SV. ALFONS MARIA DE LIGUORI
VZNEŠENOSTI PANNY MARIE
VĚNOVÁNÍ - PROHLÁŠENÍ SPISOVATELE - UPOZORNĚNÍ PRO ČTENÁŘE - ÚVOD

Vznešenosti Panny Marie   [05]
............................................................................................................................................................................................

ÚVOD Můj drahý čtenáři a bratře v Marii! Zbožnost, která mě přiměla ke psaní a tebe nyní vede ke čtení této knihy, nás oba činí šťastnými dětmi této dobré Matky. Pokud snad uslyšíš od někoho poznámku, že jsem si mohl tuto práci ušetřit, když už je tolik učených a slavných knih, jednajících o tomto předmětu, odpověz mu, prosím tě, slovy, která napsal opat Franco1 v 'Knihovně Otců': "Chvála Mariina je nevysychající pramen. Čím více se šíří, tím víc se plní, a čím víc se plní, tím více se šíří." To znamená, že tato blahoslavená Panna je tak veliká a vznešená, že čím víc je chválena, tím více si ještě chvály zaslouží. Sv. Ambrož Autpertus2 proto říká: "I kdyby se proměnily údy nás všech v jazyky, nikdo by ji nepostačoval chválit." Prostudoval jsem nesčetné knihy, velké i malé, pojednávají o Mariiných vznešenostech. Viděl jsem však, že buď je jich málo, nebo že jsou příliš velké, nebo že neodpovídají mým přáním, a proto jsem posbíral z mě přístupných spisovatelů nejlepší a nejobsažnější výroky Otců a teologů a ve zkratce jsem je sestavil do této knihy. Chci dát zbožným osobám snadno přístupnou a lacinou knihu, jejíž četbou by se mohly roznítit v lásce k Marii. Zvláště chci poskytnout látku kněžím, aby mohli kázáními prohlubovat úctu k Matce Boží. U světských milenců je zvykem často mluvit o milovaných osobách a vychvalovat je, aby jejich láska získala pochvalu a uznání též u druhých. Podle tohoto měřítka je velmi nepatrná láska těch, kteří se chlubí láskou k Marii, ale pak se málo starají, aby ji chválili a vzbudili lásku k ní také v jiných. Tak praví milovníci této lásky nejhodnější Paní nejednají. Ti by ji chtěli chválit všude a nadchnout pro lásku k ní celý svět. A proto kdykoli mohou, ať veřejně nebo soukromě, snaží se v srdcích všech zanítit blažené plameny lásky ke své milované Královně, k níž sami hoří láskou. Aby se každý přesvědčil, jak je důležité pro vlastní blaho i pro dobro národů šířit mariánskou úctu, stačí si poslechnout hlas Učitelů Církve. Sv. Bonaventura3 říká, že ti, kteří hlásají Mariiny vznešenosti, si mohou být jisti svým spasením. Tuto myšlenku potvrzuje Richard od sv. Vavřince.4 Říká, že ctít tuto Královnu andělů je totéž jako získávat věčný život, neboť tato nejvděčnější Paní poctí v budoucím životě ty, kdo ji ctí za pozemského života. A kdo by neznal přislíbení, které Maria sama dala těm, kdo se horlivě snaží, aby byla na zemi poznávána a milována? "Kdo mne vysvětlují, budou žít věčně." Tato slova o ní vykládá Církev svatá při slavnosti jejího Neposkvrněného Početí.5 Proto říkal sv. Bonaventura6, který tolik šířil Mariiny chvály: "Jásej, má duše, a raduj se kvůli ní, protože je připraveno velmi mnoho dobrého pro ty, kteří ji velebí. A poněvadž celé Písmo svaté", říká dále,7 "mluví o ní, oslavujme Bohorodičku srdcem i jazykem, aby nás přivedla do království nebešťanů." Ve zjeveních sv. Brigity8 se vypráví, že blahoslavený biskup Hemming9 začínával svá kázání Mariinými chválami. Svatá Panna se jednoho dne světici zjevila a řekla jí: "Řekni tomu hodnostáři, který začínává svá kázání mou chválou, že mu budu Matkou, že svěřím jeho duši Bohu a že dobře zemře." A skutečně, Hemming skonal jako světec v nebeském pokoji s modlitbou na rtech. - Jinému řeholníkovi z řádu sv. Dominika, který končíval svá kázání zmínkou o Marii, se také zjevila při smrti, chránila ho před zlými duchy, těšila ho a nakonec vzala jeho duši s sebou do nebe.10 Podle zbožného Tomáše Kempenského11 svěřuje Maria Synovi toho, kdo hlásá její přednosti, těmito slovy: "Synu, smiluj se nad duší toho, který tebe miloval a mne chválil!" Pokud jde o duchovní prospěch mariánské úcty pro lid, říká Eadmer:12 "Poněvadž přesvaté Mariino lůno bylo cestou k záchraně hříšníků, není proto možné, aby se hříšníci neobrátili a nespasili mariánskými kázáními." A je-li pravdivá domněnka (v hlavě V. této knihy dokáži, že skutečně pravdivá je), že všechny milosti jsou lidem udíleny jen Mariinýma rukama a že všichni, kteří získávají spásu, jí dosahují skrze Matku Boží, nutně odtud plyne, že na kázání o Marii a na důvěře v její přímluvu závisí spása všech. Jak je známo, posvětil mariánskými kázáními sv. Bernardin Itálii a sv. Dominik obrátil celé kraje. Sv. Ludvík Bertrand trvale vybízel v každém kázání k mariánské úctě. Podobně jednali i mnozí jiní světci. V životopisu slavného misionáře P. Pavla Segneriho se vypráví, že na všech svých misiích měl vždy kázání o úctě k Marii a nazýval je svým zamilovaným kázáním. I my můžeme plně dosvědčit o svých misiích,13 kde je neprominutelným pravidlem kázání o Matce Boží, že žádné kázání nevzbudí tolik duchovního prospěchu a tolik zkroušenosti u lidí, jako kázání o Mariině milosrdenství. Říkám 'o Marinně milosrdenství'. Jak říká sv. Bernard,14 velebíme sice její pokoru, obdivujeme se jejímu panenství, ale poněvadž jsme ubozí hříšníci, více nás poutá a těší řeč o jejím milosrdenství. Po něm spínáme ruce nejraději, na ně častěji vzpomínáme a častěji je vzýváme. Proto jsem ponechal druhým spisovatelům, aby popsali jiné Mariiny přednosti. V této knize jsem si především stanovil mluvit o její velké dobrotě a o její mocné přímluvě. Mnohaletou prací15 jsem posbíral podle možností vše, co svatí Otcové a nejslavnější spisovatelé řekli o Mariině milosrdenství a moci. A protože milosrdenství a moc Nejsvětější Panny jsou překrásně vystiženy ve vznešené modlitbě Zdrávas Královno, schválené samou Církví, a předepsané po větší část roku všemu řeholnímu i světskému duchovenstvu, rozhodl jsem se objasnit zvláštními pojednáními na prvním místě tuto zbožnou modlitbu. Kromě toho připojuji čtení nebo promluvy o hlavních svátcích a o ctnostech Matky Boží a myslím, že se tím Mariiným ctitelům zavděčím. Nakonec přidávám takové mariánské pobožnosti, které její ctitelé nejvíce vykonávají a které Církev svatá obzvlášť schválila. Prosím tě, laskavý čtenáři, bude-li se ti líbit, jak doufám, tato knížečka, svěř mě Svaté Panně, aby mi dala velikou důvěru v její ochranu. Tuto milost mi vyprošuj. A já ti na oplátku za to slibuji, že ji budu vyprošovat pro každého, kdo mi prokáže toto dobrodiní. Blažený, kdo se chopí těchto dvou kotev spásy, Ježíše a Marie. Takový jistě nezahyne. Řekněme tedy upřímně, můj čtenáři, oba dva se zbožným Alfonsem Rodriguezem:16 "Ježíši a Maria, mé nejsladší lásky, pro vás chci trpět, pro vás chci umřít. Ať celý patřím vám a nijak nepatřím sobě." Milujme Ježíše a Marii a posvěťme se. Nad to si nemůžeme žádat ani očekávat větší štěstí. Sbohem! Na shledanou jednoho dne v nebi u nohou této přesladké Matky a jejího nejdobrotivějšího Syna, abychom je dohromady chválili, jim děkovali a je milovali tváří v tvář po celou věčnost. Amen. MODLITBA K PANNĚ MARII ZA DOBROU SMRT Ó, Maria, sladké útočiště bídných hříšníků, až bude muset má duše odejít z tohoto světa, pro bolest, kterou jsi zakoušela při smrti svého Syna na kříži, pomoz mi, má nejsladší Matko, v tu chvíli svou milostí! Vzdal ode mne pekelné nepřátele a přijď si pak pro moji duši a uveď ji k věčnému Soudci! Neopouštěj mě, moje Královno! Po Ježíši musíš být mou posilou v tom hrozném okamžiku. Pros svého Syna, aby mi popřál pro svou dobrotu zemřít v objetí tvých nohou a vydechnout duši do jeho svatých ran se slovy: Ježíši a Maria, vám daruji své srdci i svou duši. Amen 1 Bibliotheca maxima Petrum, Lugduni 1677, tom. 21, pag. 307 D. ML 166, 755. 2 Výrok je v ML 39, 2130 uveden v dodatku k řečem sv. Augustina. Nejpravděpodobnějším původcem je sv. Ambrož Autpertus (U778-781). 3 Psalterium B. M. V., Psalmus 85. Mezi spisy sv. Bonaventury. Původce díla není bezpečně znám. 4 De laudibus B. M. V., lib. 2, cap. 1, n. 2. 5 V dřívějších hodinkách slavnosti, před prohlášením článku víry o Neposkvrněném Početí (1854). 6 Psalterium B. M. V., Psalmus 43. 7 Paciuchelli OP., Excitatio dormitantis animae. Exc. in Ps. 86. 8 Revelationes extravaga., cap. 104. 9 Byl biskupem v Abo ve Finsku (+1366). Pravděpodobně se modlíval Zdrávas před kázáním, jak bylo ve 13. a 14. století zvykem. 10 Auriemma SJ., Affetti scambievoli tra la Vergine SS. e suoi divoti. Bologna 1681. 11 Ad Novitios, p. 3, s. 2: Opera I, Coloniae Agrip. 1759. 12 Liber de excellentia Virginis Mariae, cao. 1. ML 159, 558. Mezi spisy sv. Anselma. 13 Jde o misie Kongregace redemptoristů, založené sv. Alfonsem. 14 In Assumptione B. M. V., s. 4, n. 8. ML 183, 429. 15 Již r. 1734 začal světec sbírat látku pro svou mariologii. Od té doby uplynulo dalších 16 let, než vyšly "Le groriae di Maria". 16 Auriemma SJ., Affetti scambievoli tra la Vergine SS. e suoi divoti. Bologna 1681.