SV. ALFONS MARIA DE LIGUORI
VZNEŠENOSTI PANNY MARIE - ČÁST II.
III. O CTNOSTECH NEJBLAHOSLAVENĚJŠÍ PANNY MARIE - § 8

Vznešenosti Panny Marie   [52]

O POSLUŠNOSTI PANNY MARIE ............................................................................................................................................................................................

Z lásky ke ctnosti poslušnosti se Panna Maria nazvala při andělském zvěstování pouze jménem služebnice: "Hle, jsem služebnice Páně." [Lk 1,38] "Ano, věrná služebnice Páně," volá sv. Tomáš z Villanovy,1 "která nikdy ani skutkem ani myšlenkou neodporovala Bohu, nedbala na svoji vůli, ale vždy a ve všem žila podrobená vůli Boží." Ve svém chvalozpěvu sama dosvědčuje, že Bůh měl zalíbení v její poslušnost: "Shlédl na ponížení své služebnice." [Lk 1,48] Pokorné ponížení služebnice spočívá v tom, že je vždy ochotná poslechnout. Sv. Augustin2 učí: "Matka Boží svou poslušností napravila kletbu, kterou zavinila Eva svou neposlušností: Jako Eva svou neposlušností zavinila smrt sobě i celému lidskému pokolení, tak se Panna Maria svou poslušností stala příčinou spásy jak sobě, tak celému lidskému pokolení." Poslušnost Nejsvětější Panny byla mnohem dokonalejší než poslušnost všech ostatních svatých, neboť všichni lidé jsou vlivem dědičné viny nakloněni ke zlému a jen s obtížemi činí dobro. Tak tomu u Panny Marie nebylo. "Nedotčena dědičným hříchem poslouchala Boha bez obtíží podobná kolu větrného mlýnu, otáčejícímu se rychle na každé Boží zavanutí," píše sv. Bernardin Sienský,3 "na zemi přihlížela jen k tomu a dělala jen to," říká tentýž světec, "co se líbilo Bohu." Na ní se splňují slova Velepísně: "Dech se ve mně zatajoval od té doby, co promluvil." [Pís 5,6] K tomu přidává Richard od sv. Vavřince:4 "Duše přesvaté Panny byla jako tekoucí kov, schopný každé podoby, kterou chtěl Bůh." Panna Maria dosvědčila svou poslušnost skutkem. Z lásky k Bohu se podrobila římskému císaři a vykonala cestu do Betléma, dlouhou asi 90 mil (30 hodin), v zimním období, blízká porodu a chudá, tak chudá, že byla nucena porodit ve chlévě. - Stejně ochotně poslechla výzvy sv. Josefa a ještě téže noci nastoupila velmi dlouhou, ještě obtížnější cestu do Egypta. Sylveira5 si klade otázku, proč byl dán rozkaz utéci do Egypta sv. Josefovi a ne přesvaté Panně, která přece snášela větší nesnáze; odpovídá, že se to stalo proto, aby jí nebyla odňata příležitost cvičit se v poslušnosti, které byla nade vše oddána. - Nejvíce však ukázala svoji hrdinnou poslušnost vůle Boží, když obětovala na smrt svého Syna, a to s takovou bezpříkladnou vytrvalostí, že by byla ochotná, jak píše sv. Ildefons,6 ho sama ukřižovat, kdyby nebyli ochotni katané. - Když žena z evangelia blahoslavila Pannu Marii: "Blahoslavený život, který tebe nosil" [Lk 11,27], odpověděl jí Spasitel: "Ovšem, blahoslavení ti, kteří slyší slovo Boží a zachovávají je." [Lk 11,28] K tomu poznamenává sv. Béda Ctihodný:7 "Panna Maria je více blahoslavená pro svou poslušnost vůle Boží než pro svoji důstojnost Matky Boží." Je možné se divit, že jsou Panně Marii zvlášť milí ti, kdo milují poslušnost? Před časem se Nejsvětější Panna zjevila knězi Akkarsiovi z řádu sv. Františka8 v jeho cele, ale ten, volán poslušností, odešel vyzpovídat jednoho nemocného. Když se vrátil, Panna Maria na něho ještě čekala a pochválila ho za jeho poslušnost. Jiného řeholníka, který nechtěl přerušit svou pobožnost, když zvonili k jídlu, zase pokárala. Jak jistě žije ten, kdo poslouchá duchovního vůdce, o tom poučila Panna Maria sv. Brigitu:9 "Poslušnost přivádí všechny do věčné slávy." Podle slov sv. Filipa Neri nebude Bůh žádat účet z těch věcí, které jsme vykonali z poslušnosti, neboť sám řekl: "Kdo slyší vás, slyší mne, a kdo odmítá vás, odmítá mne." [Lk 10,16] Matka Boží sama zjevila před časem sv. Brigitě,10 že pro zásluhy její poslušnosti jí byla od Boha dána milost, že bude odpuštěno všem kajícím hříšníkům, kteří ji budou vzývat. Modlitba Královno a má Matko, pros za nás Ježíše, vyžádej nám pro zásluhy své poslušnosti, abychom vždy věrně plnili jeho vůli a pokyny svého duchovního vůdce. Amen 1 In festo Annunt., conc. 2. 2 Sermo 120. ML 39, 1985. Mezi spisy sv. Augustina. Autor není znám. 3 De Assumpt. glor. V. M., a. 1, c. 1. 4 De laud. B. M. V., l. 4, c. 28. 5 Comm. in textum evang., l. 2, c. 7, q. 2. 6 De Assumpt. ML 96, 252. Autor nejistý. 7 In Lucae evang. expos., l. 4. ML 92, 480. 8 Waddingus, Annales Minorum, a. 1270, n. 26. 9 Revel., l. 6, c. 111. 10 Revel., l. 1, c. 42.