SV. ALFONS MARIA DE LIGUORI
VZNEŠENOSTI PANNY MARIE
K TOBĚ VOLÁME, VYHNANÍ SYNOVÉ EVY

Vznešenosti Panny Marie   [10]

K TOBĚ VOLÁME, VYHNANÍ SYNOVÉ EVY ............................................................................................................................................................................................


Jakou moc má Maria chránit své ctitele v ďábelských pokušeních

Nejblahoslavenější Panna není jen Královnou nebe a svatých, je i Královnou pekla a zlých duchů, protože je mocně potřela svými ctnostmi. Hned na počátku světa Bůh předpověděl pekelnému hadu, že nad ním získá vítězství a vlády naše Královna. "Nepřátelství položím mezi tebou a ženou, mezi potomstvem tvým a jejím; ona rozdrtí tvou hlavu." [Gn 3,15] Kdo byla ta žena, Satanova nepřítelkyně, když ne Maria, která krásou pokory a svatostí života navždy zvítězila nad ďáblem a rozdrtila jeho síly? "Matka Pána Ježíše Krista byla zaslíbena v té ženě," svědčí sv. Cyprián.1 "Proto neřekl Hospodin hadu," usuzuje světec, "kladu, ale položím, aby naznačil, že touto vítězkou nad ďáblem není Eva tehdy žijící, ale jiná žena od Evy pocházející, která měla přinést našim prarodičům větší požehnání, než oni ztratili svým hříchem," jak říká sv. Vincenc Ferrerský.2 Maria je tedy ta statečná žena, která přemohla Satana a rozdrtila mu hlavu, když pokořila jeho pýchu podle slov: Ona rozdrtí tvou hlavu. Někteří sice pochybují, vztahují-li se tato slova na Marii či na Ježíše Krista, poněvadž v řeckém překladu čteme: On potře tvou hlavu. Avšak v naší Vulgátě, tj. v latinském překladu, schváleném na Tridentském sněmu, je psáno "ona" a nikoliv "on". A tak vykládali toto slovo sv. Ambrož, sv. Jeroným, sv. Augustin, sv. Jan Zlatoústý3 a přemnozí jiní. Ať je tomu jakkoliv, je jisté, že buď Syn skrze Matku nebo Matka pomocí Syna přemohla ďábla "a tento pyšný duch je ke své hanbě," říká sv. Bernard,4 "rozdrcen a přemožen touto požehnanou Pannou. A proto je nucen jako otrok přemožený v boji poslouchat vždy rozkazy této Královny." Sv. Bruno5 říká, že "když se dala Eva obelstít hadem, přinesla nám smrt a tmu, zato Maria svým vítězstvím nad zlým duchem nám přinesla život a světlo." Našeho nepřítele spoutala potom tak, že se nemůže ani hnout a sebeméně škodit jejím ctitelům.

Krásně vykládá Richard od sv. Vavřince6 slova knihy Přísloví: "Její muž se na ni spoléhá, o zisk nemá nouzi." [Př 31,11] Muž, totiž Kristus, se na ni spoléhá. O zisk nemá nouzi, neboť ona obohacuje svého Snoubence kořistí, kterou odňala ďáblu. Kornelius a Lapide7 to vysvětluje: "Bůh svěřil Srdce Ježíšovo Mariiným rukám a pověřil ji péčí o to, aby je všichni milovali. Tak nebude bez kořisti, totiž bez získaných duší, neboť Maria Syna obohacuje dušemi, které uchvátila peklu a vysvobodila z ďábelských rukou svou mocnou pomocí."

Jak je známo, je palma znamením vítězství. Proto je naše Královna povznesena na vysoký trůn před tvář všech mocností podobná palmě jako znamení jistého vítězství pro ty, kdo se stavějí pod její ochranu. "Jak palma v Engadi jsem vyvýšená." [Sir 24,14], tj. abych vás bránila, jak vykládá sv. Albert Veliký.8 Maria chce těmito slovy říci: Děti moje, napadne-li vás nepřítel, utečte se ke mně, vzhlížejte ke mně a dodejte si mysli, protože ve mně, své Obraně, už vidíte svoje vítězství. Nejjistějším prostředkem, jak přemoci útoky pekla, je utéci se k Marii. "Vždyť Maria je Královnou a Panovnicí zlých duchů," říká sv. Bernardin Sienský,9 "poněvadž je krotí a přemáhá." Proto se o Marii říká, že je pro peklo "hrozná jak seřazené šiky" [Pís 6,10]. Je jako sešikované vojsko, protože dovede užít své moci, svého milosrdenství a svých modliteb k zahanbení nepřátel a k dobru svých služebníků, kteří v pokušení prosí o její přemocnou ochranu.

Duch Svatý jí vkládá do úst slova: "Já jako vinný kmen raším libovonně, z květů mých jsou plody skvostné a přebohaté." [Sir 24,17] Sv. Bernard10 píše k tomuto místu, že prý kvetoucí vinné révě se vyhýbají všichni jedovatí hadi. Tak prchají ďáblové od těch šťastných duší, u nichž cítí vůni mariánské úcty. - Proto se Maria nazývá i cedrem: "Vyrostla jsem tam jako cedr na Libanonu." [Sir 24,13] Jako cedr nepropadá hnilobě, tak je Maria prostá hříchu. "Mimoto však," jak říká kardinál Hugo,11 "jako cedr plaší svou vůní hady, tak zahání Maria svou svatostí zlé duchy."

Pomocí archy úmluvy Izraelité dobývali mnohá vítězství. Mojžíš přemáhal nepřátele takto: "Kdykoli se archa zvedala, když měla táhnout dál, říkal Mojžíš: 'Povstaň, Hospodine, ať se rozprchnou tvoji nepřátelé' .." [Nm 10,35] Tak bylo dobyto Jericho, tak byli poraženi Filišťané: ".. Boží archa byla totiž mezi Izraelci." [1 Sam 14,18] Archa úmluvy však byla předobrazem Panny Marie. "Jako byla v arše mana," říká Kornelius a Lapide,12 "tak byl v Mariině lůně Ježíš manou předobrazený." Pomocí této Archy nám dopřává Bůh vítězství proti světu i proti peklu. Proto říká sv. Bernardin Sienský:13 "Když byla Maria, Archa Nového zákona, povýšena na Královnu nebes, byla moc pekla nad lidstvem oslabena a zlomena."

"Ó, jak se pekelní duchové bojí Panny Marie a jejího vznešeného jména," říká Konrád Saský.14 Srovnává je s těmi nepřáteli, o kterých mluví Job: "Za tmy se do domů vloupávají … těm všem je jitro šerem smrti, s hrůzami šeré smrti se znají." [Job 24,16n] Zloději vykrádají domy za noci, jakmile se však objeví zora, dávají se na útěk jako před přízrakem smrti. Stejně vnikají ďáblové do duše, když je zatemněna nevědomostí. Jakmile se ale objeví zora, totiž Mariina milost a slitovnost, zahání tato zář temnoty a pekelní duchové se před ní dávají na útěk jako před smrtí.

Na potvrzení této pravdy bylo zjeveno sv. Brigitě,15 že jí Bůh dal takovou moc nad zlými duchy, že kdykoliv napadnou Mariina ctitele, který ji vzývá o pomoc, jejím jediným pokynem jsou zděšeni a prchají daleko. Raději snesou dvojnásobná muka v pekle než takovou porážku Mariinou mocí.

Božský Snoubenec velebil svou milovanou Nevěstu a nazval ji lilií: "Jako lilie mezi trním, tak je má přítelkyně mezi dcerami." [Pís 2,2] Kornelius a Lapide16 říká k tomuto místu: "Jako je lilie lékem proti uštknutí hada proti jedu, tak vzývání Panny Marie je mimořádně šťastnou zbraní k přemožení všech pokušení, zvláště nečistých, jak to dokazuje každodenní zkušenost."

Kosmas Jeruzalémský17 oslovuje Marii takto: "Ó, Matko Boží, když budu mít nepřemožitelnou naději v tebe, budu zachráněn. Budu pronásledovat své nepřátele, přestože mým jediným štítem bude tvoje ochrana a tvoje všemohoucí pomoc." Totéž může říci každý, kdo má štěstí být služebníkem této vznešené Královny: Matko Boží, když doufám v tebe, jistě nebudu poražen; pod tvou ochranou budu stíhat své nepřátele. Nastavím proti nim štít tvé ochrany a tvé všemohoucí pomoci, a zcela jistě je porazím. V řeckých Otcích čteme u mnicha Jakuba:18 "Pane můj, ve své Matce jsi nám dal nejmocnější zbraň, abychom najisto porazili všechny své nepřátele."

Ve Starém zákoně je psáno, že Hospodin vedl svůj národ z Egypta do Zaslíbené země ve dne sloupem oblakovým a v noci sloupem ohnivým: "Hospodin šel před nimi ve dne v sloupu oblakovém, a tak je cestou vedl, v noci ve sloupu ohnivém, a tak jim svítil, že mohli jít ve dne i v noci." [Ex 13,21] Tento sloup hned oblakový hned ohnivý byl podle Richarda od sv. Vavřince19 předobrazem Marie a její dvojí neustálé činnosti v náš prospěch. Kryje nás jako oblak před žárem božské spravedlnosti a jako plamen nás chrání před zlými duchy. "Jako totiž taje vosk v ohni," dodává Konrád Saský,20 "tak mizí moc zlých duchů na ty duše, které často vzpomínají na jméno Panny Marie a zbožně je vzývají, zvláště když se ji snaží následovat."

"Ó, jak se děsí zlí duchové, když jen zaslechnou jméno Maria," tvrdí sv. Bernard.21 A Tomáš Kempenský22 k tomu dodává: "Jako lidé padají na zem hrůzou, udeří-li blízko nich blesk, tak padají i ďáblové, když uslyší jméno Maria." Jak skvělých vítězství dobyli nad těmito škůdci Mariini ctitelé pomocí tohoto přesvatého jména! Tak je přemohl sv. Antonín Paduánský, blah. Jindřich Suso a mnozí jiní, kteří milovali Marii. V misijních zprávách z Japonska čteme,23 že jednomu křesťanovi se kdysi zjevilo množství zlých duchů v podobě šelem, aby ho poděsili a zmátli. On na ně ale volal: Nemám sice zbraň, které byste se báli. Dopustí-li to Bůh, dělejte si se mnou, co chcete. Na svou obranu však užiji nejsladších jmen Ježíš a Maria! Sotva to dořekl a vyslovil pro ďábly hrozná jména, otevřela se země a zlé duchy pohltila. A Eadmer24 dosvědčuje z vlastní zkušenosti, že znal mnoho lidí, kteří byli náhle vytrženi z nebezpečí, když vzývali jméno Maria.

"Slavné a podivuhodné je tvé vznešené jméno, Maria," modlí se sv. Bonaventura.25 "Kdo na ně pamatují a je vzývají v hodině smrti, nebojí se ani celého pekla, poněvadž zlí duchové opouštějí ihned duši, jakmile zaslechnou jméno Maria." Konrád Saský26 říká: "Na světě není nepřítele, který by se tak bál před velkým vojskem, jako se bojí moci pekelné Mariina jména a její ochrany." Sv. Germanos27 volá: "Ty, Paní, uvádíš své sluhy do bezpečí před všemi výpady nepřítele, pokud jen vzývají tvoje jméno." Ó, kdyby jen křesťané dbali na tuto pravdu v pokušeních a s důvěrou vzývali jméno Maria! Jistě by nikdy neklesli. "Vždyť ďábel utíká a peklo se třese," říká blah. Alan,28 "při pouhém zaslechnutí tohoto jména." Tato Královna sama zjevila sv. Brigitě,29 že pekelný nepřítel utíká i od nejhorších, Bohu zcela odcizených a ďáblu nadobro propadlých hříšníků, když vzývají její všemocné jméno a mají upřímnou vůli se polepšit. Svatá Panna však dodala, že pokud se duše nepolepší a neočistí od hříchu lítostí, zlí duchové se k ní hned zase vracejí a drží ji dál ve své moci.

Příklad:

V klášteře v Reichersbergu žil řeholní kanovník Arnold, velký ctitel nejblahoslavenější Panny. Když se blížila smrt, přijal svátost umírajících, zavolal k sobě řeholní spolubratry a prosil je, aby ho v posledním tažení neopouštěli. Sotva domluvil, začal se před nimi třást na celém těle, díval se vylekaně a na čele mu vyrazil studený pot. Chvějícím se hlasem volal: "Nevidíte ty ďábly, jak mě chtějí stáhnout do pekel? Bratři moji, přivolejte mi na pomoc Marii! Na ni spoléhám, ona mi dá zvítězit." Spolubratři se pak modlili mariánskou litanii. Při slovech "Svatá Maria, oroduj za něho!" umírající zvolal: "Opakujte, opakujte jméno Maria, neboť již stojím před soudnou stolicí Boží!" Na chvíli zmlkl a pak dodal: "Je pravda, že jsem to učinil, konal jsem za to ale také pokání." A obrátil se k Marii a řekl: "Maria, pomoz mi a budu zachráněn!"

Zlí duchové se na něho znovu vrhli, ale on se bránil znamením kříže a vzýváním jména Maria. Tak strávil celou noc. Na úsvitu zvolal vesele a zářící radostí: "Maria, moje Paní, moje Útočiště mi vyprosila odpuštění a spasení." Pak se mu zjevila Svatá Panna a zvala ho, aby šel za ní: "Jdu, má Paní, jdu," odpovídal a chtěl vší silou povstat. Protože za ní nemohl jít tělem, tiše skonal a šel za ní, jak doufáme, se svou duší do království věčné slávy.30

Modlitba

Pohleď u svých nohou,
moje naděje Maria,
na ubohého hříšníka, který se stal tolikrát
svou vlastní vinou otrokem pekla.
Uznávám, že jsem se nechal přemoci zlými duchy,
poněvadž jsem se neobracel k tobě,
moje Útočiště.
Kdybych se býval na tebe vždycky obracel,
kdybych tě byl vzýval,
nikdy bych nebyl klesl.
Doufám však, má nejdobrotivější Paní,
že jsem tvým prostřednictvím
vyproštěn z ďábelské moci
a že mi již Bůh odpustil.
Chvěji se jen bázní, abych v budoucnosti
znovu neupadl do jejich okovů.
Vím, že se nepřátelé nevzdali naděje,
že si mne znovu podmaní,
a už mi strojí nové útoky a pokušení.
Ó, má Královno,
moje Útočiště, pomoz mi!
Přijmi mne pod svůj plášť!
Nedopusť, abych se stal znovu otrokem ďáblů.

Vím, že mi pomůžeš pokaždé
a popřeješ mi vítězství,
když tě budu vzývat.
Toho se však právě bojím,
že v pokušeních na tebe zapomenu,
i na modlitbu k tobě.
Prosím tedy úpěnlivě, Nejsvětější Panno, o milost,
abych na tebe vždy pamatoval,
zvlášť pak v boji s pokušením.
Dej mi sílu, abych tě neustále vzýval:
Maria, pomoz mi,
Maria, pomoz mi!

A až jednou přijde den
mého posledního zápasu s peklem v hodině smrti,
potom mi, moje Královno, pomáhej účinněji.
Sama mi připomínej,
abych tě častěji vzýval ústy nebo srdcem,
abych vydechl duši s nejsladšími jmény
tebe a tvého Syna Ježíše na rtech,
abych tě pak velebil a chválil a
nikdy se v nebesích po celou věčnost
nevzdálil od tvých nohou.
Amen




1 Testim., l. 2, c. 9. ML 4, 704. Od sv. Cypriána je jen smysl uvedených slov.
2 Sermo de Conc. V. M.
3 Sv. Ambrož. ML 14, 589. Sv. Jeroným má někdy Ona, někdy Ono. Sv. Augustin viz ML 34, 196. Ve starém latinském překladu homilie sv. Jana Zlatoústého se čte Ona.
4 In Signum magnum, n. 4. ML 183, 431.
5 S. Bruno Astensis (+1123), Sententiae, l. 5, De laud. B. M. V., c. 2. ML 165, 1023.
6 De laud. B. M. V., l. 6, c. 6, n. 3.
7 In Prov. XXXI, 11.
8 Biblia mariana, Liber Eccli., n. 6. Mezi spisy sv. Alberta Velikého.
9 De glorioso nomine V. M.., s. 3, art. 2, c. 2.
10 In Cantica, s. 60, n. 7. ML 183, 1068. Sv. Bernard nemluví na tomto místě o úctě k Panně Marii, ale o náboženské a řeholnické horlivosti.
11 Postila super Eccli. XXIV, 17.
12 In I. Reg. XIV, 18.
13 Sermones pro festivitatibus B. V. M., s. 12, de Assumpt., a. 1, c. 3.
14 Speculum B. V. M., lect. 3.
15 Revel., sermo angelicus, c. 20.
16 In Cant. II, 2.
17 Hymni. MG 98, 462.
18 Or. in Nativ. SS. Deiparae., n. 20. MG 127, 598.
19 De laud. B. M. V., l. 7, c. 12.
20 Speculum B. V. M., lect. 3.
21 Cituje Lyraeus, Trisagion Marianum, l. 3, ale u sv. Bernarda se nenalézá.
22 Serm. ad novitios, p. 3, s. 4.
23 Lyraeus, Trisagion Marianum, l. 3, t. 8.
24 Liber de excell. Virg. M., c. 6. ML 159, 570.
25 Psalt. B. M. V., Psalm. 110.
26 Speculum B. M. V., lect. 11.
27 In encaenia SS. aedis… MG 98, 382.
28 Tract. mirabilis de ortu atque progr. Psalt. Christi., p. 4, c. 30 (ed. Coppenstein).
29 Revel., l. 1, c. 9.
30 Auriemma, Affetti scamb., p. 2, c. 8.



zpět na titulní stranu