Římanům

¹Proto nemáš nic na svou omluvu, když vynášíš soud, ať jsi kdokoli. Tím, že soudíš druhého, odsuzuješ sám sebe. Neboť soudíš, ale činíš totéž.

²Víme přece, že Boží soud pravdivě postihuje ty, kteří tak jednají.

³Myslíš si snad, když soudíš ty, kdo takto jednají, a sám činíš totéž, že ty ujdeš soudu Božímu?

⁴Či snad pohrdáš bohatstvím jeho dobroty, shovívavosti a velkomyslnosti, a neuvědomuješ si, že dobrotivost Boží tě chce přivést k pokání?

⁵Svou tvrdostí a nekajícnou myslí si střádáš Boží hněv pro den hněvu, kdy se zjeví spravedlivý Boží soud.

⁶On ‚odplatí každému podle jeho skutků‘.

⁷Těm, kteří vytrvalostí v dobrém jednání hledají nepomíjející slávu a čest, dá život věčný.

⁸Ty však, kteří prosazují sebe, odpírají pravdě a podléhají nepravosti, očekává hněv a trest.

⁹Soužení a úzkost padne na každého, kdo působí zlo, předně na Žida, ale i na Řeka;

¹⁰avšak sláva, čest a pokoj čeká každého, kdo působí dobro, předně Žida, ale i Řeka.

¹¹Bůh nikomu nestraní.

¹²Ti, kteří neměli zákon a hřešili, také bez zákona zahynou; ti, kteří znali zákon a hřešili, budou odsouzeni podle zákona.

¹³Před Bohem nejsou spravedliví ti, kdo zákon slyší; ospravedlněni budou, kdo zákon svými činy plní.

¹⁴Jestliže národy, které nemají zákon, samy od sebe činí to, co zákon žádá, pak jsou samy sobě zákonem, i když zákon nemají.

¹⁵Tím ukazují, že to, co zákon požaduje, mají napsáno ve svém srdci, jak dosvědčuje jejich svědomí, poněvadž jejich myšlenky je jednou obviňují, jednou hájí.

¹⁶Nastane den, kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude soudit podle mého evangelia, co je v lidech skryto.

¹⁷Ty se tedy nazýváš židem, spoléháš na zákon, chlubíš se Bohem

¹⁸a tím, že znáš jeho vůli a vyučován zákonem dovedeš rozpoznat, na čem záleží.

¹⁹Myslíš si, že jsi vůdcem slepých, světlem těch, kteří jsou ve tmách,

²⁰vychovatelem nevzdělaných, učitelem nedospělých, protože máš v zákoně ztělesnění všeho poznání a vší pravdy.

²¹Ty tedy poučuješ druhého, a sám sebe neučíš? Hlásáš, že se nemá krást, a sám kradeš?

²²Říkáš, že se nesmí cizoložit, a sám cizoložíš? Ošklivíš si modly, a věci z jejich chrámů bereš?

²³Zakládáš si na zákoně, a sám přestupováním zákona zneuctíváš Boha?

²⁴‚Jméno Boží je vaší vinou v posměchu mezi národy,‘ jak stojí psáno.

²⁵Obřízka má smysl, jestliže zachováváš zákon. Jestliže však zákon přestupuješ, je to, jako kdybys nebyl obřezán.

²⁶Jestliže naopak ten, kdo není obřezán, zachovává požadavky zákona, není to, jako kdyby byl obřezán?

²⁷Ten, kdo není obřezán, ale plní zákon, bude soudcem nad tebou, který s celou svou literou zákona a obřezaností zákon přestupuješ.

²⁸Pravý žid není ten, kdo je jím navenek, a pravá obřízka není ta, která je zjevná na těle.

²⁹Pravý žid je ten, kdo je jím uvnitř, s obřízkou srdce, která je působena Duchem, nikoli literou zákona. Ten dojde chvály ne od lidí, nýbrž od Boha.