Přísloví   - výběr kapitoly: index | info

previous - next    20. kapitola
1Víno je posměvač, opojný nápoj je křikloun; kdo se v něm kochá, ten moudrý není.

2Král budí hrůzu, jako když zařve mladý lev; kdo ho rozlítí, hřeší sám proti sobě.

3Je ctí pro muže upustit od sporu, kdejaký pošetilec jej však rozpoutává.

4Na podzim lenoch neorá, o žních bude žebrat, ale nic nebude.

5ak hluboké vody je rada v srdci muže, muž rozumný z ní čerpá.

6Mnoho lidí rozhlašuje své milosrdenství, ale muže spolehlivého kdo najde?

7Spravedlivý žije bezúhonně; blaze bude po něm jeho synům!

8Král sedí na soudném stolci a očima převívá vše, co je zlé.

9Kdo může říci: „Zachoval jsem si ryzí srdce, jsem čistý, bez hříchu“?

10Dvojí závaží a dvojí míra, obojí je Hospodinu ohavností.

11Už na chlapci se z jeho způsobů pozná, zda bude v jednání ryzí a přímý.

12Ucho, které slyší, a oko, které vidí, obojí učinil Hospodin.

13Nemiluj spánek, ať nezchudneš, nech oči otevřené a nasytíš se chlebem.

14„Špatné, špatné,“ říká kupující, ale jen poodejde, už se tím chlubí.

15Někdo má zlato a množství perel, ale nejdrahocennější skvost jsou rty plné poznání.

16Šaty zadrž tomu, kdo se zaručuje za cizáka, a když za cizinku, vezmi od něho zástavu.

17Někomu je lahodný chléb klamu, ale nakonec má plná ústa štěrku.

18Úmysly se zajišťují poradou, boj veď s rozvahou.

19Utrhač, kudy chodí, vynáší důvěrnosti, nezaplétej se tedy s mluvkou.

20Kdo zlořečí otci a matce, tomu zhasne jeho světlo v nejhlubší tmě.

21Dědictví, na jehož počátku je nečestnost, nebývá nakonec požehnané.

22Neříkej: „Odplatím za zlo!“ Čekej na Hospodina a on tě zachrání.

23Dvojí závaží je Hospodinu ohavností, falešné váhy nejsou nic dobrého.

24Kroky muže určuje Hospodin; jak by mohl člověk rozumět své cestě?

25Člověku je léčkou nerozvážně říci: „ Je to zasvěceno,“ a po slibu si to rozmýšlet.

26Moudrý král převívá svévolníky, dá je přejet koly mlátícího vozu .

27Lidský duch je světlo od Hospodina; to propátrá všechny nejvnitřnější útroby.

28Milosrdenství a věrnost chrání krále, milosrdenstvím podepře svůj trůn.

29Ozdobou jinochů je jejich síla, důstojností starců jsou šediny.

30Jizvy a modřiny vydrhnou špatnost a rány pročistí nejvnitřnější útroby.