vznPM_

SV. ALFONS MARIA DE LIGUORI
VZNEŠENOSTI PANNY MARIE
OBRAŤ K NÁM SVÉ MILOSRDNÉ OČI!

Vznešenosti Panny Marie [21]

OBRAŤ K NÁM SVÉ MILOSRDNÉ OČI! ............................................................................................................................................................................................

Maria k nám stále shlíží, aby mírnila naše nesnáze

Řecký spisovatel Epifan ¹ nazývá Matku Boží vševidoucí, poněvadž nás, ubohé, na této zemi nespouští z očí, aby nám pomohla. Jednoho dne byl při vymítání z posedlého ďábel tázán, co činí Maria. Odpověděl, že sestupuje a vystupuje.² Chtěl říci, že tato dobrotivá Matka stále sestupuje na zem, aby přinesla lidem milosti, a stále vystupuje na nebesa, aby na Bohu vymohla laskavé vyslyšení jejich modliteb. Proto ji oprávněně nazývá sv. Ondřej Avellinský ³ Výpravčí nebeských dober, protože neustále koná skutky milosrdenství a vyprošuje milosti všem, spravedlivým i hříšníkům. "Oči Hospodinovy jsou obráceny k spravedlivým ..." [Ž 34,16], říká David. "Ale oči naší Paní," upozorňuje Richard od sv. Vavřince,⁴ "jsou obráceny na spravedlivé i na hříšníky. Mariiny oči jsou oči Matky," dodává, "a matka se dívá na dítě nejen aby nespadlo, ale když spadlo, aby je postavila zase na nohy."

Sám Ježíš o tom řekl sv. Brigitě,⁵ když jednoho dne před ní řekl své Matce: "Matko, žádej ode mne, co chceš!" Tak mluví v nebi Syn stále k Marii, neboť mu působí radost vyhovět všem prosbám milované Matky. A za co Maria prosila? Sv. Brigita zaslechla její odpověď: "Prosím o milosrdenství pro ubožáky." Chtěla říci: Synu můj, tys mne ustanovil Matkou milosrdenství, Útočištěm hříšníků a Orodovnicí ubohých. Nyní mne pobízíš, abych tě prosila, o co chci. Za co mám prosit, když ne za slitování s ubohými? - "Ó, Maria," volá k ní něžně sv. Bonaventura,⁶ "ty jsi tak plná milosrdenství a tak starostlivá, abys pomáhala hříšníkům, jako bys neměla jinou touhu a jiné starosti." "Hříšníci jsou však nejubožejší z ubohých," říká sv. Béda Ctihodný,⁷ "proto Maria prosí Syna za hříšníky neustále."

"Již za svého pozemského života," říká sv. Jeroným,⁸ "měla Maria srdce tak soucitné a k lidem dobrotivé, že nikdo nikdy necítil tak těžce bolesti vlastní, jako Maria cítila bolesti cizí." Tento soucit s cizím zármutkem dala krásně najevo na svatbě v Káně (jak už bylo dříve řečeno). Když se nedostávalo víno, vzala na sebe podle slov sv. Bernardina Sienského ⁹ neprošena úřad soucitné Těšitelky. Z pouhé soustrasti s rozpaky novomanželů se přimluvila u Syna, že učinil zázrak a proměnil vodu ve víno.

Mnich Mikuláš ¹⁰ se obrací na Marii s otázkou: "Zapomněla jsi snad na nás, ubohé, nyní, když jsi povýšena na Královnu nebes? Něco takového si nesmíme připustit ani v myšlenkách," říká, "nesmírná Mariina dobrota nemůže zapomenout na nesmírnou bídu našeho srdce." O Marii neplatí známé přísloví: "Pocty mění mravy." To přísloví platí o lidech ve světě. Když jsou povýšeni, snadno zpyšní a zapomínají na své dřívější chudé přátele. Ne tak Maria. Těší se ze svého povýšení proto, že může více pomáhat ubohým. Konrád Saský ¹¹ vztahuje v tom smyslu na Pannu Marii slova pronesená k Rut: "Požehnaná jsi, dcero, od Hospodina; tys první lásku překonala láskou nejposlednější." [Rut 3,10] Chce říci: Bylo-li Mariino milosrdenství k ubohým veliké, dokud žila na zemi, je mnohem větší dnes, když kraluje v nebi. Odůvodňuje to tím, že nyní zná Maria naše nesnáze lépe. Tím vzrostlo její milosrdenství projevované nesčíslnými milostmi. Jako slunce převyšuje svou září měsíc, tak předčí nynější Mariina slitovnost v nebi její dobročinnost za života na zemi. Je na světě člověk, který se netěšil ze slunečního světla? A podobně, je tu nějaký člověk, kterého by neozařovalo Mariino milosrdenství?

Proto o ní bylo řečeno, že je "jasná jako slunce" [Pís 6,9], neboť podle Raymunda Jordana ¹² není člověk, kterému by bylo odepřeno teplo tohoto slunce: "Nic se nemůže skrýt před jeho žárem." [Ž 19,7] Právě tuto věc zjevila sv. Anežka sv. Brigitě.¹³ Řekla jí: "Když je nyní naše Královna v nebi se svým Synem, nemůže zapomenout na svou vrozenou dobrotu. Všem, i nejubožejším hříšníkům, dává důkazy svého milosrdenství. Jako země a ostatní oběžnice jsou ozařovány sluncem, tak mají všichni lidé kvůli Mariině sladké dobrotě účast na Božím milosrdenství, když o ně prosí."

Jeden velký hříšník z Valencijského království se rozhodl ze zoufalství, aby neupadl do rukou spravedlnosti, že odpadne k islámu, a již byl na cestě na loď. Náhodou šel kolem kostela, kde kázal P. Jeroným Lopez, T.J., o Božím milosrdenství. Dojatý kázáním se hříšník obrátil a kazateli se vyzpovídal. Ten se ho ptal, jestli dělal nějakou pobožnost, pro kterou mu snad Bůh prokázal toto veliké milosrdenství. Hříšník odpověděl, že nekonával žádné zvláštní pobožnosti, jen že každý den prosil blahoslavenou Pannu, aby ho neopouštěla. - Tentýž kněz se setkal v jedné nemocnici s hříšníkem, který se nezpovídal už padesát pět let. Nepatrná pobožnost, kterou ještě konával, spočívala v tom, že při pohledu na mariánský obraz Pannu Marii zdravil a prosil ji, aby ho nenechala zemřít ve smrtelném hříchu. Když se mu jednou v bitce zlomil meč, obrátil se k Panně Marii a zvolal: "Běda mně! Nyní zemřu a zahynu! Matko hříšníků, pomoz mi!" Sotva to vyslovil, ocitl se, aniž věděl jak, na bezpečném místě. Nyní tedy si vykonal životní zpověď a plný důvěry skonal.¹⁴

"Maria se stala všem vším," píše sv. Bernard,¹⁵ "všem nabízí klín svého milosrdenství, aby od ní dostali všichni dobrodiní: otrok svobodu, nemocný zdraví, zarmoucený útěchu, hříšník odpuštění, Bůh slávu. Je jako slunce, a proto není nikdo, koho by nehřálo teplo její lásky." "Kdo na světě by nemiloval tuto nejlíbeznější Královnu?" ptá se sv. Bonaventura.¹⁶ "Vždyť je krásnější než slunce a sladší než med, je poklad dobroty, je ke všem samá láska a přívětivost." "Buď tedy zdráva," volá láskou zanícený světec,¹⁷ "má Paní a Matko, ty mé srdce a má duše! Odpusť mi, ó, Maria, když si troufám říci, že tě miluji! I když já nejsem hoden milovat tebe, jsi ty dokonale hodna být mnou milována."

Když se ale zbožně modlíme slova: "A proto, Orodovnice naše, obrať k nám své milosrdné oči", musí se Maria sklonit k naší prosbě, jak bylo zjeveno sv. Gertrudě.¹⁸ "Ó, vznešená Paní," volá sv. Bernard,¹⁹ "jak veliké je tvoje milosrdenství, které objímá celý svět!" "Tato předobrá Matka," jak říká sv. Bonaventura,²⁰ "tolik touží dělat dobře všem, že ji urážejí nejen ti, kteří ji přímo tupí (takové zvrácenosti se dějí zvláště mezi hráči, kteří někdy ve vášni rouhavě urážejí tuto Paní), ale také ti, kdo ji neprosí o žádnou milost." "Ty sama," volá sv. Hildebert,²¹ "nás učíš očekávat mnohem větší milosti než zasluhujeme, protože nám bezustání uděluješ milosti, které dalece přesahují naše zásluhy."

Již prorok Izaiáš předpověděl, že velikým dílem lidského vykoupení bude pro nás, ubohé, postaven trůn Božího milosrdenství: "Trůn bude upevněn milosrdenstvím." [Iz 16,5] Kdo je tímto trůnem? Konrád Saský ²² odpovídá: "Tímto trůnem je Maria, v níž naleznou všichni, spravedliví i hříšníci, útěchu a milosrdenství. A jako je Pán plný milosrdenství, tak i naše Paní. Ani Syn ani Matka nedovedou odepřít milosrdenství žádnému prosebníkovi." Opat Guerrik ²³ uvádí Ježíšova slova Marii: "Má Matko, v tobě postavím trůn svého království, neboť tvým prostřednictvím chci udělovat milosti, o které jsem žádán. Tys mi dala lidský život, já ti dám všemohoucnost Boží, abys mohla pomoci ke spasení všem, koho chceš zachránit."

Jednoho dne se sv. Gertruda vroucně modlila k Matce Boží zmíněnými slovy: Obrať k nám své milosrdné oči! Vtom spatřila blahoslavenou Pannu s Ježíškem v náruči, jak ukazovala na jeho očka a řekla: "Tyto nejsoucitnější oči mohu obrátit na všechny, kdo mne vzývají, aby tak dosáhli spasení." Nějaký hříšník jednou prosil s pláčem Pannu Marii před jejím obrazem, aby mu vyprosila u Boha odpuštění. Zaslechl, jak se blahoslavená Panna obrátila ke svému Dítěti v náruči a řekla: "Synu můj, mají mé slzy téci nadarmo?" A hříšník poznal, že mu Ježíš odpustil.

Jak by mohl zahynout, kdo se svěřuje do ochrany této dobré Matce? Její božský Syn slíbil, že z lásky k ní bude podle jejího přání milosrdný ke všem, kdo se jí svěřují. Zaslechla to sv. Gertruda,²⁴ jak Pán řekl Marii: "Ze své všemohoucnosti, ctihodná Matko, jsem ti přenechal moc, abys smiřovala s Otcem všechny hříšníky, kteří zbožně vzývají tvé milosrdenství." Opat Adam de Perseigne ²⁵ rozjímá o veliké Mariině moci u Boha i o jejím velikém milosrdenství k nám, a plný důvěry k ní volá: "Ó, Matko milosrdenství, jak jsi mocná, tak jsi dobrá. Kolik máš moci, abys vyprosila milost, tolik máš soucitu, abys odpustila. Kdy se stalo, že bys neměla soucit s ubohými, když jsi Matkou milosrdenství? A kdy bys nemohla pomoci, když jsi Matkou všemohoucnosti? Jak snadno poznáváš naši bídu, stejně snadno nám získáváš všechno, co chceš." "Požívej tedy," volá k ní opat Guerrik,²⁶ "požívej, vznešená Královno, slávu svého Syna, a nám, svým ubohým sluhům a dětem, uděl několik drobtů své slávy ne pro naše zásluhy, ale z milosrdenství."

A ztrácíme-li důvěru kvůli svým hříchům, řekněme jí s Vilémem Pařížským:²⁷ "Ó, má Paní, neuváděj proti mně mé hříchy, protože proti nim stavím tvoji slitovnost. Nikdy se nesmí říci, že by se mohly mé hříchy měřit na soudu s tvým milosrdenstvím. Tvá slitovnost je daleko mocnější, aby mi získala odpuštění, než mají sílu moje hříchy strhnout mne do věčné záhuby."²⁸

Modlitba

Ó, Nejsvětější Panno,
největší a nejvznešenější ze všech tvorů,
já ubohý a nešťastný odbojník svého Boha
tě zdravím z této země.
Zasluhuji trest, ne milost,
zasluhuji spravedlnost, ne milosrdenství.
Nemluvím tak, Paní,
z nedůvěry ve tvou slitovnost.
Vím, že si pokládáš za čest,
být tím dobrotivější, čím jsi vznešenější.
Vím, že se raduješ ze svého bohatství proto,
že z něho můžeš udělovat i nám, bídným.
Vím, že čím jsou tvoji prosebníci chudší,
tím pečlivěji se staráš o jejich ochranu a spásu.

Ó, má Matko,
tys kdysi oplakávala smrt svého Syna,
kterou za mě vytrpěl.
Obětuj, prosím tě, svoje slzy Bohu
a vypros mi kvůli nim
pravou bolest nad mými hříchy.
Jakou bolest ti tehdy způsobili hříšníci,
jak jsem tě svými nepravostmi zarmoutil i já!

Vypros mi, ó, Maria,
abych alespoň odedneška tebe a tvého Syna
přestal zarmucovat svým nevděkem.
Co by mi potom byly platné tvoje slzy,
kdybych se k tobě choval nevděčně i nadále?
Moje Královno, nedopouštěj to!
Nahraď všechny mé nedostatky!
Ty od Boha dostaneš všechno, co chceš.
A ty vyslyšíš každého, kdo tě prosí.
Vyprošuji si od tebe, pevně očekávám
a chci od tebe dvě milosti:
Vypros mi věrnost Bohu,
abych ho už nikdy neurazil,
a lásku k němu po celý život tak velkou,
jak velice jsem ho dříve urážel.
Amen

1 Hom. in laudes S. Mariae Deiparae. MG 43, 498. Kázání bylo připisováno sv. Epifanovi, ale od něho není.
2 Pepe, Delle grandezze di Gesu e di Maria, t. V., l. 235.
3 Magenis, Vita.
4 De laudibus B. M. V., l. 2, c. 2, n. 5.
5 Revel., l. 6, c. 23.
6 Stimulus amoris, p. 3, c. 19.
7 Hom. 59 De S. Maria V. ML 94, 422. Homilie nepochází od sv. Bédy.
8 Pochybný list Epist. ad Paulam et Eust. ML 30, 138.
9 Sermo de Visitatione, a. 3, c. 2.
10 In Nativ. B. M. V. ML 144, 740. Mezi spisy sv. Petra Damiani.
11 Speculum B. M. V., lect. 10.
12 Contempl. de B. V., Prooem.
13 Revel., l. 3, c. 30.
14 Patrignani, Menologio 2 febr.
15 Sermo in Signum magnum, n. 2. ML 183, 430.
16 Stimulus amoris, p. 3, c. 19.
17 Meditatio de Ave Maria, n. 4.5. Mezi pochybnými spisy od sv. Bonaventury.
18 Legatus div. piet., l. 4, c. 51.
19 In Assumpt. B. M. V., s. 4. ML 183, 429.
20 Cituje Salazar, In Prov. VIII, 36.
21 Epist., l. 3, epist. 2. ML 171, 284.
22 Speculum B. M. V., lect. 9.
23 Sermo 2 in Assumpt. B. M., s. 4. ML 185, 193.
24 Lanspergio-Buondi, Vita… Venezia 1606.
25 Mariale, s. 1, In Annunt. B. V. ML 211, 703.
26 In Assumpt. B. M., s. 4. ML 185, 200.
27 De Rhetorica divina, c. 18.
28 Zaccaria Boverio, Annali dell´ Ordine de´ Frati Minori Cappucini I, 2 a. 1552, Venezia 1643. Benátský advokát, spřátelený se slavným kapucínem Matoušem de Basso, se dával obsluhovat opicí, který prý byla ve skutečnosti zakuklený ďábel. Měla advokáta zardousit, až by přestal v obvyklé pobožnosti k Matce Boží. Ale sluha Boží opici zapudil a advokáta přivedl k upřímnému pokání.

zpět na titulní stranu