Rouhání proti Duchu Svatému
28. července 1992
(Cestou na Rhodos, Řecko)
Pane, opevni Své město1 při obléhání,
opevni Svou Svatyni,
neboť se musím setkávat s lidmi,
kteří říkají vizionářům: 
„Neměj žádné vize,“
prorokům: „Neprorokuj nám pravdu“
a Tvým duším, v nichž máš zalíbení: 
„Jsi zavržen.“
Což nečetli,
že „každé království,
jež je rozděleno samo v sobě, 
spěje do záhuby; 
 a žádné město, žádný dům 
rozdělený sám v sobě nemůže obstát?“2 A je-li to dílo Satanovo, 
že tisíce byly obráceny Tvým Poselstvím 
 „Opravdový život v Bohu“, 
Poselstvím daným Tvým Duchem, 
 Poselstvím pomazaným Tvými Ústy, 
tak skrze koho se pak obracejí 
 jejich svatí kněží?
a tak říkám stále znovu, že všechny lidské hříchy a rouhání budou odpuštěny, ale rouhání proti Duchu Svatému nebude odpuštěno; kdokoli by mluvil proti Mému Svatému Duchu, nebude mu odpuštěno ani v tomto, ani v příštím věku;3 a ty netrap své srdce, Já jsem s tebou; pojď, Má Vassulo, Já a ty, ty a Já, společně, chápeš?
přijmi Můj Pokoj; my, nás? pojď;

1 tzn. mou duši
