Sírachovec

¹Kdo se dotýká smůly, umaže se, a kdo vyhledává společenství nadutce, připodobní se mu.

²Břemeno, které je nad tvé síly , nezvedej, a nespolčuj se s bohatším a silnějším, než jsi sám . Cožpak vydrží hliněná nádoba vedle kovového kotle? Sotva na něj narazí, rozbije se.

³Boháč spáchá křivdu a přidává k ní urážky, chudák aby se za utrpěnou křivdu ještě omlouval.

⁴Dokud jsi boháčovi k užitku, projevuje o tebe zájem, ale jakmile se octneš v nouzi, nezná tě.

⁵Pokud něco vlastníš, přiživuje se u tebe a ožebračí tě, sám se však o nic nepřičiní.

⁶Když bude od tebe něco potřebovat, začne s přetvářkou. Bude se na tebe usmívat a tvářit se povzbudivě, bude s tebou úlisně mluvit a ptát se: „Nepotřebuješ něco?“

⁷Bude tě zahanbovat svou pohostinností, dokud tě jaksepatří neožebračí, aby se ti nakonec vysmál. Když tě později uvidí, přejde kolem tebe a bude nad tebou jen potřásat hlavou.

⁸Dej pozor a nedej se svést, abys pro svou hloupost nezažil ponížení.

⁹Když tě k sobě pozve vladař, dělej okolky, a s tím větším naléháním tě bude zvát.

¹⁰Nevnucuj se a nebudeš odehnán, ale ani se příliš nedrž zpátky, aby se na tebe nezapomnělo.

¹¹Nechtěj mluvit s mocným jako se sobě rovným a nedůvěřuj jeho vemlouvavým slovům; neboť svým povídáním tě bude zkoušet, a čím více se bude usmívat, tím hlouběji tě bude provrtávat pohledem.

¹²Je nemilosrdný a nedrží slovo, nezastaví se ani před týráním a vězněním.

¹³Chraň se ho a dávej si dobrý pozor, neboť se pohybuješ na pokraji záhuby.

¹⁴Uslyšíš-li to ve spánku, probuď se, celým svým životem miluj Hospodina a vzývej ho pro svou spásu.

¹⁵Každý živočich miluje sobě podobného a každý člověk svého bližního.

¹⁶Všechno tvorstvo se sdružuje podle svého druhu a člověk přilne k sobě rovnému.

¹⁷Jak může být vlk ve spolku s beránkem? Stejně tak je tomu s hříšníkem a zbožným.

¹⁸Jak může být mír mezi hyenou a psem? A jak mohou žít spolu v míru bohatý a chudý?

¹⁹V pustině jsou kořistí lvů divocí osli a podobně pastvou boháčů jsou chudáci.

²⁰Pyšný si oškliví poníženost a stejně tak si boháč oškliví chudáka.

²¹Když zakolísá bohatý, najde podporu u přátel, upadne-li ubožák, přátelé ho ještě odkopnou.

²²Když boháč zavrávorá, podepře ho mnoho pomocníků, a když prořekne, co nemá říkat, ospravedlní ho. Když však chudý zavrávorá, ještě ho napadnou, a když mluví rozumně, nepopřejí mu sluchu.

²³Boháč jen promluví, a všichni hned zmlknou, a co řekne, vynášejí až do nebe. Chudák promluví, a už se ptají: „Co je to za člověka?“ A když zakopne, ještě ho postrčí.

²⁴Bohatství je dobré, pokud na něm nelpí hřích, a chudoba je špatná jen v ústech svévolníků.

²⁵Srdce mění tvář člověka buď k dobrému, nebo ke zlému.

²⁶Veselá tvář je znamením srdce, které se obírá dobrými věcmi, ale vymýšlet přísloví vyžaduje úporné přemýšlení.