SV. ALFONS MARIA DE LIGUORI
VZNEŠENOSTI PANNY MARIE - ČÁST II.
III. O CTNOSTECH NEJBLAHOSLAVENĚJŠÍ PANNY MARIE - § 4

Vznešenosti Panny Marie   [48]

O VÍŘE PANNY MARIE ............................................................................................................................................................................................

Jako je přesvatá Panna Matkou lásky a naděje, tak je také Matkou víry. "Já jsem matka krásného milování, bázně, poznání a svaté naděje." [Sir 24,24] "A oprávněně," říká sv. Irenej,1 "neboť škodu, kterou způsobila Eva svou nevěrou, Maria napravila svou vírou." "Eva," dokládá Tertulián,2 "uvěřila hadovi proti slovu Božímu a přinesla smrt, ale naše Královna uvěřila andělovi, že zůstane pannou a stane se Matkou Spasitele, a tak přinesla světu spasení." Podobně říká i sv. Augustin,3 že Mariinou vírou, tj. Mariiným souhlasem ke Vtělení Božího Slova, bylo lidem otevřeno nebe. Richard od sv. Vavřince4 vykládá slova sv. Pavla: "Nevěřící muž je totiž posvěcen skrze věřící ženu" [1 Kor 7,14] o Panně Marii: "Toto je žena věřící, jejíž vírou byl spasen Adam, muž nevěřící, a celé jeho potomstvo." Víru Svaté Panny velebila sv. Alžběta: "Blahoslavená jsi, že jsi uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána." [Lk 1,45] Sv. Augustin5 k tomu připojuje: "Blahoslavenější jsi, Maria, že jsi přijala Kristovu víru, než že jsi počala Kristovo tělo." Suarez6 učí, že víra blahoslavené Panny převyšovala víru všech lidí a všech andělů. Viděla svého Syna v betlémské stáji, a věřila, že je Stvořitelem světa. Viděla ho utíkat před Herodem, a věřila, že je Králem králů. Viděla ho přicházet na svět, a věřila, že je Věčný. Viděla ho chudého, odkázaného na pokrm, a věřila, že je Pánem vesmíru. Viděla ho ležet na seně, a věřila, že je Všemohoucí. Viděla, že neumí mluvit, a věřila, že je nekonečnou Moudrostí. Slyšela ho plakat, a věřila, že je Radostí nebes. Konečně, viděla ho umírat potupnou smrtí na kříži, ale zatímco víra ostatních kolísala, Maria pevně věřila, že je Ježíš Bohem. "Stála pak u kříže jeho Matka." [Jan 19,25] K těmto slovům poznamenává Antonín:7 "Panna Maria zde stála pevně, neotřesena ve své víře v Kristovo božství." Proto se také nezháší ve Svatém týdnu při temných hodinkách jedna svíce. Sv. Lev8 v tomto smyslu vztahuje na Pannu Marii slova: "Její světlo nehasne ani v noci." [Př 31,18] Sv. Tomáš9 vykládá slova proroka Izaiáše: "Sám jsem šlapal v lisovací kádi a nikdo z národů se mnou nebyl" [Iz 63,3] takto: "Prorok jmenuje muže kvůli přesvaté Panně, protože její víra nikdy nepoklesla." Stejně mluví sv. Albert Veliký:10 "Panna Maria měla víru v nejdokonalejším stupni, nezapochybovala ani tehdy, když pochybovali učedníci." Svou velikou vírou si Maria zasloužila zvát se "Světlem všech věřících", jak ji nazval sv. Metod11 a "Žezlem pravé víry", jak ji opět pozdravil sv. Cyril Alexandrijský.12 Církev svatá připisuje zásluhám její víry potření všech bludů: "Raduj se, Panno Maria, ty jediná jsi potřela všechny bludy celého světa." Sv. Tomáš z Villanovy13 vztahuje slova Ducha Svatého: "Ranilas mé srdce, sestro má, nevěsto … jediným pohledem svých očí" [Pís 4,9] na její víru: "Oči znamenají víru, neboť tou se Svatá Panna nesmírně zalíbila Božímu Synovi." Proto nás vybízí sv. Ildefons,14 abychom následovali její živou víru. Ale jak ji máme následovat? Víra je darem a ctností zároveň. Je darem Božím, pokud je světlem, které Bůh vlévá do duše; je ctností, pokud duše spolupůsobí s tímto světlem a cvičí se ve víře. Víra tedy v sobě zahrnuje i to, co máme věřit, i to, co máme dělat. Podle sv. Řehoře15 věří opravdu ten, kdo skutky dosvědčuje, čemu věří. A sv. Augustin16říká: "Říkáš, že věříš; čiň, co říkáš, a máš víru." Živá víra je v tom, že žijeme podle víry: "Můj spravedlivý bude žít, protože uvěřil." [Žid 10,38] Tím se lišil život Svaté Panny od života těch, kteří nežijí podle toho, čemu věří, jejichž víra je mrtvá, jak již řekl sv. Jakub: "Víra bez skutků je mrtvá." [Jak 2,26] Diogenes obcházel zemi a na dotaz po důvodu svých cest, odpověděl: Hledám člověka. Právě tak by mohl říci Bůh: Hledám křesťana, neboť několik mezi nimi dosvědčuje svými skutky, že jsou křesťany; většina však je jimi jen podle jména. Těmto by se mohlo říci, co řekl Alexandr Veliký jednomu bojácnému vojákovi, který se také jmenoval Alexandr: Buď změníš jméno nebo život. Ale lepší by bylo - podle P. Avily17 - tyto ubožáky zavřít do ústavů pro choromyslné, neboť věří, že věčná blaženost je připravena těm, kdo žijí dobře, a nešťastná věčnost těm, kteří žijí špatně, a přece žijí tak, jako by nevěřili. Proto nás povzbuzuje sv. Augustin,18 abychom se na vše dívali očima křesťana, abychom totiž vše viděli ve světle víry. Pramen všech hříchů je podle slov sv. Terezie19 v nedostatku víry. Prosme proto Matku Boží, aby nám pro zásluhy své víry vyprosila živou víru. Paní naše, rozmnož naši víru! 1 Adv. Haer., l. 3, c. 22. MG 7, 959.960. 2 Liber de carne Chr., c. 17. ML 2, 782. 3 Sermo 17 in Nat. Domin. ML 39, 1986. Mezi spisy sv. Augustina. 4 De laud. B. M. V., l. 6, c. 9. 5 Liber de sancta Virg., c. 3. ML 40, 398. 6 De Inc., p. 2, disp. 19, sect. 1. 7 Summa Theologiae, p. 4, tit. 15, c. 41. 8 Nelze ověřit. 9 Expos. in Esaiam Proph., c. 63. Hejčl překládá tento verš takto: … z národů nebylo nikoho se mnou. 10 In Event. secundum Lucam I, 45. 11 S. de Sim. Et Anna. MG 18, 371. 12 Hom. 4 Ephesi hab. MG 77, 991. 13 In festo Nat. Dom., conc. 8. 14 ML 96, 242. De Assumpt. Nejistého původu. 15 Hom. in Evang. Hom. 26. ML 76, 1202. 16 Sermo 49. ML 38, 321. 17 Tratt. Spirit., c. 48. Roma 1759. 18 Enarr. in Ps. 56. ML 36, 670.671. 19 Camino de perfeccion, c. 16.