SV. ALFONS MARIA DE LIGUORI
VZNEŠENOSTI PANNY MARIE
NADĚJE NAŠE, BUĎ ZDRÁVA!

Vznešenosti Panny Marie   [10]

NADĚJE NAŠE, BUĎ ZDRÁVA! ............................................................................................................................................................................................

Maria je nadějí všech Moderní bludaři nemohou snést, když zdravíme a vzýváme Pannu Marii jako svoji Naději: Naděje naše, buď zdráva! Říkají, že jen Bůh je naší nadějí a že Hospodin zlořečí všem, kteří skládají důvěru v lidského tvora: "Proklet buď člověk, který spoléhá na člověka." [Jer 17,5] Usuzují takto: Maria je tvor. Jak tedy může být tvor naší nadějí? To tvrdí bludaři. Přesto však Církev svatá ukládá všem duchovním a všem řeholníkům, aby každý den pozvedali svůj hlas a vzývali Marii za všechny věřící sladkými slovy: Naděje naše, naděje všech, buď zdráva! "Dvojím způsobem můžete v někoho doufat," říká Andělský Učitel, sv. Tomáš:1 "buď jako v hlavní příčinu pomoci anebo jako v prostředníka." Kdo očekává nějakou milost od krále, očekává ji od něho jako od pána; od králova ministra nebo důvěrníka ji však čeká jako od prostředníka. V tomto případě přichází milost na prvém místě od krále, ale prostřednictvím jeho důvěrníka. Proto, kdo se uchází o milost, může oprávněně tohoto prostředníka nazývat svou nadějí. Nebeský Král, který je nekonečná dobrota, nás touží svrchovaně obohatit milostmi; protože je k tomu třeba z naší strany důvěra, dal nám pro zvýšení této důvěry za Matku a Orodovnici svou vlastní Matku. Jejím rukám svěřil všechnu moc, aby nám mohla pomáhat. Proto chce, abychom v ni skládali naději ve svou spásu a v obdržení každého potřebného dobra. Kdo skládají svoji naději jen ve tvory bez ohledu na Boha, počínají si jako hříšníci, kteří se pro získání přátelství a přízně člověka nestydí Boha urážet. Takoví jsou ovšem zlořečení od Boha, jak říká Jeremiáš. Kdo ale doufají v Marii jako v Matku Boží, která má moc jim vyprosit milosti a život věčný, takoví jsou Bohem požehnaní a působí jeho srdci radost. Vždyť Bůh si přeje, aby takto byla ctěna vznešená bytost, která ho milovala a ctila na světě více, než všichni lidé a andělé dohromady. "Proto oprávněně nazýváme Pannu Marii svou Nadějí, neboť očekáváme na její přímluvu to, co bychom neobdrželi pouhými modlitbami," jak poznamenává sv. Robert Bellarmin.2 "Prosíme ji," říká Suarez,3 "aby důstojností Prostřednice nahradila naši chudobu. Kdo prosí svatou Pannu s touto důvěrou," dodává tento učenec, "neprojevuje nedůvěru v Boha, ale bázeň pro svou vlastní nehodnost." Právem tedy Církev svatá vztahuje na Marii Sirachovcova slova: "Já jsem matka … svaté naděje." [Sir 24,24] Je Matkou, která stále vzbuzuje nikoli marnou naději v bídné a pomíjející statky tohoto světa, ale svatou naději v nesmírné a věčné statky života ve slávě nebes. "Buď pozdravena, naděje mé duše," obrací se k Matce Boží sv. Efrém,4 "buď pozdravena, jistá Spáso křesťanů, buď pozdravena, Pomocnice hříšníků, buď pozdravena, Obrano věřících a Spáso světa." Také sv. Josef Hymnograf5 říká, že po Bohu nemáme jinou naději než Marii, a proto ji nazývá "po Bohu jedinou naší nadějí". A sv. Efrém6 uvažuje o prozřetelnosti Boží v přítomném řádu a říká, že Bůh ustanovil, aby všichni, kdo se spasí, byli spaseni skrze Marii, jak učí sv. Bernard a jak důkladněji později dokáži, a oslovuje ji takto: "Má Paní, neustále nás chraň a skrývej pod pláštěm své ochrany, protože po Bohu nemáme jinou naději kromě tebe." Totéž říká sv. Tomáš z Villanovy,7 který ji nazývá "jediným naším Útočištěm, Pomocí a Azylem." Důvod pro to udává, jak se zdá, sv. Bernard,8 slovy: "Pohleď, člověče, na Boží plán, plán, jak by nám mohl hojněji udělovat své milosrdenství. Protože chtěl vykoupit lidské pokolení, složil celou výkupnou cenu do Mariiných rukou, aby z ní rozdávala podle libosti." Bůh nařídil Mojžíšovi, aby zhotovil z nejčistšího zlata slitovnici, když mu řekl, že odtud s ním chce v budoucnu mluvívat. "Uděláš také … slitovnici z ryzího zlata. Odtud budu přikazovat … a budu k tobě mluvit." [Ex 25,17.22] Podle Paciuchelliho9 je touto slitovnicí Maria: "Odtud mluvívá Bůh s lidmi, odtud jim rozdává odpuštění, milosti a dary." A proto říká sv. Irenej,10 že Věčné Slovo poslalo před svým vtělením v Mariině lůně archanděla k vyžádání jejího souhlasu, protože chtělo, aby se tajemství vtělení dostalo světu skrze Marii. Proto také říká opat Raymund:11 "Každé dobro, každá pomoc, každá milost, které lidé od Boha obdrželi a ještě obdrží až do konce světa, jim byly a vždy budou udíleny na přímluvu Panny Marie a Mariiným prostřednictvím." Plným právem tedy volá zbožný Blosius:12 "Ó, Maria, tak laskavá a uznalá ke všem, kdo tě milují, kdo by byl tak pošetilý a nešťastný, že by tě nemiloval? Ty osvěcuješ v pochybnosti a zmatku mysl těch, kdo se ti svěřují v zármutku do ochrany, těšíš ty, kdo se ti svěřují v nebezpečích, pomáháš těm, kdo tě volají. Po svém jednorozeném Synu jsi jistou spásou svých věrných služebníků. Buď pozdravena, Naděje zoufajících, buď pozdravena, Pomocnice opuštěných! Ó, Maria, ty jsi všemohoucí, protože tvůj Syn tě chce uctít okamžitým splněním všeho toho, co si přeješ." Sv. Germanos13 vyznává, že Maria je zdrojem každého dobra, které máme, a osvobozením od každého zla, a vzývá ji takto: "Ó, má Paní! Ty jsi jediná útěcha, daná mi Bohem! Vůdkyně mé cesty, Posila mých slabých sil, Poklad v mé žebrotě (Lék na mé rány, Úleva v mých bolestech), Uvolnění mých okovů, Naděje mé spásy. Vyslyš, prosím, moje modlitby, ustrň se nad mými vzdechy, moje Královno, Útočiště, Živote, Pomoci, Naděje a má Sílo!" Oprávněně tedy sv. Antonín14 vztahuje na Marii slova knihy Moudrosti: "Ale zároveň s ní mi přišly všechny statky a jejíma rukama nespočetné bohatství." [Mdr 7,11] Protože je Maria Matkou a rozdavatelkou všeho dobra, může říci každý, zvláště však ctitel této Královny, že s mariánskou úctou obdržel všechno dobré. Proto také říkával celleský opat15 prostě a bez omezení: "Kdo najde Marii, najde všechno dobré, najde všechny milosti, všechny ctnosti, protože ona mu svou mocnou přímluvou získá vše, aby byl opravdu bohatý milostí Boží." Upozorňuje nás, že má všechny poklady Boží, tj. poklady Božího milosrdenství, aby je rozdávala svým ctitelům: "U mne jsou bohatství a sláva, … abych získala jmění těm, kdo mě milují." [Př 8,18.21] Proto říká Konrád Saský,16 že máme všichni prosebně pohlížet na Mariiny ruce, abychom od ní dostali žádané dobro. Ó, kolik nadutců našlo s mariánskou úctou pokoru! Kolik zuřivců tichost! Kolik slepců světlo! Kolik zoufalců naději! Kolik napolo zavržených spásu! To právě Maria předpověděla, když v Alžbětině domě zazpívala vznešený chvalozpěv: "Od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení." [Lk 1,48] Sv. Bernard17 opakuje tato slova a říká: "Od této chvíle tě budou blahoslavit všichni národové, protože jsi zrodila všem národům život a slávu, protože v tobě nalézají hříšníci odpuštění a spravedliví setrvání v milosti Boží." Proto říká zbožný Landsberger18 o Pánu, že mluví ke světu takto: "Lidé, ubohé Adamovy děti, když žijete uprostřed tolika nepřátel a tolika nesnází, snažte se ctít s mimořádnou vroucností vaši Matku. Vždyť jsem dal světu Marii za vzor, abyste se od ní naučili žít, a za útočiště, abyste se k ní obraceli ve vašich nesnázích. Tuto svou Dceru jsem stvořil tak, že se jí nikdo nemůže bát nebo se jí ostýchat, když k ní chce jít. Dal jsem jí srdce tak dobrotivé a soucitné, že nemůže pohrdnout nikým, kdo se jí svěřuje do ochrany, že svou milost neodepře nikomu, kdo o ni žádá. Všem nabízí plášť svého milosrdenství a nedopustí, aby někdo odešel od jejích nohou bez útěchy." - Chvalme tedy neustále a velebme nesmírnou Boží dobrotu, že nám dala tuto vznešenou Matku a tak něžnou a laskavou Orodovnici. Ó, Bože, jak něžné city choval k našemu nejlaskavějšímu Vykupiteli Ježíši a naší nejlaskavější Orodovnici Marii láskou zanícený sv. Bonaventura:19 "I kdyby mne Pán zavrhl," volá, "vím, že nemůže odepřít lásku tomu, kdo ho miluje a kdo ho upřímně hledá. Obejmu ho celým srdcem a nespustím se ho, dokud mi nepožehná. Beze mne se nemůže hnout. Nebudu-li moci dělat nic jiného, skryji se aspoň v jeho ranách, tam zůstanu a nenajde mne nikdo mimo sebe. A kdyby mě zahnal můj Vykupitel od svých nohou pro mé hříchy, vrhnu se k nohám jeho Matky Marie a nehnu se odtud, dokud mi nezjedná odpuštění. Vždyť tato Matka milosrdenství nedovede, jako nikdy nedovedla, odepřít soucit lidské bídě a nevyslyšet ubožáky, kteří se na ni obracejí o pomoc. Proto když ne z povinnosti, tedy aspoň ze soucitu přiměje svého Syna k tomu, aby mi odpustil." "Pohleď tedy na nás," končím s Euthymiem,20 "pohleď na nás svýma milosrdnýma očima, nejsoucitnější Matko! Vždyť jsme tvými služebníky a v tebe jsme složili všechnu svoji naději."21 Modlitba Ó, Matko svaté lásky, naše útočiště a naděje! Víš přece, že tvému Synu Ježíši Kristu nestačilo být naším stálým přímluvcem u Věčného Otce a že chtěl, aby ses i ty nás u něho zastávala a vyprošovala nám Boží milosrdenství. Ustanovil, aby tvé modlitby byly podporou naší spásy a dal jim takovou moc, že všeho dosáhnou. Na tebe se tedy, Naděje ubohých, obracím já, ubohý hříšník. Doufám, Paní, že pro zásluhy Ježíše Krista a na tvou přímluvu dosáhnu spasení. Tak doufám a má důvěra je tak pevná, že kdyby byla spása v mých rukou, složil bych ji přesto do tvých rukou, neboť více důvěřuji ve tvé milosrdenství a ve tvou ochranu, než ve všechny své dobré skutky. Matko a má Naděje, neopouštěj mě, jak bych si zasloužil! Pohleď na moji bídu a ustrň se nade mnou! Pomoz mi a zachraň mne. Vyznávám, že jsem svými hříchy přečasto zavřel cestu dobrým vnuknutím a pomoci, které jsi mi vyprosila na Pánu. Ale tvá dobrota k ubožákům a tvá moc u Boha převyšují množství a zlobu všech mých poklesků. Nebesa i země vědí, že určitě nezahyne, koho ty chráníš. Ať si tedy všichni na mě zapomenou, jen ty na mne nezapomeň, Matko Boha všemohoucího. Řekni Bohu, že jsem tvým služebníkem, řekni mu, že mě bereš pod ochranu, a budu spasen. Ó, Maria, v tebe doufám, v této naději žiji, s ní si přeji a doufám zemřít, přičemž budu stále volat: Ježíš je má jediná naděje a po Ježíši Panna Maria. Amen 1 Summa Theologiae II-II, q. 25, a. 1 ad 3. 2 Controvers., t. II., De Eccl. triumph., l. 1, De beatitud. Sanctorum, Praef. 3 De Incarn., p. 2, disp. 23, sect. 2 et 3. Sv. Alfons připisuje výrok sv. Anselmovi. 4 Sermo de SS. Dei Genitricis Virginis laudibus. 5 Mariaele ex Can. in S. Basileum mart. MG 105, 1110. V originálu je jmenován sv. Basil 6 Sermo de SS. Dei Genitricis Virginis laudibus. 7 In festo Nativ. B. V. M., conc. 3, n. 6. 8 Sermo de aquaeductu, n. 6, 7. ML 183, 440.441. 9 Excitat. dormit. animae, Exc. 20, n. 11. 10 Contra haer., l. 3, c. 22, n. 4. MG 7, 958.959. Srov. MG 7, 1175.1176. 11 Contemplat de B. Virg., Prooem. 12 Paradisus animae fidelis, p. 2: Piarum precularun cimeliarchion IV, endol. 1. 13 Or. 4 in Praesent. SS. Deiparae 2. MG 98, 318.319. 14 Summa Theologiae, p. 4, tit. 15, cap. 20, §12. 15 Contempl. de B. virg., Prooem. 16 Speculum B. M. V., lect. 3. 17 In festo Pentec., s. 2, n. 4. ML 183, 328. 18 Alloquia Jesu Christi ad animam, l. 1, p. 3, can. 12. 19 Stimulus amoris, p. 3, c. 13. Mezi spisy sv. Bonaventury. 20 Sermo de zona SS. Deiparae, n. 15. MG 131, 1249. 21 Auriemma, Affetti scambievoli II, Bologna 1681, vypráví o šlechtici, který si zřídil ve svém domě kapli a v noci se do ní chodil modlit k Matce Boží. Znepokojené manželce, předpokládající zálety, řekl prostě, že odchází za Paní, lásky nejhodnější z celého světa. Nešťastná choť si podřezala žíly. Zděšený manžel, když se stal svědkem tohoto neštěstí, šel hned prosit o pomoc Pannu Marii, a ta vrátila jeho manželce opět život.