previous
-
next 17. kapitola1Hospodin stvořil člověka ze země a do ní ho zase navrací.
2Vyměřil lidem omezenou délku života a dal jim moc nade vším, co je na zemi .
3Podle své vůle je vybavil silou, učinil je takové, aby byli jeho vlastním obrazem.
4Uložil všem tvorům, aby se člověka báli, jemu pak , aby panoval i nad šelmami a ptactvem.
5Obdrželi od Hospodina do užívání pět činností; jako šestou jim daroval schopnost rozlišovat a jako sedmou slovo vykládající jeho činnosti.
6Dal lidem jazyk a oči a uši, schopnost rozhodování a mysl k přemýšlení.
7Naplnil je chápavostí a rozumností a ukázal jim, co je dobré a co zlé.
8Svým okem bdí nad jejich srdci, aby jim předvedl velikost svých tvůrčích činů.
9dal jim , aby se navěky chlubili jeho divy.
10Budou tak opěvovat jeho svaté jméno a vyprávět o velikosti jeho díla.
11Navíc jim dal vědění a Zákon jako životodárné dědictví.
12Uzavřel s nimi věčnou smlouvu a oznámil jim svá ustanovení.
13Na vlastní oči spatřili velikost jeho slávy a jejich uši uslyšely jeho slavný hlas.
14Řekl jim: „Střezte se každého bezpráví,“ a každému z nich přikázal, jak jednat s bližním.
15Jejich jednání leží před ním stále jako na dlani , neskryjí je před jeho pohledem.
16Jejich cesty od mládí vedly ke zlému a nebyli s to změnit svá kamenná srdce v masitá.
17Každému národu ustanovil správce, ale Izrael je podílem Hospodinovým.
18jeho prvorozený, kterého živí kázní a jemuž uděluje světlo lásky a neopouští ho.
19Všechny jejich skutky jsou před ním jasné jako slunce a on nepřestává sledovat jejich cesty.
20Jejich nepravosti před ním nezůstanou skryty, Hospodin vidí všechny jejich hříchy.
21Neboť Hospodin je dobrý a zná své tvorstvo, neopomíjí je ani neopouští, ale šetří je.
22Milosrdný skutek člověka je u něho jako pečetidlo; lidského dobrodiní si hledí jak zřítelnice svého oka .
23Na konci povstane a všem odplatí, sešle odplatu na jejich hlavu.
24Těm, kdo činí pokání, dopřává návratu, a povzbuzuje ty, kdo ztrácejí vytrvalost.
25Obrať se k Hospodinu a zanech hříchů, pros ho a přestaň budit pohoršení.
26Navrať se k Nejvyššímu a odvrhni od sebe nepravost, měj ve velké nenávisti každou ohavnost.
27Kdo bude v podsvětí chválit Nejvyššího namísto těch, kdo jsou živi a vzdávají mu chválu?
28Od mrtvého, který už není, chvála nezazní, jen živý a zdravý bude Hospodina chválit.
29Jak velké je Hospodinovo milosrdenství a odpuštění pro ty, kteří se k němu obracejí!
30Všechno dokázat není v možnostech lidí, vždyť člověk není nesmrtelný.
31Což září něco víc než slunce? A přece i ono přestává svítit . A člověk , pouhé tělo a krev, přemýšlí jen o zlu.
32Hospodin dohlíží na zástupy nebeských výšin, lidé však všichni jsou jen země a popel.