojžíšovi odvětil: „Kdyby jí otec naplil do tváře, nenesla by hanbu po sedm dní? Sedm dní bude vyloučena z tábora, potom se zase připojí.“

¹⁵Tak byla Mirjam sedm dní vyloučena z tábora a lid netáhl dál, dokud se Mirjam nepřipojila.

¹⁶Potom táhl lid z Chaserótu a utábořili se na poušti Páranské.