SV. ALFONS MARIA DE LIGUORI
VZNEŠENOSTI PANNY MARIE
A JEŽÍŠE, POŽEHNANÝ PLOD ŽIVOTA TVÉHO, NÁM PO TOMTO PUTOVÁNÍ UKAŽ!

Vznešenosti Panny Marie   [21]

A JEŽÍŠE, POŽEHNANÝ PLOD ŽIVOTA TVÉHO1, NÁM PO TOMTO PUTOVÁNÍ UKAŽ! ............................................................................................................................................................................................


Maria pomáhá svým ctitelům v očistci

Jak šťastní jsou ctitelé této předobré Matky! Pomáhá jim nejen zde na světě, ale poskytuje jim ochranu a útěchu i v očistci! A poněvadž potřebují více útěchy, když trpí větší muka a nemohou si sami pomoci, stará se o ně tato Matka milosrdenství mnohem víc a poskytuje jim svou pomoc. Sv. Bernardin Sienský1 říká, že v tomto žaláři, věznícím duše zasnoubené Ježíši Kristu, má Maria určitou svrchovanost a pravomoc, jednak aby mohla mírnit jejich muka, jednak aby je odtud mohla vysvobozovat.

Co se týká zmírňování muk, užívá tento světec Sirachovcových slov: "Schodila jsem vlny mořské .." [Sir 24,8] a vztahuje je na Marii: Navštěvovala jsem totiž své ctitele, svoje děti, a pomáhala jsem jim v jejich potřebách a mukách. Sv. Bernardin Sienský říká, že očistcová muka se nazývají vlnami, poněvadž jsou přechodná na rozdíl od pekelných, která nepřestanou nikdy. Nazývají se mořskými vlnami, protože jsou velmi trpká. Maria často navštěvuje a těší své ctitele, ponořené do těchto muk. "Z toho je zjevné," říká Novarino,2 "jak je důležité sloužit této dobré Paní, neboť nezapomene na své služebníky, když úpí v těchto plamenech. A třebaže Maria pomáhá všem duším v očistci, vymáhá přece jen více odpuštění a útěchy svým ctitelům.

Matka Boží zjevila sv. Brigitě3 toto: "Jsem Matkou všech duší v očistci, a proto mírním každou hodinu svými prosbami všechna muka, která si zasloužily za hříchy pozemského života." Tato milosrdná Matka se uvoluje znovu a znovu sestupovat do tohoto posvátného žaláře, kde navštěvuje a těší své zarmoucené děti. V Knize Sirachovcově říká: "I hlubiny propasti jsem pronikla." [Sir 24,8] A sv. Bonaventura4 k těmto slovům dodává: "Pronikla jsem hlubiny této očistcové propasti, abych tyto svaté duše potěšila svou přítomností!" "Ó, jak je Svatá Panna laskavá a dobrotivá," volá sv. Vincenc Ferrerský,5 "k těm, kdo trpí v očistci, protože od ní se jim dostává neustále posily a osvěžení."

Co jiného by potěšilo duše v očistci v jejich mukách než Maria, Matka milosrdenství, a její pomoc? Sv. Brigita6 jednou zaslechla, jak Ježíš řekl Matce: "Ty jsi má Matka, jsi Matka milosrdenství, jsi útěcha těch, kdo jsou v očistci!" A Svatá Panna sama řekla sv. Brigitě, že jako ubohého nemocného, který leží zarmoucený a opuštěný, potěší každé slovo účasti, tak jsou potěšeny duše v očistci, už když jen zaslechnou její jméno. Pouhé Mariino jméno, jméno naděje a spásy, které tyto Bohu zasvěcené duše často vzývají, je tedy pro ně velkou posilou. "Když však tato dobrotivá Matka zaslechne, že je vzývána," říká Novarino,7 "a když přidá i své modlitby u Boha, dostane se těmto duším osvěžení v jejich žáru nebeskou rosou."

Maria však nejen těší a posiluje své ctitele v očistci, ale také je vysvobozuje z tohoto žaláře svou přímluvou. V den svého Nanebevzetí vyprázdnila podle Gersonových slov8 tento žalář docela. Potvrzuje to i Novarino,9 který uvádí důležité spisovatele, kteří tvrdí, že si Maria na Synovi vyprosila před odchodem do nebes milost, aby směla s sebou přivést všechny duše, které tehdy byly v očistci. "Od toho dne," říká Gerson,10 "má blahoslavená Panna výsadu osvobozovat své služebníky z očistcových muk." Tvrdí to i sv. Bernardin Sienský,11 který říká, že Panna Maria má moc prosit za duše, zvláště za své ctitele, obětovat za ně i své zásluhy a vysvobozovat je odtud. Totéž říká i Novarino;12 vyslovuje přesvědčení, že pro Mariiny zásluhy se muka duší nejen zlehčují, ale také zkracují, protože její přímluvou se urychluje doba jejich očisty. Stačí, že Maria začne prosit.

Sv. Petr Damiani13 vypráví, že se jakási paní, jménem Marozia, zjevila po smrti své přítelkyni a sdělila jí, že byla vysvobozena z očistce na slavnost Nanebevzetí Panny Marie s tolika jinými dušemi, že jejich počet převýšil počet římského obyvatelstva. Diviš Kartuzián14 tvrdí, že se totéž opakuje o Narození a Zmrtvýchvstání Páně. V tyto dny Maria sestupuje v průvodu andělských sborů do očistce a vysvobozuje mnoho duší z jeho muk. Novarino15 se kloní k názoru, že se to stává o každé větší mariánské slavnosti.

Je známé zaslíbení Panny Marie, učiněné papeži Janu XXII. Jednoho dne se mu zjevila a poručila mu oznámit všem, kdo nosí škapulíř z Karmelské hory, že je vysvobodí z očistce v sobotu po jejich smrti. Papež to vyhlásil podle P. Crasseta16 bulou, kterou potvrdili Alexandr V., Klement VII., Pius V., Řehoř XIII. a Pavel V. Tento poslední říká v bule z roku 1612: "Křesťanský lid smí zbožně věřit, že blahoslavená Panna bude pomáhat po smrti ustavičnou přímluvou, svými zásluhami a zvláštní ochranou duším členů bratrstva Panny Marie z hory Karmel, zvláště v den sobotní, zasvěcený Církví blahoslavené Panně. Podmínkou je, že skonají v milosti Boží, že za života nosili škapulíř, zachovávali čistotu svého stavu a modlili se mariánské hodinky, nebo - když jim to nebylo možné - že zachovávali církevní posty a zdržovali se masitých pokrmů ve středu a v sobotu (vyjma svátek Božího narození)." A v slavných hodinkách svátku Panny Marie z hory Karmel17 čteme, že blahoslavená Panna podle zbožné víry těší v očistci s mateřskou láskou členy bratrstva z hory Karmel a že je svou přímluvou brzy uvádí do nebeské vlasti.

Proč bychom nesměli doufat v tytéž milosti i my, když budeme uctívat tuto dobrou Matku? A když jí budeme oddáni zcela zvláštní láskou, proč bychom nemohli očekávat, že se nám dostane milosti přijít hned po smrti bez očistce do nebe? Tuto milost udělila Matka Boží ctih. Bohumírovi. Poslala k němu řeholního bratra Abunda s tímto vzkazem: "Vyřiď bratru Bohumírovi, ať prospívá stále více ve ctnosti, neboť potom bude náležet mému Synovi a mně. A až jeho duše opustí tělo, nepustím ji do očistce, ale vezmu ji za ruku a představím svému Synovi."18

A chceme-li vydatně pomoci duším v očistci, svěřujme je do péče blahoslavené Panně ve všech svých modlitbách a modleme se za ně zvláště sv. růženec, který jim přináší velkou úlevu .19

Modlitba

Ó, Královno nebe a země,
Matko Vládce světa,
Maria, nejvyšší, nejvznešenější,
lásky nejhodnější ze všech tvorů!
Je sice na světě dost lidí,
kteří tě nemilují a kteří tě neznají.
Na nebi jsou však milióny andělů a svatých,
kteří tě milují a bezustání tě velebí.
A také na zemi, kolik je těch šťastných duší,
které planou láskou k tobě
a jsou uchváceny tvou dobrotou!
Ó, kéž bych tě miloval také já,
má lásky nejhodnější Paní!
Kéž bych se vždy snažil
tobě sloužit, tebe chválit, tebe ctít
a všechny zapalovat láskou k tobě!
Tys okouzlila svou krásou Boha
a přivábilas ho z lůna Otce Věčného
a přivedla na zem, aby se stal
člověkem a tvým synem.
A já, ubohý červ, bych nehořel láskou k tobě?
Ó, má nejsladší Matko,
i já tě chci milovat, vroucně milovat!
Ze všech sil se budu snažit,
aby tě také jiní milovali.
Přijmi tedy milostivě, Maria,
moji touhu po lásce k tobě
a pomoz mi ji splnit.

Vím, že Bůh shlíží s obzvláštní láskou na ty, kdo tě milují.
Kromě své slávy netouží po ničem víc než po tvé slávě.
Chce, abys byla ode všech ctěna a milována.
Od tebe očekávám, Paní, všechno své štěstí.
Ty mi musíš vyprosit odpuštění všech mých hříchů a setrvání v dobrém.
Ty musíš stát u mě v hodince mé smrti.
Ty mě musíš vysvobodit z očistce.
Ty mne musíš uvést do nebe.
To vše očekávám i já,
protože tě miluji z celého srdce
a po Bohu nade vše.
Amen




1 Serm. pro festiv. SS. et Imm. V. M., s. 3, De glor. nom. V. M., a. 2, c. 3.
2 Umbra virginea, c. 15, exc. 86.
3 Revel., l. 4, c. 138.
4 Nelze zjistit, kde to sv. Bonaventura říká.
5 Serm. de Samctis, s. 2 De Nativ. B. M. V., n. 7.
6 Revel., l. 1, c. 16; l. 1, c. 9.
7 Umbra virginea, c. 15, exc. 86.
8 Collectorium super Magnificat, tr. 4.
9 Umbra virginea, c. 15, exc. 86.
10 Collectorium super Magnificat, tr. 4.
11 Serm. pro festiv. SS. et Imm. V. M., s. 3, De glor. nom. V. M., a. 2, c. 3.
12 Umbra virginea, c. 15, exc. 86.
13 Opusc. 34, p. 2, Disp. de variis apparit. et mirac., c. 3. ML 145, 586.587.
14 In solemn. Assumpt. B. V. M., s. 2.
15 Umbra virginea, c. 15, exc. 86.
16 La véritable dévotion, tr. 6, pr. 4.
17 Brev. Rom., In Comm. B. M. V. de Monte Carmelo, lect. 6.
18 Menologium Cist. VI. nonas oct.
19 Jo. Eus. Nieremberg SJ, Trophea Mariana, Antverpiae 1658: Za sv. Dominika se zabili v jednom aragonském městě v souboji dva muži kvůli krásné dívce Alexandře. Příbuzní padlých pak ze zlosti sťali Alexandře hlavu a hodili ji do studny. Když však přišel do města sv. Dominik, prosila ho Alexandřina hlava o zpověď a přijala od něho rozhřešení i sv. přijímání. Této milosti vyznání z těžkého hříchu dosáhla, protože se za života často modlívala sv. růženec.



zpět na titulní stranu