SV. ALFONS MARIA DE LIGUORI
VZNEŠENOSTI PANNY MARIE - ČÁST II.
III. O CTNOSTECH NEJBLAHOSLAVENĚJŠÍ PANNY MARIE - § 6

Vznešenosti Panny Marie   [50]

O ČISTOTĚ PANNY MARIE ............................................................................................................................................................................................

Po Adamově pádu, kdy se smysly vzbouřily proti rozumu, je ctnost čistoty pro lidstvo nejtěžší. "Ze všech bojů," říká Augustin,1 "jsou nejtěžší boje o čistotu, kde boj je denní a vítězství vzácné." Bez ustání buď Bůh veleben, že nám dal v Panně Marii vznešený vzor této ctnosti. - "Oprávněně se Maria nazývá," píše sv. Albert Veliký,2 "Pannou panen, neboť ona je první, která bez rady a bez příkladu druhých zasvětila Bohu své panenství a svým příkladem zplodila všechny panny", jak předpověděl již David: "Za ní vedou ke králi její panenské družky, k tobě je uvádějí." [Ž 45,15] Bez rady a bez příkladu to učinila Maria. Sv. Bernard3 se ptá s údivem: "Ó, Panno, kdo tě naučil líbit se panenstvím Bohu a na zemi vést život andělů?" Sofron4 náležitě odpovídá: "Bůh si vyvolil tuto nejčistší Pannu za Matku, poněvadž chtěl, aby byla všem příkladem čistoty." Proto ji sv. Ambrož5 nazval "Praporečnicí panenství". Pro svoji čistotu je Svatá Panna nazvána Duchem Svatým krásnou jako hrdlička: "Krásné jsou tvé líce, jako hrdličky." [Pís 1,10] "Hrdličkou je Maria, tato nejčistší Panna," vykládá Apponius.6 Podobně je jmenována i lilií: "Jako lilie mezi trním, tak má přítelkyně mezi dcerami." [Pís 2,2] "Lilií mezi trním se nazývá," vysvětluje Diviš Kartuzián,7 "neboť ostatní panny byly buď sobě nebo pro jiné trny, přesvatá Panna však ani sobě ani jiným." Kdokoli ji spatřil, byl naplněn čistými myšlenkami a city. Totéž potvrzují i slova sv. Tomáše:8 "Krása Nejsvětější Panny budila u všech, kdo ji spatřili, lásku k čistotě." Sv. Jeroným9 se domnívá, že sv. Josef zůstal panicem proto, že žil v Mariině společnosti. Napsal totiž proti bludaři Helvidiovi, který popíral Mariino panenství, toto: "Ty říkáš, že Maria nezůstala pannou, já ale ještě více tvrdím, že sám Josef zůstal panicem skrze Marii." Podle sv. Řehoře z Nyssy10 blahoslavená Panna tak horoucně milovala tuto ctnost, že by se raději zřekla důstojnosti Matky Boží, jen aby ji zachovala. Vyplývá to ze slov, kterými odpověděla andělovi: "Jak se to stane, když muže nepoznávám?" [Lk 1,34] a ze slov: "Staň se mi podle tvého slova!" [Lk 1,38] Tím naznačila, že svolí jen tehdy, stane-li se Matkou pouze zastíněním Ducha Svatého, jak ji ujistil anděl. Sv. Ambrož11 prohlásil: "Kdo zachoval čistotu, je andělem, kdo ji ztratil, je ďáblem. Touto ctností se lidé stanou anděly, jak již řekl Spasitel: "Budou jako andělé Boží" [Mt 22,30]; nečistí však budou v nenávisti u Boha jako ďáblové." Jak svědčí sv. Remigius,12 nejvíce dospělých bude zavrženo pro tento hřích. Vítězství nad touto neřestí je řídké, to jsme řekli již na začátku se sv. Augustinem. Ale proč? Proto, že se neužívá nutných prostředků. Učitelé duchovního života uvádějí se sv. Bellarminem13 tři prostředky: půst, útěk před nebezpečím a modlitbu. Postem je naznačeno umrtvování zvláště očí a chuti. "I když Panna Maria byla plná milosti Boží, byla tak umrtvená, že měla neustále sklopené oči a na nikoho je neupírala," připomínají Epifanius a sv. Jan Damašský.14 Podle jejich mínění byla Maria již od dětství tak skromná, že budila u všech údiv. Sv. Lukáš ve svém evangeliu poznamenává, že odešla navštívit sv. Alžbětu "s chvatem" [Lk 1,39], tj. aby byla na veřejnosti co nejméně viděna. Filibert15 vypráví, že Panna Maria zjevila jakémusi poustevníkovi, jménem Felixovi, že jako dítě požívala mléko pouze jedou denně. "A tento půst zachovávala po celý život," jak svědčí sv. Řehoř Turský.16 Konrád Saský17 opět dovozuje, že by nikdy nedosáhla tak velké milosti, kdyby nevynikala zdrženlivostí v jídle, neboť milost a touha po pokrmu se neshodují. Jedním slovem, Panna Maria byla v každém směru umrtvená, jak to o ní bylo naznačeno ve Velepísni: "Z rukou mi kanula myrha." [Pís 5,5] Druhým prostředkem je útěk před příležitostmi: "Kdo se vyhýbá léčkám, bude v bezpečí." [Př 11,15] Sv. Filip Neri říkával: "V boji se smyslností vítězí bázlivci", tj. ti, kteří před příležitostí utíkají. Panna Maria se všemožně vyhýbala lidem. Zmínil jsem se již o poznámce sv. Lukáše, že odešla na návštěvu k sv. Alžbětě s chvátáním. A jiný spisovatel upozorňuje, že blahoslavená Panna odešla od sv. Alžběty ještě před narozením sv. Jana, jak se dá usuzovat ze svatého evangelia: "Maria zůstala s Alžbětou asi tři měsíce a pak se vrátila domů. Alžbětě se (pak) naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn." [Lk 1,56n] Proč nečekala až do narození? Aby se vyhnula styku s lidmi a nevyhnutelným návštěvám v tom domě po porodu. Třetím prostředkem je modlitba. "Když jsem pochopil, že se Moudrosti nedomohu, leda když mi ji dá Bůh, obrátil jsem se k Pánu a pomodlil se k němu."18 [Mdr 8,21] Nejsvětější Panna zjevila sv. Alžbětě Durynské,19 že ctností nabyla jen vytrvalým cvičením a stálou modlitbou. - "Panna Maria je čistá a miluje čistotu," říká sv. Jan Damašský;20 proto se jí protiví nečistota. Kdo se však na ni obrací, bude jistě vysvobozen z nečisté vášně, i kdyby jen vzýval její jméno. Ctihodný P. Jan Avila21 ujišťuje, že mnozí získali vítězství v pokušeních proti svaté čistotě jedině oddaností Neposkvrněné Panně. Modlitba Ó, Maria, nejčistší Holubice, jak mnoho duší je v pekle pro tuto neřest! Paní naše, chraň nás před ní a dej nám, abychom se v pokušeních obraceli na tebe a prosebně vzývali: Maria, Maria, pomáhej nám! Amen 1 Sermo 293. ML 39, 2302. Původcem řeči je asi sv. Cesarius Arelatský. 2 Quaest. Super Missus, q. 143. 3 De laud. V. M., super Missus. ML 183, 74. 4 De Assumpt. ML 30, 140. 5 Liber de perp. Virg. 6 Explan. in Cant., l. 4. 7 Enarr. in Cant. cant., a. 8, 2. 8 In III. Sent., dist. 3, q. 1, a. 2 ad 1. qu. 9 Liber de perp. virg. B. M. ML 23, 203. 10 In diem Nat. Chr. MG 46, 1139. Původ řeči je nejistý. 11 De Virg., l. 1, c. 8. ML 16, 203. 12 Cituje sv. Tomáše z Villanovy, De s. Ildefonso conc. 2. 13 Conc. 6 super Ps. 90. 14 Epiphanius, Sermo de vita Deiparae. ML 120, 191.194; S. Joannes Dam., In Nativ B. M. V. MG 96, 675. 15 Cituje Poza, Elucidarium Mariae. Lugduni 1627. 16 Cituje Novarino, Umbra virg., exc. 38. 17 Speculum B. M. V., lect. 4. 18 Svatopsec mluví na tomto místě o moudrosti. 19 Medit. vitae Chr., c. 3. Mezi spisy sv. Bonaventury. 20 In Dorm. B. V. M. MG 96, 751. 21 Tratt. spir., c. 14.