SV. ALFONS MARIA DE LIGUORI
VZNEŠENOSTI PANNY MARIE
VĚNOVÁNÍ - PROHLÁŠENÍ SPISOVATELE - UPOZORNĚNÍ PRO ČTENÁŘE - ÚVOD

Vznešenosti Panny Marie   [04]
............................................................................................................................................................................................

PROHLÁŠENÍ SPISOVATELE Kdyby se někomu zdálo některé tvrzení v knize příliš odvážné, prohlašuji, že jsem je psal a chápal ve smyslu Církve katolické a zdravé teologie. Když jsem např. nazval Marii Prostřednicí, mínil jsem ji tak nazývat jen jako prostřednici z milosti na rozdíl od Ježíše Krista, který je první a jediný prostředník ze spravedlnosti. Pokud nazývám Marii všemohoucí (jak ji nazvali také sv. Jan Damašský, sv. Petr Damiani, sv. Bonaventura, Kosmas Jeruzalémský a jiní), chtěl jsem ji tak jmenovat, když jako Matka Boží vymůže na Pánu svými modlitbami vše, oč žádá ve prospěch svých ctitelů; vždyť ani této ani jiné vlastnosti Boží nemůže být schopná stvořená bytost, kterou je Maria. Když nazývám Marii naší nadějí, mínil jsem ji tak jmenovat proto, že všechny milosti (jak učí sv. Bernard) procházejí jejíma rukama. UPOZORNĚNÍ PRO ČTENÁŘE Aby se tento spisek nesetkal s nějakým obviňováním ze strany příliš přísných kritiků, uznal jsem za dobré objasnit několik tvrzení, s nimiž je možné se v knize setkat a která by se mohla zdát přepjatá nebo temná. Několik z nich tu uvádím. Všimneš-li si, laskavý čtenáři, ještě některých jiných, prosím tě, abys pamatoval, že jsem je řekl a chápal ve smyslu pravé a zdravé teologie a ve smyslu svaté římskokatolické Církve, k níž se hlásím jako nejposlušnější syn. V úvodu říkám (stejně jako v hlavě V. své knihy), že Bůh chce, aby všechny milosti k nám přicházely Mariinýma rukama. To je útěchyplná pravda pro duše vroucně oddané přesvaté Marii a pro ubohé hříšníky, kteří se chtějí obrátit. A nikdo ať si nemyslí, že tato nauka odporuje střízlivé teologii. Neboť její původce, sv. Augustin, říká všeobecně, že Maria spolupracovala svou láskou na duchovním zrození všech údů Církve.1 A jiný slovutný spisovatel, kterého nelze nijak podezírat z přemrštěnosti nebo zanícené obraznosti a pobožnůstkářství,2 k tomu píše: Poněvadž Kristus vytvořil Církev vlastně na Kalvárii, je jasné, že svatá Panna spolupůsobila v tomto díle vynikajícím a jedinečným způsobem. A stejně lze říci: Jestliže porodila hlavu Církve, Ježíše Krista, bez bolesti, nezrodila bez bolesti tělo této hlavy. Na Kalvárii tedy začala být zvláštním způsobem Matkou celé Církve. Krátce tedy řečeno, Bůh stanovil a rozhodl pro oslavu Vykupitelovy Matky, aby její velká láska orodovala za všechny ty, za něž její božský Syn zaplatil a obětoval nekonečnou cenu své drahocenné Krve, v níž jediné je naše spása, náš život a naše vzkříšení.3 Na základě této nauky a jiných, s ní souvisejících, jsem pronesl své teze, které tvrdili bez rozpaků i svatí ve vroucích modlitbách k Marii a v nadšených promluvách o ní. Tak napsal jeden ze starších Otců, kterého uvádí slavný Vincenc Contenson:4 V Kristu byla plnost milosti jako v hlavě, z níž milost pramení, v Marii pak byla jako v hrdle, jímž milost plyne z hlavy do údů. To je zřejmě i nauka Andělského Učitele sv. Tomáše,5 který ji celou potvrzuje: Blahoslavená Panna je plná milosti trojím způsobem (…) za třetí, vylitím milosti na všechny lidi. Je velikou věcí každého světce, má-li tolik milosti, kolik stačí k spáse mnohých. Má-li však někdo tolik, kolik stačí ke spáse všech lidí na světě, je to vrchol. A to je u Krista a u blahoslavené Panny. Neboť v každém nebezpečí můžeš být zachráněn samou přeslavnou Pannou, protože na tisíc z ní visí štítů [Pís 4,4], totiž ochrany proti nebezpečím. Také v každém ctnostném díle ji můžeš mít na pomoc, a proto sama říká: Ve mně je celá naděje ve ctnostný život. [Sir 24,25] 1 Liber de sancta virginitate, cap. 6, n. 6. ML 40, 399. 2 Mons. Nicole, Instructions theologiques et morales sur l´Oraison dominicale, la Salutation angélique … Paris 1725. 3 In festo Exaltationis S. Crucis, Introitus. 4 Theologia mentis et cordis, lib. 10, Dissert. 6, cap. 1, specul. 2, Reflexio 5 Devotissima expositio super salutatione angelica. Opera, Romae 1570, tom. 17.