Přísloví

¹Synové, slyšte otcovské kárání, pozornost věnujte poznávání rozumnosti.

²Vždyť jsem vám předal výborné znalosti, moje učení neopouštějte:

³Když jsem byl jako syn u svého otce, útlý jedináček při své matce,

⁴on mě vyučoval, říkával mi: „Drž se celým srdcem mých slov, dbej na mé příkazy a budeš živ.

⁵Získej moudrost, získej rozumnost. Na výroky mých úst nezapomeň, neodchyl se od nich .

⁶Neopouštěj ji, bude tě střežit. Miluj ji, bude tě chránit.

⁷Počátek moudrosti je : Snaž se získat moudrost, za všechno své jmění získej rozumnost.

⁸Obklop se jí, vyvýší tě; oslaví tě, když ji obejmeš.

⁹Vloží ti na hlavu půvabný věnec, ozdobnou korunu ti předá.

¹⁰Slyš, můj synu, přijmi mé výroky, živ budeš mnoho let.

¹¹Cestě moudrosti jsem tě učil, vodil tě stopami přímosti.

¹²Půjdeš-li jimi , kroky tvé neuvíznou, jestliže poběžíš, neklopýtneš.

¹³Napomenutí se chop a neochabuj, dodržuj je, to je tvůj život.

¹⁴Nevcházej na stezku svévolníků, cestou zlých se neubírej.

¹⁵Vyhni se jí, nechoď po ní, odstup od ní a jdi dál.

¹⁶Neusnou, když nespáchají něco zlého, o spánek jsou připraveni, když někoho nepřivedou k pádu.

¹⁷Chlebem svévole se živí, vínem násilí se napájejí.

¹⁸Stezka spravedlivých je jak jasné světlo, které svítí stále víc, až je tu den.

¹⁹Cesta svévolníků je však jako soumrak, nevědí, o co klopýtnou.

²⁰Můj synu, věnuj pozornost mým slovům, k mým výrokům nakloň ucho.

²¹Ať nesejdou ti z očí, střez je v hloubi srdce.

²²Dají život těm, kteří je nalézají, a zdraví celému jejich tělu.

²³Především střez a chraň své srdce, vždyť z něho vychází život.

²⁴Odvracej svá ústa od falše a od svých rtů vzdal neupřímnost.

²⁵Tvé oči ať hledí rovně, zpříma před sebe se dívej.

²⁶Sleduj stopy svých nohou, všechny tvé cesty ať jsou pevné.

²⁷Napravo ani nalevo se neuchyluj, odvrať od zlého svou nohu.“