previous
-
next 2. kapitola1Když nastal den letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě.
2Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli.
3A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden;
4všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.
5V Jeruzalémě byli zbožní židé ze všech národů na světě,
6a když se ozval ten zvuk, sešlo se jich mnoho a užasli, protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí.
7Byli ohromeni a divili se: „Což nejsou všichni, kteří tu mluví, z Galileje?
8Jak to, že je slyšíme každý ve své rodné řeči:
9Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judeje a Kappadokie, Pontu a Asie,
10Frygie a Pamfylie, Egypta a krajů Libye u Kyrény a přistěhovalí Římané,
11židé i obrácení pohané, Kréťané i Arabové; všichni je slyšíme mluvit v našich jazycích o velikých skutcích Božích!“
12Žasli a v rozpacích říkali jeden druhému: „Co to má znamenat?“
13Ale jiní říkali s posměškem: „Jsou opilí!“
14Tu vystoupil Petr spolu s jedenácti, pozvedl hlas a oslovil je: „Muži judští a všichni, kdo bydlíte v Jeruzalémě, toto vám chci oznámit, poslouchejte mě pozorně:
15Tito lidé nejsou, jak se domníváte, opilí – vždyť je teprve devět hodin ráno.
16Ale děje se, co bylo řečeno ústy proroka Jóele:
17‚A stane se v posledních dnech, praví Bůh, sešlu svého Ducha na všechny lidi, synové vaši a vaše dcery budou mluvit v prorockém vytržení, vaši mládenci budou mít vidění a vaši starci budou mít sny.
18I na své služebníky a na své služebnice v oněch dnech sešlu svého Ducha, a budou prorokovat.
19A učiním divy nahoře na nebi a znamení dole na zemi: krev a oheň a oblaka dýmu.
20Slunce se obrátí v temnotu a měsíc se změní v krev, než přijde den Páně, velký a slavný;
21a každý, kdo vzývá jméno Páně, bude zachráněn.‘
22Muži izraelští, slyšte tato slova: Ježíše Nazaretského Bůh potvrdil před vašimi zraky mocnými činy, divy a znameními, která mezi vámi skrze něho činil, jak sami víte.
23Bůh předem rozhodl, aby byl vydán, a vy jste ho rukou bezbožných přibili na kříž a zabili.
24Ale Bůh ho vzkřísil; vytrhl jej z bolestí smrti, a smrt ho nemohla udržet ve své moci.
25David o něm praví: ‚Viděl jsem Pána stále před sebou, je mi po pravici, abych nezakolísal;
26proto se mé srdce zaradovalo a jazyk můj se rozjásal, nadto i tělo mé odpočine v naději,
27neboť mě nezanecháš v říši smrti a nedopustíš, aby se tvůj Svatý rozpadl v prach.
28Dal jsi mi poznat cesty života a blízkost tvé tváře mne naplní radostí.‘
29Bratří, o praotci Davidovi vám mohu směle říci, že zemřel a byl pohřben; jeho hrob tu máme až dodnes.
30Byl to však prorok a věděl o přísaze, kterou se mu Bůh zavázal, že jeho potomka nastolí na jeho trůn;
31viděl do budoucnosti a mluvil tedy o vzkříšení Kristově, když řekl, že nezůstane v říši smrti a jeho tělo se nerozpadne v prach.
32Tohoto Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni to můžeme dosvědčit.
33Byl vyvýšen na pravici Boží a přijal Ducha svatého, kterého Otec slíbil; nyní jej seslal na nás, jak to vidíte a slyšíte.
34David nevstoupil na nebe, ale sám říká: ‚Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici,
35dokud ti nepoložím nepřátele pod nohy.‘
36Ať tedy všechen Izrael s jistotou ví, že toho Ježíše, kterého vy jste ukřižovali, učinil Bůh Pánem a Mesiášem.“
37Když to slyšeli, byli zasaženi v srdci a řekli Petrovi i ostatním apoštolům: „Co máme dělat, bratří?“
38Petr jim odpověděl: „Obraťte se a každý z vás ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů, a dostanete dar Ducha svatého.
39Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem daleko široko, které si povolá Pán, náš Bůh.“
40A ještě mnoha jinými slovy je Petr zapřísahal a napomínal: „Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!“
41Ti, kteří přijali jeho slovo, byli pokřtěni a přidalo se k nim toho dne na tři tisíce lidí.
42Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se.
43Všech se zmocnila bázeň, neboť skrze apoštoly se stalo mnoho zázraků a znamení.
44Všichni, kteří uvěřili, byli pospolu a měli všechno společné.
45Prodávali svůj majetek a rozdělovali všem podle toho, jak kdo potřeboval.
46Každého dne pobývali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a s upřímným srdcem.
47Chválili Boha a byli všemu lidu milí. A Pán denně přidával k jejich společenství ty, které povolával ke spáse.