SV. ALFONS MARIA DE LIGUORI
VZNEŠENOSTI PANNY MARIE
ŽIVOTE, SLADKOSTI!

Vznešenosti Panny Marie   [10]

ŽIVOTE, SLADKOSTI! ............................................................................................................................................................................................


Maria je naším životem, protože nám vymáhá odpuštění hříchů

Abychom dobře rozuměli, proč máme s Církví svatou nazývat Marii svým životem, je třeba vědět, že jako duše oživuje tělo, tak milost Boží oživuje duši. Duše bez milosti žije jen zdánlivě, ve skutečnosti je ale mrtvá, jak čteme ve Zjevení sv. Jana: "Podle jména jsi živ, ale jsi mrtev." [Zj 3,1] Když tedy Maria získává svým prostřednictvím hříšníkům milost, vrací jim život. Poslyšme, jaká slova z knihy Přísloví vkládá Církev svatá Marii do úst: "Kdo mě za úsvitu hledají, naleznou mne." [Př 8,17] Ti, kdo se na mě horlivě obracejí od časného rána, jakmile totiž mohou, jistě mě najdou. Proto znamená totéž: obracet se na Marii a nalézt milost Boží. Dále se říká: "Vždyť ten, kdo mě nalézá, nalezl život a dosáhl Hospodinova požehnání." [Př 8,35] Sv. Bonaventura1 volá k těmto slovům: "Slyšte, kdo toužíte po Božím království: Ctěte Pannu Marii, a naleznete život a věčnou spásu."

Sv. Bernardin Sienský2 říká, že Bůh nezahubil člověka po spáchání prvního hříchu ze zvláštní lásky k této budoucí Dceři. Je přesvědčen, že ve Starém zákoně prokazoval Bůh milosrdenství a odpouštěl hříšníkům jen kvůli této požehnané Panně.

Proto nás oprávněně vybízí sv. Bernard:3 "Hledejme milost, ale hledejme ji skrze Marii." Jestliže jsme ke svému neštěstí ztratili milost Boží, snažme se ji opět získat, čiňme to ale skrze Marii, neboť pokud jsme ji my ztratili, ona ji nalezla. Proto ji světec nazývá "tou, která nalezla milost."4 K naší útěše jí řekl sv. Gabriel: "Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost." [Lk 1,30] Jestliže ale Maria nebyla nikdy zbavena milosti, jak může říci svatý archanděl, že ji zase nalezla? Jen tehdy říkáme, že jsme věc našli, pokud jsme ji předtím ztratili. Blahoslavená Panna byla vždy spojena s Bohem milostí, ano, byla milostí plná, jak sám archanděl dosvědčil svým pozdravem: "Buď zdráva, milostiplná!" [Lk 1,28]

Jestliže tedy Maria nenalezla milost pro sebe, poněvadž jí byla vždy plná, pro koho ji potom nalezla? Kardinál Hugo5 odpovídá ve svém výkladu zmíněného místa: "Nalezla ji pro hříšníky, kteří ji pozbyli. Ať tedy hříšníci spěchají k blahoslavené Panně," říká tento zbožný spisovatel, "když ztratili hříchem milost; u ní ji zase naleznou. Ať s důvěrou volají: Vrať nám náš majetek, který jsi našla." "Když tedy chceme najít milost Páně," dělá závěr Richard od sv. Vavřince,6 "hledejme Marii, která milost nalezla a stále ještě ji nalézá, takže se v ní nemůžeme zklamat. A protože byla a je vždy Bohu milá, jistě nalezneme milost, když se jí svěřujeme do ochrany." Ve Velepísni nám říká, že ji Bůh poslal na svět, aby byla naší ochranou: "Já jsem jako hradba." [Pís 8,10] Proto byla vyvolena za prostřednici míru mezi hříšníky a Bohem: "Tehdy jsem se stala v jeho očích tou, která nalézá mír." [Pís 8,10] Na základě těchto slov dodává sv. Bernard7 hříšníkovi mysli: "Běž k této Matce milosrdenství a odhal jí rány, které hříchy zasadily tvé duši. Ona bude jistě prosit Syna, aby ti odpustil pro mateřské mléko, které požíval. A Syn, který ji tak moc miluje, ji jistě vyslyší." A opravdu, když chceme povstat ze hříchu, máme se modlit podle přání Církve, aby nám poskytl mocnou pomoc Mariiny přímluvy: "Popřej, milosrdný Bože, ochranu naší křehkosti: abychom my, kteří konáme památku Svaté Rodičky Boží, povstali pomocí její přímluvy ze svých nepravostí."8

Proto ji nazývá sv. Vavřinec Justiniani9 "nadějí provinilců", protože jen ona jim vymáhá na Bohu odpuštění. Oprávněně ji pojmenovává sv. Bernard10 "žebříkem hříšníků", neboť tato soucitná Královna podává ruku padlým nešťastníkům, vytrhuje je z propasti hříchu a pomáhá jim povznést se k Bohu. Oprávněně ji sv. Augustin11 nazývá "jedinou nadějí nás, hříšníků", neboť jen skrze ni očekáváme odpuštění všech svých hříchů. Totéž říká sv. Jan Zlatoústý, 12 že na Mariinu přímluvu dostávají hříšníci odpuštění. Proto ji světec zdraví jménem všech hříšníků takto: "Buď zdráva, Matko Boží a Matko naše, Nebe, ve kterém sídlí Bůh, Trůne, ze kterého uděluje Pán všechny milosti. Pros za nás stále Ježíše, abychom pro tvé prosby obdrželi v den účtování odpuštění a slavnou blaženost na věčnosti."

Právem je konečně Maria zvána ranním červánkem. Papež Innocenc III.13 dobře říká: "Protože ranní červánky jsou koncem noci a začátkem dne, proto je Panna Maria vhodně přirovnávána k zoře; neboť učinila konec nepravosti a byla začátkem ctností." Ten samý účinek, který Maria způsobila ve světě svým zrozením, působí mariánská úcta, když se ujme v duši. Dělá konec noci hříchu a duši uvádí na cestu ctnosti. Proto volá k Panně Marii sv. Germanos:14 "Matko Boží, tvoje ochrana dává nesmrtelnost a tvoje přímluva život." A ve své řeči o spáse prostřednictvím blahoslavené Panny říká: "Kdo vysloví zbožně jméno Maria, je to pro něho znamení, že život buď má nebo ho brzy nalezne."

Maria zazpívala ve svém chvalozpěvu: "Hle, od této chvíle mne budou blahoslavit všechna pokolení." [Lk 1,48] Sv. Bernard15 ji oslovuje: "Ovšemže tě budou, má Paní, blahoslavit všechna pokolení, protože jsi zrodila všem pokolením život a slávu. V tobě budou hříšníci nalézat odpuštění, spravedliví setrvání a potom život věčný." "Hříšníku, neztrácej mysli, i kdyby ses dopustil všech možných hříchů, ale svěř se s důvěrou do ochrany této přeslavné Paní," říká zbožný Bernardin z Busti.16 "Najdeš ji s rukama plnýma milosrdenství a štědrosti." A hned dodává: "Více touží ti dobro prokazovat a udílet milosti, než ty si žádáš je obdržet."

Sv. Ondřej Krétský17 ji nazývá "zárukou odpuštění u Boha". To znamená: Když se hříšníci odevzdají Marii, aby je usmířila s Bohem, slibuje jim Bůh jisté odpuštění, a aby jim dodal jistotu, dává jim také záruku. Touto zárukou je právě Maria, kterou nám dal za Orodovnici; na její přímluvu Bůh odpouští pro zásluhy Ježíše Krista všem hříšníkům, kteří se jí svěřují do ochrany. Sv. Brigitě18 anděl řekl, že svatí proroci zajásali při zprávě, že Bůh bude pro Mariinu pokoru a čistotu odpouštět hříšníkům a přijímat na milost ty, kteří jím pohrdali.

Žádný hříšník se nemá bát, že ho Maria zavrhne, když se obrátí k její dobrotě, protože je Matkou milosrdenství a jako Matka milosrdenství touží zachránit právě ty nejubožejší. Podle sv. Bernarda19 je Maria tou šťastnou archou, se kterou nikdo neztroskotá, když se do ní skryje. V Noemově arše byla před potopou zachráněna i zvířata. Pod Mariiným pláštěm najdou záchranu i hříšníci. Sv. Gertruda20 viděla jednou Pannu Marii s rozhaleným pláštěm, pod který se schovávalo mnoho dravců, lvů, medvědů a tygrů; a viděla, že je Maria nejen neodhání, ale že je dokonce s velkou láskou přijímá a hladí. Z toho světice pochopila, že Maria nezapudí ani nejhorší hříšníky, když k ní přijdou, ale že je přijme a zachrání před věčnou smrtí. Vstupme tedy do této archy, skryjme se pod Mariin plášť; jistě nás nezapudí, ale zcela jistě nás spasí.

Příklad:

P. Bovio21 vypravuje o ženě jménem Helena, která vedla špatný život. Jednou tato dívka náhodou zašla do kostela a vyslechla kázání o růženci. Když vyšla z chrámu, koupila si růženec, ale před lidmi ho schovávala. Začala se ho modlit a i když se nemodlila zbožně, dávala jí Nejsvětější Panna tolik útěchy a radosti při této modlitbě, že ji potom konávala stále. Tím získala takovou ošklivost vůči svému špatnému životu, že neměla klid, až se dostavila ke zpovědnici, kde se vyznala tak zkroušeně, že zpovědník žasnul. Po zpovědi se hned odebrala k mariánskému oltáři, aby poděkovala své Orodovnici. Pomodlila se růženec a Matka Boží jí řekla z obrazu: "Heleno, už ses dost naurážela Boha a mne. Ode dneška změň život a já ti udělím hojnost svých milostí." Ubohá zahanbená hříšnice odpověděla: "Nejsvětější Panno, je pravda, že jsem veliká hříšnice. Ty však můžeš vše, proto mi pomoz. Já se ti daruji, a zasvěcuji zbývající část života na pokání za své hříchy."

S Mariinou pomocí Helena rozdala celý svůj majetek chudým a začala dělat přísné pokání. Byla trýzněna strašnými pokušeními; vždy se však svěřovala do ochrany Matce Boží, a tak vítězila. Dostala také mnoho vyšších milostí, jako jsou vidění, zjevení a dar proroctví. Konečně před smrtí, kterou jí Maria oznámila několik dní dopředu, k ní přišla sama blahoslavená Panna se svým Synem. A po její smrti byla její duše viděna v podobě překrásné holubice letící k nebi.

Modlitba

Matko mého Boha,
jediná moje naděje, Maria!
Pohleď na ubohého hříšníka u svých nohou,
který tě prosí o slitování.
Celá Církev a všichni věřící tě velebí
a nazývají tě Útočištěm hříšníků.
Tys tedy i mým útočištěm.
Musíš se postarat o mou spásu.

Vždyť víš, jak tvému Synovi záleží na naší spáse.
Víš přece, co Ježíš Kristus vytrpěl pro moje spasení.
Vzpomeň si, má Matko, na Ježíšovo utrpení:
na zimu, kterou trpěl ve chlévě,
na jeho cestu do Egypta,
na jeho únavu, na jeho pot,
na jeho prolitou krev,
na jeho smrtelný zápas,
který trpěl před tvýma očima.
Ukaž, že máš ráda tohoto Syna,
když tě pro lásku k němu prosím o pomoc.

Podej ruku kleslému, který tě prosí o slitování.
Kdybych byl svatý, neucházel bych se o tvé smilování.
Protože jsem ale hříšník, svěřuji se tobě,
neboť jsi Matka milosrdenství.
Vím, že tvému soucitnému srdci dělá radost,
když můžeš pomoci nešťastníkům,
kteří nejsou zatvrzelí.
Potěš tedy dnes své slitovné srdce
a potěš mne!
Teď máš příležitost spasit mne,
ubohého odsouzence propadlého peklu.
Můžeš mi pomoci, protože nechci být zatvrzelý.

Odevzdávám se do tvých rukou. Řekni mi, co mám dělat
a vypros mi k tomu sílu.
Sám si umiňuji, že učiním vše možné,
jen abych získal milost Boží.
Skrývám se pod tvůj plášť.
Ježíš chce, abych se k tobě obracel o pomoc.
Aby se dostalo slávy jemu i tobě, jeho Matce,
má mi dopomoci k spasení nejen jeho krev, ale i tvá přímluva.
On mě posílá k tobě, abys mi pomohla.

Pohleď na mě, Maria,
jak jdu k tobě a jak v tebe důvěřuji.
Ty prosíš za tolik jiných, pros i za mne
a řekni v můj prospěch jediné slůvko!
Řekni Bohu, že si přeješ mé spasení,
a Bůh mne jistě spasí.
Řekni mu, že jsem tvůj;
víc od tebe nežádám.
Amen




1 Psalterium B. M. V., Psalmus 48.
2 Sermones pro festiv. SS. et Immac. V. M., s. 5, De Virg. Matris Dei Nativ., c. 2
3 In Nativ. B. V. M., Sermo de aquaeductu, n. 8. ML 183, 441.442.
4 In adventu Domini, s. 2, n. 5. ML 183, 43.
5 Postilla super Evang. secundum Lucam I, 30.
6 De laudibus B. M. V., l. 2, c. 5, n. 3.
7 Uvedená slova patří podle smyslu sv. Bernardu, např. De aquaeductu, ML 183, 441.
8 Modlitba po antifoně "Ave, Regina coelorum".
9 In Nativ. glorios. Virg. Mariae, ke konci
10 In Nativ. B. V. M. ML 183, 441.
11 Podvržená řeč sv. Augustina. ML 39, 2107.
12 Breviarium Romanae, Commune festorum B. M. V., II. Nocturno, l. 6.
13 In solemnis Assumpt. glor. semper Virg. M., s. 28. ML 217, 581.
14 In beatam SS. Dominae nostrae Deiparae… dormitionem, s. 2. MG 98, 350; In encaenia venerandae aedis SS. Dominae. MG 98, 378.379.
15 In festo Pentec., s. 2, n. 4. ML 183, 328.
16 Mariale, p. 2, s. 5: De elect. Sponsae Dei Navit.
17 Or. 14, In SS. Dominae nostrae Deiparae dormit., or. 3. MG 97, 1091
18 Revel., sermo angelicus de excell. B. M. V., cap. 9.
19 Sermo de B. M. V. ML 184, 1017. Autorem řeči je asi opat schönavský Egbert.
20 Legatus div. pietatis, l. 4, c. 48.
21 C. Bovio, Esempi e miracoli… Venezia 1716.



zpět na titulní stranu