|
Jak je v životě i ve smrti jméno Maria sladké
Vznešené jméno Maria, dané Matce Boží, nebylo vynalezeno na zemi ani nebylo vymyšleno rozumem a lidským důvtipem, jako se to děje u jiných jmen, dávaných dětem. Toto jméno přišlo z nebe a bylo uděleno na Boží rozkaz, jak svědčí sv. Jeroným, sv. Epifan, sv. Antonín1 a jiní. "Z pokladu božství bylo vybráno jméno Maria," říká mnich Mikuláš.2 "Z pokladu božství, Maria, vyšlo tvé vznešené a svaté jméno, protože celá Nejsvětější Trojice ti dala toto jméno, nejvznešenější ze všech jmen po jménu tvého Syna, a obdařila je takovou velebností a mocí, že při jeho vyslovení je musí ctít na kolenou všechno, nebesa, země i peklo," říká Richard od sv. Vavřince.3 Ale mezi přednostmi, které dal Pán jménu Maria, uvažujme nyní, jak je toto jméno sladké v životě i ve smrti pro služebníky této přesvaté Paní.
Pokud jde o přítomný život, říkal poustevník Honorius,4 že jméno Maria je plné božské sladkosti. Proto okoušel sv. Antonín Paduánský ve jménu Maria tytéž sladkosti jako sv. Bernard5 v rozjímání o jménu Ježíš. Ten říkal, že jméno Ježíš, druhý, že jméno Maria, je radostí pro srdce, medem pro ústa a písní pro sluch jejich ctitelů. - O ctih. Juvenálu Ancinovi, biskupovi v Saluzzo, vypráví jeho životopisec,6 že při vyslovení Mariina jména pociťoval tak velkou sladkost, že si olizoval i rty. Podobně čteme7 o jedné ženě z Kolína nad Rýnem, která vyznala biskupu Marsiliovi, že při vyslovení jména Maria cítí v ústech větší sladkost než po medu. Když to zkusil Marsilius sám, okoušel také tuto sladkost. Z Velepísně je zřejmé, že se při Nanebevzetí Svaté Panny ptali andělé třikrát na její jméno: "Kdo je ta, jež vystupuje z pouště jako sloup dýmu?" [Pís 3,6] Na jiném místě potom: "Kdo je ta, jež jak Jitřenka shlíží?" [Pís 6,10] A dále: "Kdo je ta, jež vystupuje z pouště, oplývající rozkoší?" [Pís 8,5] Richard od sv. Vavřince8 se ptá, proč se andělé tolikrát tázali na jméno své Královny, a odpovídá: "I pro anděly byl zvuk tohoto jména tak sladký, že se na ně proto ptali tolikrát."
Zde ale nemluvím o této smyslové sladkosti, protože ji nemá každý; mluvím tu o spasitelné sladkosti útěchy, lásky, radosti, důvěry a síly, které toto jméno obvykle vlévá těm, kdo je zbožně vyslovují. Opat Franco9 k tomu říká, že "po nejsvětějším jménu Ježíš je jméno Maria tak bohaté, že na zemi ani na nebi není jiné jméno, ze kterého by zbožné duše čerpaly tolik milosti, naděje a sladkosti." Neboť jméno Maria v sobě obsahuje cosi tak vzácného, sladkého a božského, že vydechuje lahodnou svatou vůni v srdcích Mariiných přátel. Zázrakem tohoto jména je, že i když je Mariini ctitelé slyší tisíckrát, přece je vždy poslouchají jako nové a vždy zakoušejí při jeho zvuku stejnou sladkost.
O této sladkosti mluví i blah. Jindřich Suso10 a říká, že při jménu Maria bývá naplněn takovou důvěrou, radostí a láskou, že když vyslovuje v slzách radosti toto drahé jméno, div mu srdce neprorazí hruď. Tvrdil též, že se toto sladké jméno rozplývalo v jeho duši jako plást medu. Proto pak volával: "Ó, nejlíbeznější jméno! Ó, Maria, jak jsi asi krásná, když již tvé jméno je tak milé a půvabné."
Sv. Bernard11 se proto roznícený láskou obrací k této své dobré Matce a volá k ní: "Ó, veliká, soucitná, veškeré chvály hodná, Nejsvětější Panno Maria, tvé jméno je tak sladké a líbezné, že je nemůžeme ani vyslovit, aby nás nerozpalovalo láskou k tobě a k Bohu. Ano, tvé ctitele roznítí k lásce a naplní útěchou už jen pouhá vzpomínka na ně." "A jestliže jsou poklady potěšením pro žebráky, protože je vytrhují z bídy, mnohem víc těší nás, ubožáky," říká Richard od sv. Vavřince,12 "tvoje jméno, ó, Maria, neboť nás vytrhuje mnohem účinněji z úzkostí vezdejšího života než pozemské bohatství."
Zkrátka, tvoje jméno, Matko Boží, je plné Božích milostí a Božího požehnání, jak k tobě volá sv. Metod,13 a to v takové míře, že kdo je podle slov Konráda Saského14 zbožně vysloví, jistě dostane nějakou milost. "Moc tvého jména, nejdobrotivější Panno, je tak veliká," říká opat Raymund,15 "že zázračně obměkčí i srdce nejzatvrzelejší a nejzoufalejší, neboť ty sílíš hříšníky nadějí na odpuštění a milost." Tvé nejsladší jméno je podle slov sv. Ambrože16 libovonný balzám, který vydechuje vůni milosti Boží. Světec vzývá Matku Boží takto: "Kéž se rozlije tento balzám spásy v hlubinách naší duše." Chce tím říci: Pomoz nám, Paní, abychom často vyslovovali tvé jméno s láskou a důvěrou, neboť to je znamení, buď že již máme milost Boží, anebo že máme záruku jejího brzkého dosažení.
A opravdu, "vzpomínka na tvé jméno, ó, Maria, těší zarmoucené, uvádí na cestu spásy ty, kdo z ní zbloudili, posiluje hříšníky, aby se nepoddali zoufalství," jak vykládá Ludolf Saský.17 A Pelbart18 říká, že jako Ježíš Kristus podal světu ve svých pěti ranách lék proti jeho chorobám, tak že Maria denně podává hříšníkům milost odpuštění ve svém jménu, složeném z pěti písmen.
Proto je přirovnáno ve Velepísni svaté jméno Maria k oleji: "Olej rozlitý je tvé jméno." [Pís 1,2] "Jako olej léčí neduhy," vykládá Alan de Insulis,19 "vydává vůni a živí oheň, tak i jméno Maria uzdravuje hříšníky, těší lidská srdce a zaplavuje je Boží láskou." Proto povzbuzuje Richard od sv. Vavřince20 hříšníky, aby vzývali toto mocné jméno, protože ono samo je může uzdravit ze všech chorob; není totiž sebezhoubnější nemoc, která by okamžitě neustala silou tohoto jména.
Zlí duchové však, jak učí Tomáš Kempenský,21 se tak bojí Královny nebes, že prchají jako před žhoucím plamenem před tím, kdo vysloví toto vznešené jméno. Svatá Panna zjevila sv. Brigitě,22 že na světě není hříšník tak ztracený, aby od něho ďábel ihned neodstoupil, když vzývá její svaté jméno a má pevný úmysl se polepšit. Tuto pravdu jí potvrdila také jindy, když řekla, že se všichni zlí duchové tak děsí a hrozí jejího jména, že sotva je zaslechnou, ihned pouštějí duši ze svých spárů.
A jako se vzdalují padlí andělé od hříšníků, tak zase naopak, jak řekla naše Paní sv. Brigitě, jdou dobří andělé tím víc na pomoc spravedlivým duším, které zbožně vzývají toto jméno.
Sv. Germanos23 svědčí, že jako dýchat je známkou života, tak vzývat často jméno Maria je známkou, buď že je již člověk v milosti Boží nebo že brzy duchovně ožije. Neboť toto mocné jméno má sílu dobýt pomoc a život tomu, kdo je zbožně vyslovuje. Zkrátka, "toto vzácné jméno," říká Richard od sv. Vavřince,24 "je jako nedobytná věž; když se do této věže hříšník uchýlí, zachrání se před smrtí, neboť v této nebeské věži najdou bezpečnou ochranu a spásu i nejbídnější hříšníci."
Tato hradební věž však nechrání jen hříšníky před trestem, ale brání i spravedlivé před útoky pekla. To také tvrdí Richard od sv. Vavřince;25 říká, že po jménu Ježíš neposkytuje žádné jiné jméno lidem tolik pomoci a tolik blaha jako toto vznešené jméno Maria. Zvlášť je všem známé a dokazuje to denní zkušenost Mariiných ctitelů, že její vznešené jméno dává sílu proti nečistým pokušením. Tentýž spisovatel uvažuje o slovech sv. Lukáše: "A jméno panny: Maria" [Lk 1,27] a říká, že evangelista uvádí pohromadě obě jména, Maria i Panna, abychom porozuměli, že jméno této nejčistší Panny nemůže být nikdy odděleno od čistoty. Proto učí sv. Petr Zlatomluvý,26 že jméno Maria je známkou čistoty. Chce říci, že kdo má pochybnost, jestli svolil v nečistých pokušeních, a vzpomene si, že vzýval Mariino jméno, má bezpečný důkaz, že se proti čistotě neprohřešil.
Dbejme vždy krásné rady sv. Bernarda,27 který říká: "Ve všech nebezpečích ztráty milosti Boží mysleme na Marii, vzývejme Marii spolu se jménem Ježíšovým, protože tato jména mají být vždy u sebe. Ať se obě tato nejsladší a nejmocnější jména nevzdálí ani z našeho srdce ani z našich úst, poněvadž nám dají sílu, abychom nepodlehli, ale vždycky zvítězili ve všech pokušeních." - Velmi vzácné milosti slibuje Ježíš Kristus ctitelům Mariina jména. Sv. Brigitě28 zjevil svůj rozhovor se svou svatou Matkou: řekl jí, že kdo bude vzývat Mariino jméno s důvěrou a s pevnou vůlí se polepšit, obdrží tři zvláštní milosti, totiž dokonalou lítost nad svými hříchy, úplné zadostiučinění a sílu, aby dosáhl dokonalosti a jednou nebeské slávy. "Poněvadž," řekl Božský Spasitel, "jsou mi tak milá a drahá tvá slova, má Matko, že ti nemohu odepřít nic, o co mě požádáš."
Sv. Efrém29 říká krátce, že jméno Maria je klíčem k nebeské bráně pro každého, kdo je zbožně vyslovuje. A proto nazývá sv. Bonaventura30 Marii právem "spásou všech ji vzývajících". Podle těchto světců je totéž vzývat Mariino jméno a obdržet věčnou spásu. Richard od sv. Vavřince31 tvrdí, že vzývání tohoto sladkého a svatého jména přináší v tomto životě hojnost milostí a v onom životě plnost slávy. "Chcete-li tedy, moji bratři," končím s Tomášem Kempenským,32 "chcete-li útěchu ve všem možném utrpení, obraťte se k Marii, vzývejte Marii, uctívejte Marii, poroučejte se Marii! S Marií se radujte, s Marií lkejte, s Marií kráčejte, s Marií hledejte Ježíše, s Ježíšem a s Marií si žádejte žít a umřít. Když tak budete činit, půjdete vždycky na cestě dokonalosti vpřed, neboť Maria bude za vás ráda orodovat a Syn jistě vyslyší svou Matku."
Jak jsme tedy poznali, je nejsvatější jméno Maria velikou sladkostí v životě Mariiných ctitelů, a to pro milosti, které jim získává. Ještě sladší jim však bude při smrti, protože jim dosáhne sladkého a svatého zesnutí. P. Sertorius Caputo T.J.,33 napomínal všechny, kteří měli zaopatřovat umírající, aby jim často vyslovovali jméno Maria. Říkal, že toto jméno života a naděje je s to, aby zahnalo ve chvíli smrti pekelné nepřátele a posílilo umírající ve všech jejich úzkostech. Podobně i sv. Kamil de Lellis34 důrazně doporučoval svým duchovním synům, aby umírajícím často připomínali, že mají vzývat jména Ježíš a Maria, jak to u všech činíval on sám. Když potom umíral, vyslovoval, jak se vypravuje v jeho životopise, milovaná jména Ježíš a Maria s takovou vroucností a něhou, že zapaloval k lásce všechny přítomné. Nakonec upřel zrak na svaté obrazy Ježíše a Marie, zkřížil ruce na prsou a vydechl duši s rajským štěstím a klidem; jeho poslední slova v tomto životě byla Ježíš a Maria. - "Tato krátká modlitba: Ježíši a Maria!," říká Tomáš Kempenský,35 "se dá snadno pamatovat, sladce rozjímat a vítězně užít proti všem nepřátelům naší spásy."
"Ó, blažený ten, který miluje tvé sladké jméno, Matko Boží," volá sv. Bonaventura.36 "Tvé jméno je tak slavné a podivuhodné, že kdo je vzývají v okamžiku smrti, nemusí se bát žádných útoků svých nepřátel."
Ó, kéž by se nám dostalo štěstí umřít tak, jak umíral kapucín P. Fulgenc z Ascoli,37 který vydechl duši, když zpíval:
"Maria, ach, s tebou býti,
krása tvá jak moře kvítí,
pojď, vždyť s tebou sladké jíti!"
Nebo jako zemřel sv. Jindřich, cisterciák, o němž vyprávějí řádové letopisy,38 že skonal, když vzýval jméno Maria.
Prosme tedy, zbožný čtenáři, prosme Boha o milost, aby poslední slovo našeho jazyka při smrti bylo jméno Maria. Po tom toužil a o to posil i patriarcha Germanos.39 Modlil se: "Ó, jak sladká, jak bezpečná je smrt, která je provázena a chráněna tímto spasitelným jménem, které Bůh popřává vzývat při smrti jen těm, které chce spasit."
Ó, moje sladká Paní a Matko! Vroucně tě miluji, a protože miluji tebe, miluji také tvé sladké jméno. Chci je vzývat vždy, v životě i ve smrti, a doufám, že tak učiním s tvou pomocí. Končím něžnou modlitbou sv. Bonaventury:40 "Až bude má duše opouštět tento svět, pro slávu svého jména, Paní požehnaná, přijď mi v ústrety a vezmi ji do své náruče. Uvol se k ní přijít a potěšit ji svou přítomností. Ty jsi žebříkem a cestou k nebi. Vypros mé duši milost odpuštění a věčného pokoje. Ó, Maria, naše Obhájkyně, tobě náleží hájit tvé ctitele a ujímat se jejich zájmů před soudnou stolicí Ježíše Krista."41
Modlitba
Ó, vznešená Matko Boží a moje Matko, Maria!
Je sice pravda, že nejsem hoden vyslovovat tvé jméno,
ty mne však miluješ a přeješ si mou spásu.
Proto mi uděl milost,
abych mohl, i když je můj jazyk poskvrněný,
vzývat vždy na pomoc tvé nejsvatější a nejmocnější jméno;
neboť tvé jméno je pomocí žijících a spásou umírajících.
Ó, nejčistší Maria,
nejsladší Maria, učiň,
aby bylo ode dneška tvé jméno
dechem mého života.
Má Paní, přijď mi hned na pomoc
pokaždé, když tě budu vzývat.
Ve všech pokušeních, která mě přepadnou,
ve všech potřebách, které se mi naskytnou,
tě chci neustále vzývat a vždy opakovat:
Maria, Maria!
Doufám, že tak budu činit v životě,
a mám naději, že tak budu činit zvláště při smrti,
abych pak věčně velebil v nebesích tvé milované jméno,
ó, milostivá, ó, přívětivá, ó přesladká Panno Maria!
Ó, Maria,
lásky nejhodnější Maria,
jakou útěchu, jakou sladkost, jakou důvěru
a jakou něhu zakouší má duše,
když jen vysloví tvé jméno,
dokonce když si na tebe pouze vzpomene!
Vzdávám díky svému Bohu a Pánu,
že ti dal pro moje blaho jméno
tak sladké,
tak líbezné, tak mocné.
Ale, má Paní,
mně nestačí tebe jen prostě jmenovat;
chci tvé jméno vyslovovat s láskou.
Přeji si, aby mi láska stále připomínala,
že tě mám vzývat, abych tak mohl
také já zvolat se sv. Anselmem:
"Ó, jméno Matky Boží,
ty jsi mou láskou!"
Ó, moje drahá Maria,
můj milovaný Ježíši!
Kéž tedy vždycky žijí
vaše nejsvatější jména
v mém srdci i v srdcích všech lidí.
Kéž má mysl zapomene na všechna jiná jména
a kéž si vždy vybavuje jen vaše svatá jména,
aby je vzývala.
Ó, Ježíši, můj Vykupiteli,
a má Matko Maria,
až nadejde chvíle mé smrti,
v níž musí má duše vykročit z tohoto světa,
popřejte mi pak pro své zásluhy milost,
abych naposledy znovu a znovu
opakoval tato slova:
"Miluji vás, Ježíši a Maria!
Ježíši a Maria, vám daruji
své srdce i svou duši!"
Amen
1
De Nativ. S. M., ML 30, 299.300. Dílo připisované sv. Jeronýmovi; jistě není od něho. Sv. Epifan, Adversus Collyr. MG 42, 747.
2
De Annunt. B. V. M. ML144, 558. Mezi spisy sv. Petra Damiani.
3
De laudibus B. M. V., l. 1, c. 2.
4
Jeho jméno je známo ze spisů Diviše Kartuziána. Víme odtud že napsal Deornamentis gloriae S. Mariae.
5
In Cantica, s. 15. ML 183, 847.
6
Bacci, Vita del B. Giov. Giovenale Ancina.
7
Caes. Heisterbac. O. Cist., Dialogus, dist. 7, c. 49.
8
De laudibus B. M. V., l. 1, c. 2, n. 5.
9
De gratia Dei, l. 6. ML 166, 749.750.
10
Dialogus Sapientiae et ministri eius, c. 16.
11
Ad B. Virginem sermo panegyr. ML 184, 1013. Mezi řečmi sv. Bernarda.
12
De laudibus B. M. V., l. 1, c. 2, n. 4.
13
Sermo de Sim. et Anna. MG 18, 371.
14
Speculum B. M. V., lect. 9.
15
Contempl. de B. V., p. 4, cont. 1.
16
De instit. virginis, c. 13. ML 16, 325.
17
Vita Jesu Christi, p. 2, c. 86.
18
Stellarium, l. 6, De benedicto nomine Mariae, a. 2.
19
Comend. in Cant. cant… elucidatio. ML 210, 55.
20
De laudibus B. M. V., l. 1, c. 2.
21
Serm. ad Novit., p. 3, s. 4, n. 2.
22
Revel., l. 1, c. 9.
23
In encaenia aedis SS. Deiparae. MG 98, 378.379.
24
De laudibus B. M. V., l. 11, c. 1, n. 23.
25
De laudibus B. M. V., l. 11, c. 1, n. 23.
26
Sermo 146. ML 52, 593.
27
Sermo super Missus, hom. 2. ML 183, 70.
28
Revel., l. 1, c. 50.
29
Sermo de SS. Dei Gen. V. M. laudibus.
30
Psalt. B. M. V., Hymnus instar Te Deum.
31
De laudibus B. M. V., l. 1, c. 2, n. 3.
32
Serm. ad Novit., p. 3, s. 2, n. 4.5.
33
Barone, Vita. Napoli 1691.
34
Cicatelli e Dolera, Vita. Catania 1747.
35
Vallis liliorum, c. 13.
36
Psalt. B. M. V., Ps. 1.
37
Boverius Salut., Annales Minorum Capuc. Ludguni 1639.
38
Manrique Annales Cisterc., Lugduni 1642, annus 1109.
39
In Annunt. B. M. V., Or. 6, n. 48. MG 140, 734.735. Nejde o sv. Germana, který zemřel r. 740, ale o patriarchu Germana z let 1222-1240.
40
Psalt. B. M. V., Ps. 113.
41
Giov. Rho S.J., Sabatti di Giesu di Roma overo Esempi della Madona. Roma 1655. Hadr. Lyraeus S.J., Trisagion Marianum. Antverpiae 1648. Dívka Marie z Geldrie byla poslána r. 1465 do Nimveg na trh. Když nemohla sehnat nocleh, přivolala na pomoc ďábla. Ten se jí zjevil v podobě muže, zakázal jí znamení kříže a změnil jí jméno na Emma. S ním žila hříšně v Anvers šest let, až se jí zastesklo po domově. Satan po delším zdráhání svolil k návštěvě otčiny. Cestou se zastavili v Nimvegách, kde se právě hrálo divadlo ze života Panny Marie. Při pohledu na ně se dívka rozplakala lítostí nad svým životem. Rozzuřený Satan ji vynesl do výše a mrštil ji doprostřed jeviště. Poté Marie konala tuhé pokání v jednom klášteře v Mastrichtu.
|