vznPM_

SV. ALFONS MARIA DE LIGUORI
VZNEŠENOSTI PANNY MARIE
Ó, MILOSTIVÁ, Ó, PŘÍVĚTIVÁ!

Vznešenosti Panny Marie [26]

Ó, MILOSTIVÁ, Ó, PŘÍVĚTIVÁ! ............................................................................................................................................................................................

Jak velice je Panna Maria milostivá a přívětivá

Ve své řeči o Mariině veliké dobrotě k nám, ubohým, říká sv. Bernard,¹ že blahoslavená Panna je od Boha zaslíbenou zemí, oplývající mlékem a medem. Proto říká sv. Albert Veliký,² že Svatá Panna má tak milosrdné srdce, že si zaslouží, aby byla nazývána nejen milosrdnou, ale milosrdenstvím samým. Sv. Bonaventura ³ uvažuje, že se Maria stala Matkou Boží kvůli nám, ubohým, a že jí byl svěřen úkol, udělovat milosrdenství. Připomíná dále její velkou péči o všechny ubohé, které obohacuje svou dobrotou tak, jako by bylo jejím jediným přáním pomáhat nuzným. Říká proto, že se mu zdá, když se dívá na Marii, že již nevidí Boží spravedlnost, ale jen Boží milosrdenství, kterého je Maria plná.

Jedním slovem, "Mariina dobrota," jak říká opat Guerrik,⁴ "je tak veliká, že její laskavé srdce v každém okamžiku přináší ovoce dobroty." Sv. Bernard ⁵ volá: "Co jiného může plynout ze Zdroje dobroty, než dobrota?" Proto byla Maria nazvána olivou: "Jako spanilá oliva na rovinách ..." [Sir 24,19] Neboť jako se z olivy lisuje jen olej, symbol milosrdenství, tak z Mariiných rukou vycházejí jen milost a milosrdenství. Oprávněně tedy můžeme říkat se ctih. Ludvíkem de Ponte,⁶ že je Matkou oleje, když je Matkou milosrdenství. Když si tedy jdeme k Marii vyprosit olej milosrdenství, nesmíme se bát, že nám ho odepře, jak to učinily moudré panny pannám nemoudrým: "... nedostávalo by se nám ani vám." [Mt 25,9] Vždyť Panna Maria je velmi bohatá na olej milosrdenství, jak upozorňuje Konrád Saský.⁷ Z toho důvodu ji Církev svatá nazývá Pannou nejen moudrou, ale i nejmoudřejší, "abychom poznali," říká Hugo od sv. Viktora,⁸ "že Maria vystačí s bohatstvím milosti a milosrdenství pro všechny, a přece jí nic nebude chybět."

Proč však stojí tato krásná oliva uprostřed roviny "Jako spanilá oliva na rovinách"? Proč nestojí spíše v zahradě obehnané zdí a plotem? Hugo od sv. Viktora ⁹ odpovídá: "Aby ji všichni snadno uviděli, a tak se mohli snadno na ni obracet o pomoc ve svých potřebách." Tuto krásnou myšlenku potvrzuje sv. Antonín ¹⁰ a říká, že k olivě v otevřeném poli mohou všichni, aby si z ní natrhali ovoce. Stejně tak mohou všichni k Panně Marii, i spravedliví, i hříšníci, a dostanou u ní milosrdenství. Světec k tomu dodává: "Ó, kolik rozsudků a trestů za hříchy Nejsvětější Panna odvrátila svými milosrdnými prosbami od hříšníků, kteří se k ní obrátili." "Kde jinde bychom mohli nalézt bezpečnější útočiště než je Mariin klín?" ptá se ctih. Tomáš Kempenský.¹¹ Nuzný zde nalézá přístřeší, nemocný lék, zarmoucený útěchu, bezradný radu a opuštěný domov

Jak bychom byli ubozí, kdybychom neměli tuto Matku milosrdenství, která se tak pozorně stará o pomoc v našich nesnázích! "Kde není žena, vzdychá strádající." [Sir 36,27] Touto ženou je podle Richarda od sv. Vavřince ¹² právě Panna Maria. Kde není ona, sténají všichni nemocní. A je to pochopitelné. Chtěl-li Bůh, aby se rozdávaly všechny milosti na Mariiny prosby a chybějí-li někomu tyto prosby, nemá naději na milosrdenství, jak Pán naznačil sv. Brigitě,¹³ když jí řekl: "Kdyby se Maria nepřimlouvala, nebyla by naděje na milosrdenství." Ale třeba se bojíme, že Maria nevidí naše ubohosti nebo že s nimi nemá soustrast? Nebojme se! Maria vidí lépe než my. "Který světec," ptá se sv. Antonín,¹⁴ "má takovou soustrast s naším neštěstím jako Maria?" "Kde Maria spatří nouzi, hned tam s velkou láskou spěchá a pomáhá", říká Richard od sv. Viktora.¹⁵ Tuto myšlenku potvrzuje Mendoza,¹⁶ když říká: "Panno požehnaná, ty rozdáváš štědrou rukou své milosrdenství všude, kde zpozoruješ naše potřeby." A v této soucitné práci naše dobrá Matka neustane nikdy, jak sama svědčí: "Na věky být nepřestanu, ve svatostánku jsem před ním konala službu." [Sir 24,14] Kardinál Hugo ¹⁷ říká ve výkladu těchto slov: "Až do konce světa nepřestanu pomáhat lidem v jejich potřebách a neustanu prosit za hříšníky, aby se spasili a zachránili před věčnou záhubou."

Podle Suetoniova vypravování se snažil císař Titus tak vyhovět všem prosebníkům, že říkával smutně ve dnech, kdy neměl příležitost k udělení milosti: "Ztratil jsem den. Neprokázal jsem nikomu dobrodiní." Titus to činíval pravděpodobně spíš z marnivosti a ctižádostivosti než z lásky. Naše Panovnice Maria ale, kdyby nemohla některý den udělit žádnou milost, by to řekla jen z největší lásky a touhy činit nám dobře. Bernardin z Busti ¹⁸ říká, že se Maria snaží udílet milosti víc, než my si přejeme je od ní obdržet. A proto kdykoli se na ni obrátíme, vždy ji nalezneme s rukama plnýma milosrdenství a štědrosti.

V tomto ohledu byla Mariiným předobrazem již Rebeka. Když ji Abrahámův služebník požádal o trochu vody k pití, odpověděla, že dá nejen jemu, ale i jeho velbloudům dostatek vody: "Načerpám i tvým velbloudům, aby se napili." [Gn 24,19] Sv. Bernard ¹⁹ se obrací na základě těchto slov k blahoslavené Panně a volá: "Paní, dej ze své přetékající studny nejen Abrahámovu služebníkovi, ale i velbloudům." Chce říci: Paní, ty jsi milosrdnější a štědřejší než Rebeka. Proto se nesmíš omezit v udílení milostí ze svého nezměrného milosrdenství jen na sluhy Abrahámovy, znamenající věrné služebníky Boží, ale udílej je i velbloudům, kteří jsou obrazem hříšníků. A jako Rebeka dala víc, než o co byla žádána, tak dává i Maria víc, než o co je prošena. "Mariina štědrost," říká Richard od sv. Vavřince,²⁰ "se podobá Synově štědrosti, která uděluje vždycky víc, než o kolik je prošena." Proto o něm říká sv. Pavel: "Pán všech, štědrý ke všem, kdo ho vzývají ..." [Řím 10,12] Je štědrý milostmi ke všem, kdo se k němu obracejí v modlitbách. Proto říká jeden zbožný spisovatel blahoslavené Panně:²¹ "Paní, pros za mne, poněvadž ty budeš za mne prosit mnohem zbožněji, než bych to dovedl já, a vyprosíš mi na Bohu mnohem větší milosti, než bych si vymohl já!"

Když Samaritáni odmítli přijmout Ježíše Krista a jeho nauku, řekli sv. Jakub a sv. Jan Mistrovi: "Chceš, Pane, abychom poručili ohni z nebe, aby na ně sestoupil a pohltil je?" Ale Spasitel jim odpověděl: "Nevíte, čího ducha jste." [Lk 9,55] Jako by řekl: Já jsem ducha tak slitovného a mírného, neboť jsem přišel z nebe spasit a ne trestat hříšníky. A vy je chcete zahubit? K čemu oheň? K čemu trest? Mlčte, nemluvte mi již o trestech. To neodpovídá mému duchu. Maria však má toho samého ducha jako její Syn; proto o ní nemůžeme pochybovat, že by nám nechtěla prokazovat milosrdenství; vždyť je Matkou milosrdenství, jak zjevila sv. Brigitě,²² a samo Boží milosrdenství ji učinilo tak soucitnou a laskavou ke všem. Proto ji sv. Jan uviděl oděnou sluncem: "A ukázalo se veliké znamení na nebi: Žena oděná sluncem." [Zj 12,1] Sv. Bernard ²³ se vztahuje na blahoslavenou Pannu a říká jí: "Paní, tys oděla Slunce - Věčné Slovo - lidským tělem; ono však odělo tebe svou mocí a svým milosrdenstvím."

"Tato Královna je tak laskavá a dobrotivá," říká ještě sv. Bernard,²⁴ "že ať se svěřuje její slitovnosti jakýkoli hříšník, nezkoumá jeho zásluhy, jestli si zaslouží vyslyšení nebo ne, ale všechny vyslyší a všem pomáhá." Sv. Hildebert ²⁵ uvažuje, proč se o Marii říká, že je krásná jako měsíc [Pís 6,9]. Říká, že "jako měsíc poskytuje světlo a užitek i nejnižším věcem na zemi, tak Maria osvěcuje i nejnehodnější hříšníky a pomáhá jim." "A i když měsíc přijímá všechno své světlo od slunce, přece je rychlejší než slunce. Co udělá slunce za rok, vykoná měsíc v třiceti dnech," říká jeden spisovatel.²⁶ Proto Eadmer ²⁷ říká: "Býváme zachráněni rychleji, vzýváme-li jméno Maria, než když vzýváme jméno Ježíš." Z toho důvodu nás Hugo od sv. Viktora ²⁸ povzbuzuje, že "pokud nám naše hříchy nahánějí strach z Boha, protože je to námi uražená nekonečná Velebnost, nesmíme se zaleknout Marie, poněvadž u ní není nic, co by nás mohlo děsit. Je sice svatá, neposkvrněná Královna světa, je ale také z našeho pokolení, je Adamova dcera jako my."

"Jedním slovem," říká sv. Bernard,²⁹ "na Marii je všechno plné milosti a dobroty, protože ona se jako dobrotivá Matka stala vším pro všechny a ze své velké lásky se stala dlužnicí spravedlivých i hříšníků, a všem nabízí klín milosrdenství, aby se u ní všichni potěšili." "Jako ďábel stále obchází, aby kdekoho usmrtil - podle slov sv. Petra: "... obchází jako lev řvoucí a hledá, koho by pohltil." [1 Petr 5,8], tak zase naopak," jak říká sv. Bernardin z Busti,³⁰ "Maria stále obchází a hledá, komu by mohla dát život a spasení."

"Musíme být přesvědčeni," volá sv. Germanos,³¹ "že Mariina ochrana je větší a mocnější, než můžeme pochopit." "Proč je Bůh, který tak přísně trestával ve Starém zákoně, nyní tak milosrdný k hříšníkům, obtíženým většími hříchy?" ptá se Pelbart.³² A odpovídá si: "Všechno to dělá z lásky k Marii a pro její zásluhy." - "Jak dávno by byl svět pohřben v potopě," říká spisovatel Fulgenc,³³ "kdyby ho Maria nechránila svou přímluvou!" "My ale můžeme jít k Bohu s jistotou," říká opat Arnold Chartreský,³⁴ "a očekávat od něho vše dobré, neboť Syn je naším Prostředníkem u Věčného Otce a Matka je naší Prostřednicí u Syna." Jak by mohl nevyslyšet Otec Syna, když mu Syn ukáže rány utrpěné kvůli hříšníkům? A jak by mohl nevyslyšet Syn Matku, když mu ukáže na prsy, kterými ho živila? Krásně a důrazně říká sv. Petr Zlatomluvý,³⁵ že "tato Panna, která jediná poskytla Bohu příbytek ve svém lůně, žádá jako odměnu jen mír pro svět, spásu ztraceným a život duchovně mrtvým."

"Ó, kolik lidí, kteří zasloužili," říká celleský opat,³⁶ "aby byli pro své hříchy zavrženi božskou Spravedlností, bylo zachráněno Mariiným milosrdenstvím!" Maria je Pokladem Božím a Strážkyní Božích milostí, proto je naše spása v jejích rukou. Svěřujme se tedy vždycky do ochrany této vznešené Matce milosrdenství a s jistotou se spolehněme, že nás spasí svou přímluvou. Vždyť je podle slov sv. Bernardina z Busti ³⁷ naší spásou, naším životem, naší nadějí, radou, útočištěm, naší pomocí. Maria je ten trůn milosti, ke kterému se máme obrátit s důvěrou, jak nás pobízí apoštol, abychom dosáhli Božího milosrdenství a vší pomoci, kterou potřebujeme ke svému spasení: "Přistupme tedy směle k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství a nalezli milost a pomoc v pravý čas." [Žid 4,16] "Jít k trůnu milosti znamená, jít k Marii," vykládá sv. Antonín.³⁸ Proto sv. Kateřina Sienská ³⁹ nazývá Pannu Marii Rozdavatelkou milosrdenství Božího.

Končím krásnou a sladkou modlitbou sv. Bernarda:⁴⁰
"Ó, Maria,
ty jsi milostivá k ubohým,
přívětivá k prosebníkům,
přesladká ke svým milovníkům;
milostivá ke kajícím,
přívětivá k duchovně pokročilejším,
přesladká k dokonalým.
Milostivost nám ukazuješ
jako ochranu před tresty,
přívětivost udílením milostí,
sladkost darováním sebe těm,
kdo tě hledají."⁴¹

Modlitba

Ó, Matko milosrdenství,
protože jsi tak dobrá a tak moc toužíš
prokazovat dobrodiní nám, ubohým,
a uspokojovat naše žádosti,
obracím se ke tvé dobrotě i já,
nejbídnější ze všech lidí,
abys mi poskytla, o co tě prosím.
Ať si druzí žádají, o co chtějí,
zdraví těla, zisk a pozemské výhody,
já jdu prosit, má Paní,
o ty věci, které ode mne sama žádáš
a které jsou tvému přesvatému Srdci milejší.

Tys byla tak pokorná;
vypros mi tedy pokoru a lásku k pokořování.
Tys byla tak trpělivá v nesnázích vezdejšího života;
vypros mi tedy trpělivost v protivenstvích.
Tys byla plná lásky k Bohu;
vypros mi tedy dar svaté, čisté lásky.
Tys byla plná lásky k bližnímu;
vypros mi tedy lásku ke všem
a zvláště k mým nepřátelům.
Tys byla dokonale sjednocena s vůlí Boží;
vypros mi tedy naprostou sjednocenost s tím,
co Bůh o mně stanovil.
Jedním slovem, ty jsi nejsvatější
ze všech stvořených bytostí, Maria;
učiň mne tedy svatým.

Nechybí ti k tomu láska.
Ty všechno můžeš a všechno dobré mi chceš vyprosit.
Jen moje nedbalost v modlitbě k tobě
anebo nedostatek důvěry ve tvou přímluvu
by mne mohly připravit o tvé milosti.
Proto mi musíš sama vyprosit milost,
abych se ti svěřoval a spoléhal se na tebe.
O tyto dvě největší milosti tě prosím,
žádám tě o ně a s jistotou je od tebe očekávám.
Ó, Maria, má Matko,
Maria, naděje má,
lásko, živote, útočiště,
pomoci a má útěcho.
Amen

1 In Ant. Salve Regina, Serm. IV, s. 3. ML 184, 1069. Řeč není od sv. Bernarda, ale od někoho pozdějšího, snad od jeho sekrtáře, mnicha Mikuláše.
2 Sv. Alfons uvádí sv. Lva, ale slova jsou u sv. Alberta Velikého, Quaest. super Missus, q. 162, Contra hoc., n. 10.
3 Stimulus amoris, p. 3, c. 19. Meditatio super Salve Regina. Mezi spisy sv. Bonaventury.
4 In Assumpt. B. M., s. 1. ML 185, 188.
5 Dom. I p. oct. Epiph., s. 1. ML 183, 155.
6 Expos. mor. in Cant. Cant. 21.
7 Speculum B. M. V., lect. 7.
8 De Verbo Inc. coll., c. 3. ML 177, 322. Autor tohoto díla není znám.
9 In Assumpt. B. M. V. ML 177, 1028. Sv. Alfons cituje omylem kardinála Hugona.
10 Summa Theologiae, p. 3, tit. 31, c. 4, §3.
11 Serm. ad Novit., p. 3, s. 5.
12 De laud. B. M. V., l. 6, c. 9, n. 11.
13 Revel., l. 6, c. 26.
14 Summa Theologiae, p. 4, tit. 15, c. 2, ante §1.
15 In Cantica IV, 5.
16 Comm. in IV Libros Regum, t. 2, ann. 12, sect. 1, n. 19.
17 Postilla super Eccli.
18 Mariale, p. 2, s. 5 De Nativ. M.
19 Sermo in Signum magnum, n. 15. ML 183, 438.
20 De laud. B. M. V., l. 4, c. 22, n. 5.
21 Vilém Pařížský, rhetorica divina, c. 18.
22 Revel., l. 2, c. 23.
23 Sermo in Signum magnum, n. 6. ML 183, 432.
24 Sermo in Signum magnum, n. 6. ML 183, 430.
25 Epist. 9. ML 171, 160.161.
26 Joannes a S. Geminiano OP., Summa de exemplis et rerum similit. Venetiis 1584.
27 Liber de excell. V. M., c. 6. ML 159, 570.
28 Cituje Spinelli, Maria Deipara thronus Dei, c. 30, i když nevíme, kde Hugo tato slova napsal.570.
29 Sermo in Signum magnum, n. 2. ML 183, 430.
30 Mariale, p. 3, s. 1, p. 2.
31 In encaenia venerandae aedis SS. Deiparae. MG 98, 382.
32 Stellarium, l. 11, p. 2, c. 2.
33 Jde o nějakého středověkého autora, kerý napsal Mythologie (cituje Pelbart).
34 Libellus de laudibus B. M. V. ML 189, 1726.
35 S. 140, De Annunt. ML 52, 577.
36 Contempl. de B. V., Prooem.
37 Mariale, s. 6 de Conc. Mariae.
38 Summa Theologiae, p. 4, tit. 15, c. 14, § 7.
39 Alcune orazioni, or. 11. Opere IV. Siena 1707.
40 Meditatio in Salve Regina, n. 6. ML 184, 1080. Mezi spisy sv. Bernarda.
41 C. Bovio SJ., Esempi e miracoli della SS. Vergine Madre di Dio Maria, Venezia 1749. Ve francouzském městě Dormans žil v hříšném poměru jeden ženatý muž. Jeho manželka svolávala kletbu na svůdkyni svého manžela, ale Matka Boží jí ve snu řekla, že nemůže hříšnici trestat, neboť se k ní denně modlí Zdrávas Maria. Manželka pak hříšnici veřejně vytkla, že očarovala samu Matku Boží, vyprávěla všem svůj sen, a přiměla tak záletnici k opravdovému pokání.

zpět na titulní stranu