Jsem váš Svatý, ale vy Mě odsuzujete
15. listopadu 1988
(Dnes jsem na svých ramenou cítila Ježíšův Kříž. Cítila jsem, jak je Jeho Srdce naplněno obrovskou bolestí, jak trpí... kvůli světu, který Ho odmítá.)
Pane?
Já jsem; pociťuj Můj Kříž, dej Mi spočinout, Mé dítě Světla; Já jsem tak unavený, zůstaň Mi nablízku; potřebuji být utěšován v této opuštěnosti; Má Vassulo, poslouchej a piš;
Ó, tvorstvo! Má setbo! Já jsem tvůj Svatý, ale ty Mě odsuzuješ; miloval jsem tě od Věčnosti, ale ty Mnou pohrdáš; osvobodil jsem tě ze Smrti, a ty Mě napadáš; denně tě živím Svým Chlebem a podávám ti Své Víno, ale ty Mě ve své zlobě urážíš; prahnu po Lásce, ale ty Mě opouštíš, když žízním; vítám tě, když tě vidím unavené, aby sis odpočinulo v Mém Srdci, ale když jsem unaven, odstrkuješ Mě od sebe; otvírám ti Své Srdce a ukazuji ti, jak jsi Je zranilo, ale ty ve své zlobě opakuješ své bodné rány a probodáváš Mě skrz naskrz; otevírám Svou Náruč, abych tě přivítal a objal, ty se však odvracíš a ukazuješ Mi svá záda; plný něhy ti otvírám Své Nejsvětější Srdce, abych tě zahřál, ale když k tobě přicházím, zavřeš přede Mnou dveře a necháš Mě stát venku v zimě;
jako žebrák k tobě volám po celý den, vztahuji k tobě Své Ruce, abych tě pozvedl a uzdravil, ale místo toho Mě ignoruješ a odmítáš; Mé Oči i Oči Mé Matky jsou unavené bolestí; Mé Tělo je znetvořené Ranami k nepoznání; neprosím tě o nic jiného než o Pokoj a Lásku, ale ty odmítáš slyšet Mé úpěnlivé prosby… přišel jsem nejdříve ke Svým vlastním, ale opět jsem byl jimi odmítnut, opovrhován a pronásledován; uspořádali jste na Mě štvanici a jednali jste se Mnou jako s bláznem; zradili jste Mě ...1 kvůli vaší zradě jsem vyplakal všechny slzy, které Mi ještě zbyly, vaše zkaženost pronikla celou Věčnost, takže dokonce i démoni zůstávají stát v úžasu nad vaší zkažeností;
ááách! Vassulo… Můj soucit a Mé nesmírné Milosrdenství Mne přimělo, abych přišel, varoval vás a zachránil před Smrtí; přivedl jsem tě ke Svým vlastním, ale oni potlačili Můj Hlas ze strachu, že by vystoupili na Světlo a vyšla by najevo jejich vina; protože dusí Můj Hlas a nevítají Mého Ducha Pravdy, způsobím, že cizinci odhalí jejich hříchy; nechám zaznít Svůj Hlas jako trumpetu ze střech vašich domů ...2
uvítali Mě cizinci, kteří Mě předtím neznali; zabušil jsem na jejich dveře a oni Mi dovolili vstoupit; i když jsou chudí, pozvali Mě ke stolu; pro svou chudobu Mě nehledali, ale přesto Mě našli; ukázal jsem jim Své Rány, které Mi způsobili Mí nejlepší přátelé, a oni před Mými Ranami poklekli; při pohledu na Ně byli ohromeni Jejich hloubkou, byli zděšení surovostí, s jakou byly zasazeny Mému Tělu, zjihla jejich srdce, jako když změkne vosk; neplač, Mé dítě;
…Můj Hlas ponesou cizinci; když uslyšíte Ozvěnu, pak vězte, že vyšla ode Mě; budu vyvýšen cizinci, kteří Mě nikdy nehledali, a budu oslaven těmi, kteří Mě vůbec neznali; a stanu se jejich Mistrem a budu je učit, zahladím jejich viny; budu jim domlouvat a oni Mi budou rozumět; oni uzdraví Mé Rány;
Já jsem Pastýř a Já shromáždím Své ovce, protože byly svými pastýři zbity a rozehnány; Ó, Vassulo, to všechno se nyní naplní velice brzy;
pojď, odpočiň si ve Mně; dovol Mi odpočinout si v tobě, spojeni v lásce, sdílejme to spolu;
Ano, můj Pane.
my, nás;
Po všechny věky, amen.
1 Ježíšův hlas byl plný hořkosti
2 Ježíš se na chvíli odmlčel a potom smutně pokračoval