Přísloví

¹Můj synu, jestliže přijmeš mé výroky, uchováš-li mé příkazy ve svém nitru ,

²abys věnoval pozornost moudrosti a naklonil své srdce k rozumnosti,

³jestliže přivoláš porozumění a hlasitě zavoláš na rozumnost,

⁴budeš-li ji hledat jako stříbro a pátrat po ní jako po skrytých pokladech,

⁵tehdy pochopíš, co je bázeň před Hospodinem, a dojdeš k poznání Boha.

⁶Neboť moudrost dává Hospodin, poznání i rozumnost pochází z jeho úst.

⁷Pro přímé má pohotovou pomoc, je štítem těm, kdo žijí bezúhonně,

⁸chrání stezky práva a střeží cestu svých věrných.

⁹Tehdy porozumíš spravedlnosti, právu a přímosti, všemu, co zanechává dobré stopy.

¹⁰Neboť moudrost vejde do tvého srdce a poznání oblaží tvou duši.

¹¹Tvou stráží stane se důvtip, rozumnost tě bude chránit.

¹²Ochrání tě před zlou cestou, před každým, kdo proradně mluví,

¹³před těmi, kdo opouštějí přímé stezky a chodí po temných cestách,

¹⁴kdo se radují, když páchají zlo, jásají nad zhoubnými proradnostmi,

¹⁵jejichž stezky jsou křivolaké; jsou neupřímní na každém kroku.

¹⁶Moudrost tě ochrání před cizí ženou, před cizinkou, která se lísá svými řečmi,

¹⁷která opouští druha svého mládí, a na smlouvu svého Boha zapomíná.

¹⁸Propadla smrti i se svým domem, její stopy směřují do říše stínů.

¹⁹Nikdo z těch, kdo k ní vcházejí, se nevrátí, stezek života nedosáhne.

²⁰Kéž bys jen chodil po cestě dobrých a bedlivě dbal na stezky spravedlivých.

²¹Neboť zemi budou obývat přímí a zůstanou v ní bezúhonní.

²²Ale svévolníci budou ze země vyťati, věrolomní budou z ní vyrváni.