Nejmilejší dcero, vysvětlil jsem ti v této věci všechno potřebné, aby sis uchovala a prohloubila dokonalost duše.

Nyní ti vysvětlím to, oč jsi Mě žádala v souvislosti se znamením pro duši, jíž se zdá, že jsem ji navštívil ve vidění nebo v jiných útěchách. Řekl jsem ti, díky jakému znamení může duše poznat, zda navštívení pochází ode Mě nebo ne. Znamením pro duši je radost, která ji po navštívení neopustí, hlad po ctnosti a zejména to, že je obohacena ctností pravé pokory a stravuje ji Oheň Božské Lásky.

Ale protože se Mě ptáš, zda je možné nechat se zmást znamením radosti - a říkáš, že kdyby to bylo možné, držela by ses jistějšího znamení, jímž je ctnost -, povím ti, jakým klamům může duše podlehnout, abys dokázala rozlišit, zda je ona radost podle pravdy nebo ne.

Duše může podlehnout takovému klamu: tvor obdařený rozumem zakouší radost, když vlastní to, co miluje nebo po čem touží; a čím víc miluje věc, kterou vlastní, tím méně vidí nebo se prozíravě snaží zjistit, odkud ona věc pochází - a to pro potěšení, které mu z oné útěchy plyne. Radost z dosažení milované věci totiž zabraňuje svobodnému rozhledu a zájmu o její původ. Takže ti, kdo si tolik libují v útěše mysli a milují ji, vyhledávají vidění a svou lásku vkládají především do útěchy, nikoli do Mne, jak by to bylo správné. Už jsem ti to říkal v souvislosti s těmi, kdo setrvávají v nedokonalém stavu: hledí více na darovanou útěchu, kterou jsem jim udělil Já, Dárce, než na horlivost lásky, s níž jsem je obdaroval.

Vedle ostatních klamů, které jsem ti jeden po druhém vyjmenoval, je může ošálit právě jejich radost. Jakým způsobem? Vysvětlím ti to: mají velkou lásku k útěše, jak jsem řekl, a když tuto útěchu nebo vidění obdrží, zakouší radost bez ohledu na způsob, jímž ji obdrželi. Říkají si totiž, že mají to, co milují a po čem tolik toužili. Často to však může pocházet od zlého ducha - v takovém případě by pociťovali stejnou radost. Ale řekl jsem ti, že když radost pochází od zlého ducha, vidění sice radost přinese, ale zanechá za sebou bolest a osten svědomí a duši je cizí jakákoli touha po ctnosti.

Nyní ti potvrzuji, že duše může tuto radost někdy pocítit a vzdálit se tak modlitbě: jestliže totiž radost přijde bez horoucí touhy po ctnosti a není pomazána pokorou a vypálená v peci Mé Božské Lásky, obdržené navštívení a vidění spolu s útěchou pocházejí od zlého ducha, nikoli ode Mne, bez ohledu na znamení radosti. A jelikož radost není doprovázena láskou ke ctnosti, jak jsem ti řekl, je zřejmé, že vychází z lásky k útěše své mysli. To je pravý důvod požitku a radosti duše: vidí, že má, po čem toužila. Jestliže nějakou věc milujete, pociťujete radost, když jí dosáhnete.

Takže vidíš, že nemůžeš důvěřovat jen znamení radosti, i kdyby trvala po celou dobu útěchy nebo i déle. Nevědomá láska by v oné radosti nerozeznala úskok zlého ducha, protože není chráněna žádnou obezřetností. Pokud však bude postupovat obezřetně, bude si všímat, zda je její radost doprovázena touhou po ctnosti, nebo ne. A tak pozná, zda navštívení mysli pochází ode Mne, nebo od zlého ducha.

Řekl jsem ti, že radost způsobenou Mým Navštívením poznáš podle následujícího znamení: radost se pojí se ctností, jak jsem ti vysvětlil. To je skutečně bezpečné znamení, které ti ukáže, co je úskok a co ne, abys rozeznala radost, kterou do tvé mysli vkládám Já v pravdě, od té, jíž bys mohla dosáhnout svou duchovní sebeláskou, to je touhou a náklonností ke své útěše. Útěcha vzešlá ode Mne je spojena s radostí prostřednictvím lásky ke ctnosti, zatímco útěcha pocházející od zlého ducha přináší jen radost, a když ji dobře přezkoumáš, nenajdeš v sobě více ctnosti než předtím. Tento druh radosti získává duše z výlučné lásky k útěše sebe samé, jak jsem ti už vysvětlil.

Chci, abys věděla, že toto znamení radosti nedokáže zmást každého, nýbrž jen nedokonalé tvory, kteří se těší a utěšují spíše darem než dárcem. Ti, kdo bez postranních úmyslů a vysokého smýšlení o sobě horlivě touží více po tom, aby Mě milovali, než po samotném daru, a dar milují spíš kvůli Mně než kvůli své útěše, nemohou být touto radostí oklamáni.

Proto je jim hned jasné, že toto je znamením zlého ducha, který se jim někdy zjevuje v podobě světla, aby tak jejich mysli způsobil velkou radost. Avšak protože jejich mysl nepodléhá vášni po útěše, prozíravě a podle pravdy poznávají jeho úskok: jakmile totiž pomine radost, ocitnou se ve tmách. Proto se pokořují pravým sebepoznáním, pohrdají veškerou útěchou a pevně svírají v náručí Učení Mé Pravdy. Zlý duch je tím zmaten a zřídkakdy se k oné duši vrátí v podobě světla, pokud to vůbec ještě někdy učiní.

Avšak těm, kdo milují svou útěchu, se jí také často dostane, ale úskok rozeznají způsobem, který jsem ti popsal: setkají se s radostí bez ctnosti, takže jim ona zkušenost nepřinese pokoru a pravou lásku a lačnost po Mně, Věčném Bohu, a po spáse duší.

Tak jedná Má Dobrotivost: stará se o vás, ať jste dokonalí či nedokonalí, bez ohledu na váš stav, aby vám žádný úskok nemohl ublížit, pokud si opravdu přejete zachovat světlo intelektu, které jsem vám dal ve zřítelnici nejsvětější víry, a dokud zlému duchu nedovolíte, aby vám ho zastřel, a nezatemníte si ho sebeláskou. Nikdo vám ho totiž nemůže vzít, pokud si to sami nepřejete.

předchozí | obsah | další