Židům

¹Proto, bratří, vy, kteří jste svatí a máte účast na nebeském povolání, hleďte na apoštola a velekněze našeho vyznání, Ježíše:

²byl věrný tomu, kdo jej ustanovil, jako i ‚Mojžíš byl věrný v celém Božím domě‘.

³Ježíš je však hoden větší slávy než Mojžíš, tak jako stavitel domu je víc nežli dům sám.

⁴Každý dům někdo staví; ten, kdo postavil vše, je Bůh.

⁵Mojžíš byl věrný v celém Božím domě, ale jen jako služebník, který měl dosvědčit to, co teprve bude vysloveno.

⁶Kristus však jako Syn je nad celým Božím domem. A tímto Božím domem jsme my, pokud si až do konce zachováme smělou jistotu a radostnou naději.

⁷Proto, jak říká Duch svatý: ‚Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas,

⁸nezatvrzujte svá srdce ve vzdoru jako v den pokušení na poušti,

⁹kde si vaši otcové žádali důkazy a tak mě pokoušeli, ač viděli mé skutky

¹⁰po čtyřicet let. Proto jsem se na to pokolení rozhněval a řekl jsem: Jejich srdce stále bloudí, dodnes mé cesty nepoznali.

¹¹Ve svém hněvu jsem přísahal: Nevejdou do mého odpočinutí!‘

¹²Dejte si pozor, bratří, aby někdo z vás neměl srdce zlé a nevěrné, takže by odpadl od živého Boha.

¹³Naopak, povzbuzujte se navzájem den co den, dokud ještě trvá ono ‚dnes‘, aby se nikdo z vás, oklamán hříchem, nezatvrdil.

¹⁴Vždyť máme účast na Kristu, jen když své počáteční předsevzetí zachováme pevné až do konce.

¹⁵Je řečeno: ‚Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce ve vzdoru!‘

¹⁶Kdo slyšel a zatvrdil se? Což to nebyli všichni, kdo vyšli z Egypta pod Mojžíšovým vedením?

¹⁷A na koho se Bůh hněval po čtyřicet let? Zdali ne na ty, kdo zhřešili a jejichž těla padla na poušti?

¹⁸A komu přísahal, že nevejdou do jeho odpočinutí, ne-li těm, kdo se vzepřeli?

¹⁹Tak vidíme, že nemohli vejít pro svou nevěru.