Svatá Kateřina Sienská:
Dialog s Boží Prozřetelností
Proto jsem ti řekl, že by nikdo nedokázal vyjít z Řeky a přejít Most, aniž by vystoupil po oněch třech stupních. Někteří po nich totiž stoupají nedokonale, jiní dokonale a ještě další s velkou dokonalostí.
Ti, kdo se nechávají vést otrockou bázní, po nich vystoupili nedokonale a nedokonale také sjednotili síly své duše. Jejich duše zahlédla trest, který jí náležel za spáchanou vinu, a proto stoupá a volá paměť, aby si pamatovala svou neřest, a intelekt, aby lépe viděla trest, který si svou vinou zasloužila, ale nepovolává vůli, která ji kvůli zaslouženému trestu začíná nenávidět.
Toto je první způsob výstupu a první pokus o sjednocení sil duše, jenž však potřebuje být doplněn světlem intelektu spočívajícím ve zřítelnici svaté víry. Takže duše nemá věnovat pozornost jen trestu, ale také plodům ctností a lásce, kterou jsem člověku dal, aby mohl s láskou stoupat vzhůru a aby jeho kroky byly vedeny láskou nepoznamenanou otrockým strachem. Jenom tak se lidé stanou Mými věrnými, a nikoli nevěrnými služebníky, když Mi budou sloužit z lásky, a nikoli ze strachu. Tohoto cíle dosáhnou, když se budou snažit vykořenit svou sebelásku a nenávidět ji a když tak budou činit uvážlivě, ustavičně a vytrvale.
Ale mnozí se na cestu vydávají velmi pomalu a svůj dluh Mi splácejí tak skoupě a natolik nedbale, že se záhy unaví. Stačí lehký závan větru, a otočí plachty a obracejí se zpět, protože na první stupeň ukřižovaného Krista vystoupili nedokonale. Proto se nemohou dostat ani na ten druhý, na stupeň srdce.
Jiní se stali Mými věrnými služebníky a neslouží Mi s otrockou bázní - to znamená, že je k tomu nevede jen strach z trestu -, nýbrž s láskou. Přesto je jejich láska nedokonalá, protože slouží kvůli svému vlastnímu prospěchu nebo potěšení nebo kvůli samotné rozkoši z toho, že Mi slouží. A víš, čím je odhalena nedokonalost této lásky? Její nedokonalost se ukáže, jakmile je jim odňata útěcha, kterou ve Mně nacházejí. Touž nedokonalou láskou milují svého bližního, a proto tato láska není dostatečná ani trvalá, protože ochabuje a často mizí. Ochabuje vůči Mně, když jim někdy právě proto, abych je cvičil ve ctnostech a zbavil je nedokonalosti, odejmu duchovní útěchu a dopustím na ně konflikty a nepříjemnosti. Činím to proto, aby dosáhli dokonalého sebepoznání a pochopili, že nejsou nic a že žádnou milost nedostali proto, že by si ji zasloužili. Tak jednám i proto, aby se v těžkých chvílích obraceli na Mne, aby Mě hledali a uznávali za svého jediného dobrodince a aby se s opravdovou pokorou svěřovali jen do Mých Rukou. Proto jim Svou útěchu uděluji a zase odnímám, ale neodnímám jim milost.
Když přestanou pociťovat útěchu, ochabne jejich horlivost a obracejí se zpět s duchovní netrpělivostí. Někdy mnoha způsoby opomíjejí cvičení a často si tuto nedbalost vysvětlují jako ctnost, protože si říkají: "tento skutek ti není k ničemu", a to jen proto, že přestali pociťovat duchovní útěchu.
Kdo tak jedná, chová se jako nedokonalý tvor, který ještě pořádně nezdvihl závoj své duchovní sebelásky ze zřítelnice svaté víry. Kdyby se od něj opravdu osvobodil, viděl by, že všechno pochází ode Mne a že ani list nespadne ze stromu, aniž by o tom věděla Má Prozřetelnost,1 a že Já dávám, beru a dopouštím všecko jedině pro jejich posvěcení, aby měli dobro a dosáhli cíle, pro nějž jsem vás stvořil.
Musí uvidět a poznat, že netoužím po ničem jiném než po jejich dobru v Krvi Svého Jednorozeného Syna, v níž se omyli od svých nečistot. V této Krvi mohou poznávat Mou Pravdu: aby měli věčný život, stvořil jsem je ke Svému Obrazu a podobě, znovu jsem je stvořil k milosti Krví Svého Vlastního Syna a učinil jsem je Svými adoptivními dětmi. Ale dokud budou nedokonalí, budou Mi sloužit pro svůj prospěch a budou ochabovat v lásce k bližnímu.
Jedni neuspějí kvůli nedokonalosti postihující ty, kdo se jen bojí trestu, druhým pohasíná horlivost, takže opomíjejí dobré skutky, které činili pro bližního, a dělají na cestě lásky kroky zpět, jakmile zjistí, že se jim nedostává nějaké útěchy, kterou u sebe dřív pozorovali. To se stává proto, že jejich láska není ryzí, takže milují lidi stejně nedokonale jako Mě, tedy pro svůj prospěch.
Dokud nepoznají svou nedokonalost a nezatouží po dokonalosti, nedokážou se neotáčet zpět. Aby totiž člověk mohl dojít věčného života, musí milovat bez postranních úmyslů. Nestačí jen utéct od hříchu pro strach z trestu a nestačí ani vítat ctnosti s myšlenkou na výhody, které mohou člověku přinést. Vy se naopak máte osvobodit od hříchu, protože Mně se hřích nelíbí, a máte milovat ctnosti z lásky ke Mně.
Je také pravda, že toto je první krok, který lidé na cestě k dokonalosti většinou činí, a je jasné, že dokud se duše nestane dokonalou, je nedokonalá. K dokonalosti člověk dospívá z nedokonalosti buď za svého života, jejž žije ve ctnostech a s ryzím srdcem, které Mě může svobodně milovat bez postranních úmyslů, nebo v okamžiku smrti, když člověk přizná svou nedokonalost a slíbí, že Mi bude sloužit bez jakýchkoli postranních úmyslů, jestliže mu ještě dám nějaký čas.
Touto nedokonalou láskou svatý Petr hluboce miloval milého a dobrého Ježíše, Mého Jednorozeného Syna, protože cítil, jak milé je každé Jeho slovo. Ale když na něj přišlo utrpení, nevydržel nejen proto, že kvůli Němu nechtěl nést žádný trest, ale upadl zpět do prvního stavu bázně před trestem, až nakonec i popřel, že Ho zná.