Římanům

¹Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba.

²A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.

³Každému z vás říkám na základě milosti, která mi byla dána: Nesmýšlejte výš, než je komu určeno, ale smýšlejte o sobě střízlivě, podle toho, jakou míru víry udělil každému Bůh.

⁴Jako je v jednom těle mnoho údů a nemají všechny stejný úkol,

⁵tak i my, ač je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu a jeden druhému sloužíme jako jednotlivé údy.

⁶Máme rozličné dary podle milosti, která byla dána každému z nás: Kdo má dar prorockého slova, ať ho užívá v souhlase s vírou.

⁷Kdo má dar služby, ať slouží. Kdo má dar učit, ať učí.

⁸Kdo dovede povzbuzovat, nechť povzbuzuje. Kdo rozdává, ať dává upřímně. Kdo stojí v čele, ať je horlivý. Kdo se stará o trpící, ať pomáhá s radostí.

⁹Láska nechť je bez přetvářky. Ošklivte si zlo, lněte k dobrému.

¹⁰Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému.

¹¹V horlivosti neochabujte, buďte vroucího ducha, služte Pánu.

¹²Z naděje se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí.

¹³Sdílejte se s bratřími v jejich nouzi, ochotně poskytujte pohostinství.

¹⁴Svolávejte dobro na ty, kteří vás pronásledují, dobro, a ne zlo.

¹⁵Radujte se s radujícími, plačte s plačícími.

¹⁶Mějte porozumění jeden pro druhého. Nesmýšlejte vysoko, ale věnujte se všedním službám. Nespoléhejte na svou vlastní chytrost.

¹⁷Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré.

¹⁸Je-li možno, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji.

¹⁹Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud, neboť je psáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘

²⁰Ale také: ‚Jestliže má tvůj nepřítel hlad, nasyť ho, a má-li žízeň, dej mu pít; tím ho zahanbíš a přivedeš k lítosti.‘

²¹Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem.