Jak se modlí růženec

aneb: Modlitba růžence krok za krokem

1. Zahájení znamením kříže:
   Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.

2. Úvodní modlitba - Apoštolské vyznání víry:
   Věřím v Boha,
   Otce všemohoucího,
   Stvořitele nebe i země.

   I v Ježíše Krista,
   Syna jeho Jediného,
   Pána našeho;
   jenž se počal z Ducha svatého,
   narodil se z Marie Panny,
   trpěl pod Ponciem Pilátem,
   ukřižován umřel i pohřben jest;
   sestoupil do pekel,
   třetího dne vstal z mrtvých;
   vstoupil na nebesa,
   sedí po pravici Boha,
   Otce všemohoucího;
   odtud přijde soudit živé i mrtvé.

   Věřím v Ducha Svatého,
   svatou církev obecnou,
   společenství svatých,
   odpuštění hříchů,
   vzkříšení těla
   a život věčný.
   Amen.

3. následuje Modlitba Páně:

   Otče náš, jenž jsi na nebesích,
   posvěť se jméno tvé.
   Přijď království tvé.

   Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
   Chléb náš vezdejší dej nám dnes.

   A odpusť nám naše viny,
   jako i my odpouštíme našim viníkům.
   A neuveď nás v pokušení,
   ale zbav nás od zlého.
   Amen.

4. následuje 3x Pozdravení andělské. Při prvním "Zdrávas, Maria" vkládáme za jméno Ježíš slova: v kterého věříme
   při druhém: v kterého doufáme
   při třetím: kterého nadevšechno milujeme:

   Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš.

   Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.

5. následuje Chvála Nejsvětější Trojice:

   Sláva Otci i Synu i Duchu svatému,
   jako byla na počátku, i nyní, i vždycky
   a na věky věků.
   Amen.

6. Otče náš, jenž jsi na nebesích,
   posvěť se jméno tvé.
   Přijď království tvé.
   Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
   Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
   A odpusť nám naše viny,
   jako i my odpouštíme našim viníkům.
   A neuveď nás v pokušení,
   ale zbav nás od zlého.
   Amen.

7. následuje 10x Pozdravení andělské. Za jméno Ježíš vkládáme slova tajemství (růženec má čtyři části - mluvíme o růženci radostném, bolestném, slavném a o růženci světla - o tento (o tuto část) růženec rozšířil papež Jan Pavel II.)

1. Tajemství radostného růžence jsou:

   1. Ježíš, kterého jsi z Ducha svatého počala
   2. Ježíš, s kterým jsi Alžbětu navštívila
   3. Ježíš, kterého jsi v Betlémě porodila
   4. Ježíš, kterého jsi v chrámě obětovala
   5. Ježíš, kterého jsi v chrámě nalezla

2. Bolestný růženec

   1. Ježíš, který se pro nás krví potil
   2. Ježíš, který byl pro nás bičován
   3. Ježíš, který byl pro nás trním korunován
   4. Ježíš, který pro nás nesl těžký kříž
   5. Ježíš, který byl pro nás ukřižován

3. Slavný růženec

   1. Ježíš, který z mrtvých vstal
   2. Ježíš, který na nebe vstoupil
   3. Ježíš, který Ducha svatého seslal
   4. Ježíš, který tě, Panno, do nebe vzal
   5. Ježíš, který tě v nebi korunoval

4. Růženec světla

   1. Ježíš, který byl pokřtěn v Jordánu
   2. Ježíš, který zjevil v Káně svou božskou moc
   3. Ježíš, který hlásal Boží království a vyzýval k pokání
   4. Ježíš, který na hoře proměnění zjevil svou slávu
   5. Ježíš, který ustanovil Eucharistii

5. Po desátém "zdrávasu" následuje 1x Chvála Nejsvětější Trojice: "Sláva Otci..."

6. V dalším desátku (začínáme jej opět modlitbou Páně "Otče náš" a do "Zdrávasů" vkládáme za jméno Ježíš další tajemství...)

7. Modlitbu růžence zakončíme modlitbou Zdrávas, Královno:

   Zdrávas, Královno, matko milosrdenství,
   živote, sladkosti a naděje naše, buď zdráva!
   K tobě voláme, vyhnaní synové Evy,
   k tobě vzdycháme, lkajíce a plačíce
   v tomto slzavém údolí.
   A proto, orodovnice naše,
   obrať k nám své milosrdné oči
   a Ježíše, požehnaný plod života svého,
   nám po tomto putování ukaž,
   ó milostivá,
   ó přívětivá,
   ó přesladká, Panno Maria!
   Oroduj za nás, královno posvátného růžence,
   aby nám Kristus dal účast na svých zaslíbeních.

8. (Modleme se) Bože, tvůj jednorozený Syn nám svým životem, smrtí a zmrtvýchvstáním získal věčnou spásu. Dej nám, prosíme, když v posvátném růženci blahoslavené Panny Marie o těchto tajemstvích rozjímáme, ať také podle nich žijeme a dosáhneme toho, co slibují. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

Papež doporučuje následující volbu tajemství:

pondělí	tajemství radostná
úterý	tajemství bolestná
středa	tajemství slavná
čtvrtek	tajemství světla
pátek	tajemství bolestná
sobota	tajemství radostná
neděle	tajemství slavná

Růženec vysvobozuje z očistce!

Jedné zbožné ženě zemřel bratr. Byla velmi zarmoucena touto ztrátou, tím bolestnější, že tento muž byl velmi dobrým křesťanem. Ve snu spatřila P. Pia, který ji těšil slovy: „Pomodli se 200 růženců, a tvůj bratr půjde rovnou do nebe.“
Žena se probudila a myslela si, že to byl jen pouhý sen. Nicméně další den se vypravila za Otcem Piem. Sotva se s ním setkala, aniž by si vzpomněla na sen, ptala se ho s pláčem, co může udělat pro svého bratra, který je v očistci. P. Pio ihned řekl: „A neřekl jsem ti to dnes v noci? Pomodli se 200 růženců, a tvůj bratr půjde rovnou do nebe.“
Růženec má také tuto mimořádnou moc: urychlit vysvobození duší z očistce. Poskytuje duším velkou úlevu a pomoc. Když jednou P. Pio chtěl darovat jedné své duchovní dceři růženec, řekl jí třesoucím se hlasem: „Svěřuji ti poklad. Nauč se ho využívat. Vyprázdníme očistec.“
V aktech blahořečení sv. Jana Massiase, dominikána, čteme, že se mu na smrtelné posteli zjevila Panna Maria a řekla mu, že ustavičnou modlitbou růžence vysvobodil z očistce milion čtyři sta tisíc duší. Papež Řehoř XVI. nařídil, aby toto číslo bylo zaneseno do aktů o blahořečení na povzbuzení všech ctitelů svatého růžence.
Svatá Terezie od Ježíše nám zanechala písemnou zprávu, že se jednou, když se začala modlit růženec, ocitla v extázi a viděla očistec jako velkou ohradu, ve které duše trpěly v očistcovém ohni. Když začala, již při prvním Zdrávas Maria ihned spatřila, jak na duše padá chladná voda, aby je osvěžila. Stejně tak při druhém a při třetím. Pochopila z toho, že růženec přináší duším velkou úlevu, a nechtěla ho vůbec přerušit. Svatý Alfons proto ustavičně doporučoval: „Chceme-li pomáhat duším v očistci, modleme se za ně růženec, který jim poskytuje velkou úlevu.“
Také svatý Anibal Maria di Francia tvrdí: „Když se za některou duši v očistci modlíme růženec, duše cítí, jako by plameny ochladly, a zakoušejí rajskou úlevu.“
V jednom ze svých kázání mluvil svatý Dominik o dobrodiní svatého růžence pro duše v očistci. Ale jeden z posluchačů se tomu začal vysmívat. V noci spatřil ohnivou propast a trpící duše a viděl, jak Panna Maria plná mateřského soucitu podává duším zlatý řetěz, aby je vytáhla z této propasti. Byl to zlatý řetěz svatého růžence.
Mimořádným apoštolem růžence za duše v očistci byl svatý Pompilio Pirotti. Svými růženci vstoupil do důvěrného přátelství s dušemi v očistci, které mu projevovaly vděčnost za posilu, jakou jim skýtal touto modlitbou. Tato důvěrnost došla tak daleko, že světec při modlitbě slyšel, jak duše odpovídají druhou částí Zdrávas, Maria.
Jak velkou lásku můžeme duším prokázat, když se za ně modlíme co nejvíce růženců!

Modlete se ustavičně

Svatý Alfons Liguori ve velmi pokročilém věku upadl do úplné letargie. Vůbec nemluvil a nic neslyšel. Jeho opatrovník dostal nápad. Přiblížil se k světci a řekl: „Monsignore, musíme se pomodlit růženec.“ Na slovo „růženec“ světec ihned zpozorněl, otevřel oči a začal: „Deus in adiutorium meum intende...“ Svatý Alfons byl vždy připraven modlit se růženec a modlil se ho neúnavně.
Zvláště ve svém stáří měl růženec v rukou od rána do večera. Podobně si počínali i jiní světci. Usilovali o co největší dobro a svému úsilí a hrdinství nekladli žádné meze. To je základní charakteristika světců. A k tomu pomáhá především modlitba.
Modlit se znamená setrvávat a žít v nebi. „My máme vlast v nebi“ (Flp 3,20). Modlit se znamená dělat to, co dělají v nebi svatí, kteří se tváří v tvář Bohu a Marii opájejí modlitbou klanění, chvály a díků.
Milovat vášnivě modlitbu, využívat k modlitbě každou příležitost a být v tom neúnavní je pro svaté nejpřirozenější věcí. Oni milují Boží slovo: „Je třeba se stále modlit a nikdy neustávat“ (Lk 18,1). „Bez přestání se modlete“ (1 Sol 5,17). Proto nás nepřekvapuje, že také pokud jde o modlitbu růžence, řídili se svatí plně touto zásadou: modlit se a nepočítat. Např. svatý Ignác z Loyoly nosil růženec stále s sebou a neodkládal ho ani v noci při spánku, jakmile se probudil, ihned se modlil k Panně Marii.

V každé době

Ani jeden den by neměl uplynout bez modlitby svatého růžence. Neměl by uplynout ani malý čas v zahálce, aniž by byl přetvořen modlitbou růžence. Kolik lidí se růženec vůbec nemodlí, a celé hodiny hledí na televizi, do novin nebo na internet anebo tlachají do prázdna.
Někteří tvrdí, že na růženec vůbec nemají čas. Je to tak nemožné najít si čtvrthodinku na růženec? I kdyby to byla pravda, je třeba jim říct to, co říkal svatý Vincenc z Pauly a svatý Jan Bosco: Snažte se modlit růženec rozložený na celý den: jeden desátek ráno po probuzení, jeden později, jeden před snídaní... Tři minuty na jeden desátek, to přece není mnoho! Je však třeba se modlit růženec každý den jako projev lásky k Panně Marii. Svatý Vincenc z Pauly doporučoval dát třeba stranou jiné modlitby, jen nevynechávat růženec. Svatý Alfons byl ochoten vynechat i oběd, protože růženec pokládal za důležitější.
Svatá Maria Bertilla využila každé přestávky mezi prací či studiem k modlitbě růžence. Také svatý Robert Bellarmin vkládal mezi své vážné studium přestávky, kdy se procházel a modlil se růženec. Svatý Josef Tovini, otec deseti dětí, neztrácel čas při cestování a modlil se v dostavníku růženec.
Je dobré využít času čekání v obchodě, u lékaře, na zastávkách vlaků a autobusů. Kdybychom využívali důsledně tyto chvíle, kolik růženců bychom se dokázali pomodlit! Blahoslavený Diego Oddi, kudy chodil, držel v mozolnatých prstech růženec. Především na zastávkách autobusů byl spokojen, když musel čekat, a naplnil čas modlitbou. Jednou potkal na zastávce kněze a pozval ho, aby se s ním modlil růženec. Kněz odpověděl, že každou chvíli přijede autobus a už to nestojí za to. Bratr Diego ho sladce vyzval ještě jednou. Aby měl klid, kněz se k němu přidal. A autobus přijel, když se už modlili Zdrávas, Královno. Kolikrát se nám stane, že musíme čekat na dopravní prostředek, který se zpozdil. Růženec nám pomůže, abychom „shromažďovali poklady v nebi“ (Mt 6,20).

Překlad -lš-


http://www.vendee.cz/texty/ruzenec.html
http://www.vendee.cz/texty/rodinny_ruzenec.html


Růženec

V měsíci říjnu se dříve křesťané s živou a zdravou vírou intenzivněji scházeli k modlitbě růžence ve farních chrámech, nebo se alespoň tuto mariánskou modlitbu společně modlili v rodinné kruhu. Po dlouhém desetiletí komunismu a následném relativně krátkém období konsumismu v našem národě, je již čím dál více vzácnější život v "rodinném kruhu", případně setkat se s křesťany mající živou víru projevující se mimo jiné zdravým vztahem k Panně Marii, Matce Kristově a Matce církve. Proto přinášíme krátkou úvahu kardinála Tomáše Špidlíka na téma růžence.

Začneme úryvkem z dopisu: "Chodívala jsem na prázdniny do horské vesničky v Rakousku. Cítila jsem tam kus starého domova. Odpolední procházka mezi loukami vonícími senem a večer v kostelíčku růženec s babičkami a dětmi, příroda a modlitba, to všecko tak uklidňuje. Ale příchodem nového kněze se všecko změnilo. Růženec z kostela odstranil. To prý už nikdo nevydrží. Ptala jsem se, jak to dělají jinde v okolí. Řekli mně, že někde se v sobotu modlí jeden nebo dva desátky, jinde se modlí jen po pěti Zdrávasech u každého tajemství. Je ten růženec dnešním lidem skutečně tak obtížný? Proč ho tedy Panna Maria ve Fatimě tolik doporučovala?"

Neznám osobně pisatelku dopisu. Ale ze způsobu vyjadřování se dá předpokládat, že jde o starší, zbožnou osobu, jakých jsme znali mnoho mezi našimi matkami, tetičkami, sousedkami. Ty chodily skutečně rády s růžencem v ruce a modlily se ho několikrát za den.

Čím to je, že se mu dnešní lidé odcizili? Mnoho dobrých křesťanů růženec nemá a modlit se ho neumí. Diskuse o vhodnosti a nevhodnosti růžence se tím stává obtížnou. Není jistě správné, aby staří ukládali formu modlitby mladým. Ale také není logické, aby někdo prohlásil, že mu nevyhovuje to, co neumí, s čím nemá zkušenost.

Začněme tedy raději s první informací: Co růženec je? Kdy vznikl? Legenda jej spojuje se sv. Dominikem. Měl to být dar Panny Marie jako účinná zbraň proti heretikům. Prozaické oko však tu vidí obyčejné počítadlo modliteb, jaké existuje od nepaměti. Na jednom monumentu z Ninive jsou zobrazeny dvě ženy před svatým stromem a drží v levé ruce jakési počítadlo. Marco Pólo píše o malabarském králi, který nosil na krku šňůru se 104 drahokamy, aby mohl počítat své modlitby ráno a večer. Něco podobného mají i budhisté. Staří muslimové vycházejí dodnes na ulici s růžencem v ruce.

Z doby křesťanských mnichů se píše o sv. Pavlovi poustevníkovi, že se modlil denně 300 modliteb. Aby se nezmýlil, naplnil si ráno kapsy 300 kamínky, které postupně vyhazoval. Podobný systém měla i sv.Klára.

Vyhazování kamínků je praktické na poušti, ale ne v klášteře. Proto je brzy nahradili provazem se suky. Když se pak oba konce spojily, vznikl kruh, kterému se začalo říkat corona, koruna, nebo prosté filza dei Paternostri, šňůra Otčenášů. Otevřenou formu růžence visícího od pasu, vidíme ještě v pozdním středověku na portrétech vznešených dam v Anglii.

Takové dámy se ovšem nespokojily provazem a suky. Zrníčka se začala dělat ze smaltu, stříbra, perel, jejich výroba patřila k uměleckému řemeslu; uličky des paternostríers byly v Paříži, v Londýně, ve Vídni, v Praze. R. 1389 se vdávala za francouzského krále bohatá nevěsta z Milána. Mezi drahokamy, které si vezla s sebou, byla i otčenášová šňůra se stříbrnými zrny a perlami.

Jak jméno naznačuje, bylo to počítadlo pro otčenáše. Ale už ve 12.století přidávali mariánští ctitelé stejný počet zdrávasů. Bl. Bonaventura Boiani ( + 1291) se jich modlila denně 1.000, v sobotu 2.000, v den Zvěstování Panny Marie 3.000. V témž století se však už vyskytuje i počet 150. Proč právě tolik? Odpověď je jednoduchá. Kdo uměli číst, recitovali žalmy a těch je 150. Kdo číst neuměl, musil se spokojit s tolika Otčenáši nebo Zdrávasy.

Tím se však vracíme k zásadní námitce některých dnešních odpůrců růžence. Dnes už lidé číst umějí. Proč je tedy nutit k modlitbě, která byla pro primitivy. Námitka vypadá inteligentně, je historicky odůvodněná, a přece nepočítá s jednou skutečností. Není už dnes rozhodující, jak a proč růženec vznikl, ale co může dnešnímu člověku dát.

Zásadní postoj člověka, který se modlí růženec, je docela zvláštní, těžko se dá srovnávat s jinými modlitbami. Je naopak velmi blízký tzv. "Modlitbě Ježíšově" z východní církve, která se dnes i na západě šíří zásluhou překladů knihy Ruského poutníka.

Ilustroval bych tento postoj jakousi neznámou benátskou skladbou z l0. století, kterou jsem slyšel na koncertě při mariánských slavnostech. Jsou to dva chóry, které se proplétají. Cosi podobného jako Čajkovského Symfonie 1812, kde spolu bojují motivy dvou národních hymen. "Marseiesy" a ruského "Bože, cara chrání." V benátské skladbě zaznívají od počátku slabé ženské hlasy vysokým "Ave Maria", zatímco ve spodních tónech hřmí celá plnost života. Jsou tam bitvy, je tam úpění, hádky i něhy. Život se valí svým rytmem, nad kterým se nese "Ave Maria" nesměle a tiše, jakoby k tomu nepatřilo. Ale čím víc skladba postupuje, tím víc to "Ave Maria" sílí, tím víc hlasů se k němu přidává. I spodní basy se s ním slaďují a finále zazní mohutným, jednotným chórem: "Zdrávas Maria, milosti plná."

Něco podobného by se mělo dít při modlitbě růžence. Člověk do ní vstupuje se všemi problémy, se všemi bolestmi a radostmi života. Všecko mu táhne myslí. A do toho hluku vlastního srdce a okolí se zapojuje Zdrávas za Zdrávasem. Bolesti se otupují, radosti se slaďují, všecko se vřadí do modlitby.

Inteligentní lidé se obyčejně tak nemodlí. Mají svůj knižní postup. Vycházejí z textu evangelia, ze Žalmů, z naučených modliteb, z uvažování. Na tuto úroveň, do této sféry se pak snaží pozvednout a zařadit vlastní život. Je to ovšem dobré, pěkné, potřebné. Ale právě tato modlitba je těžší, než by se zdálo. Roztržitost ji rozleptává. Začneme Otčenášem, pozvedneme mysl k Bohu a vzápětí už myslíme na něco jiného. Banální život a jeho zážitky udusí jak trní slovo Boží (srov. Mt 13,7).

Naše staré matky z lidu se modlí obyčejně jinak. Nenechávají u bran kostela všecky starosti a trampoty. Naopak je všecky nesou s sebou dovnitř, i v kostele myslí na všecko, co jim leží na srdci, ale spojují to s Bohem. Z toho, co je pro jiné roztržitost, dělají modlitbu. Vztahují svůj denní život k nebi. Zdrávas Maria, které se v růženci stále opakuje, jim k tomu nejlépe slouží. Proto mají tuto modlitbu tak v oblibě. Zamilují si růženec ostatně i inteligenti, dovedou-li být aspoň na chvilku prostými tak, jak jejich matky. Ostatně taková prostota je klíč ke klidné modlitbě, která dává štěstí.

Z knihy P. Tomáše Špidlíka: K vyšším věcem jsem se narodil. Praha: Alverna 1991, str. 236-240.
http://www.opatbrno.cz/archiv/clanek412.htm

.........................................................................................

Staré babky s ružencom. (Miroslav Čonka)
Čo by vám mohlo pomôcť MODLIŤ SA ruženec (a nie ho iba ODRIEKAŤ)
Don Gabriele Amorth o růženci
Přísliby Panny Marie těm, kteří se modlí růženec
Proč se modlit růženec? Jaká je jeho hodnota?
Mariánská dogmata a Písmo svaté

Proč ne Vassula? (forn blog)
Mária Simma: Prekvapujúce tajomstvo duší v očistci
Pravidlá zbožného života (Optinský starec mních Nektarij)
O přátelství u Františka Saleského
Výroky a příběhy pouštních otců
Očekávání od mnišského života na začátku 21. století

P. Milan Bubák: Modlitba a temperament, 1. časť
P. Milan Bubák: Modlitba a temperament, 2. časť
P. Milan Bubák: Modlitba a temperament, 3. časť
P. Milan Bubák: Modlitba a temperament, 4. časť

Růženec za svět