|
Dosud na světě nebyla duše, která by dokonaleji než Nejsvětější Panna splnila naučení našeho Spasitele: "Je třeba se stále modlit a neochabovat." [Lk 18,1] "Od nikoho se lépe," říká Konrád Saský,1 "nenaučíme vytrvale modlit, než od Panny Marie." I sv. Albert Veliký2 dosvědčuje, že po Ježíši Kristu nejvíce vynikla nade všechny ve ctnosti modlitby Matka Boží.
Především byla její modlitba nepřetržitá a vytrvalá. Jak už jsme řekli v úvaze o jejím Narození, měla od prvního okamžiku dokonalé užívání rozumu. Od té chvíle se také oddala modlitbě, a aby se jí mohla věnovat lépe, chtěla se již jako tříleté dítě uchýlit do chrámové samoty. Tam mimo určené hodiny věnované modlitbě, jak sdělila sv. Alžbětě Durynské,3 vstávala o půlnoci a chodila se modlit před oltář. Později - podle Odila z Clugny4 - navštěvovala místa, kde se narodil, trpěl a byl pohřben Ježíš Kristus, aby měla neustále před očima jeho utrpení, a o něm rozjímala.
"Její modlitba byla dále usebraná, bez jakékoli roztržitosti a nezřízené náklonnosti," poznamenává Diviš Kartuzián.5 S láskou k modlitbě spojovala touhu po samotě, a zřekla se v chrámu i styku se svými rodiči. To zjevila sv. Brigitě.6 Sv. Jeroným7 upozorňuje, že v Izaiášových slovech: "Hle, Panna počne a porodí Syna a dají mu jméno Emmanuel" [Iz 7,14] slovo "panna" znamená "pannu milující samotu". Tím by býval prorok už předpověděl Mariinu lásku k samotě. Richard od sv. Vavřince8 říká, že pro svou lásku k samotě byla andělem pozdravena slovy: "Pán s tebou". Proto tvrdí sv. Vincenc Ferrerský9 o Matce Boží, že nikdy nevycházela z domu, než aby šla do chrámu a i tehdy šla celá usebraná a s očima sklopenýma k zemi. Když šla navštívit sv. Alžbětu, šla s chvátáním, aby ukázala dívkám, říká sv. Ambrož,10 jak se mají chovat na veřejnosti. Sv. Bernard11 zdůrazňuje, že se Panna Maria z lásky k modlitbě a samotě pečlivě vyhýbala styku s lidmi. Tím si zasloužila být nazvána od Ducha Svatého hrdličkou. Hrdlička miluje - podle Vergelova12 výkladu - odloučení od druhých a je obrazem duší, zakotvených jedině v Bohu. Ano, Panna Maria žila na světě jako na poušti, takže o ní platí slova: "Kdo je ta, jež vystupuje z pouště jako sloup dýmu, ovanuta vůní kadidlovou z myrhy a z nejjemnějšího koření kupeckého?" [Pís 3,6] K tomu opat Rupert13 podotýká: "Ty ses povznesla z pouště k Bohu, protože tvá duše milovala samotu."
Již Filo14 řekl, že Bůh mluví k duši jen v samotě. A Bůh sám to prohlásil u proroka Ozeáše: "Uvedu ji na poušť, budu jí promlouvat k srdci." [Oz 2,16] "Ó, samoto," volal proto sv. Jeroným,15 "v níž se svými věrnými Bůh důvěrně mluví a má společenství." "Ano, je tomu tak," vyznává sv. Bernard,16 "samota a v ní vládnoucí klid nutí duši, aby myšlenkami opustila zemi a rozjímala o nebeských dobrech."
Modlitba
Přesvatá Panno,
vypros nám lásku k modlitbě a samotě,
abychom - zbaveni lásky k tvorům -
mohli toužit jen po Bohu a po nebi,
kde, jak doufáme, tě jednou spatříme,
abychom navždy s tebou chválili a milovali
tvého Syna, Ježíše Krista,
na věky věků.
Amen
"Přistupte ke mně všichni, kdo po mně toužíte, abyste se nasytili mými plody." [Sir 24,26] Plody Panny Marie jsou její ctnosti.
"Matky máš radost a slast
a panenství přesvatou poctu,
aniž kdo podobné zřel
a nepřišla po tobě stejná,
jediná ze všech jsi žen,
jež mohla se líbiti Kristu."17
1
Speculum B. M. V., lect. 4.
2
Quaest. super Missus, q. 51.
3
Medit. vitae Christi, c. 3.
4
Sermo 12 de assumpt. ML 142, 1027.
5
De dign. et laud. B. V. M., l. 2, a. 8.
6
Revel., l. 1, c. 10.
7
Comm. in Is. Prophetor., l. 3, c. VII, 14. ML 24, 168.
8
De laud. B. M. V., l. 1, c. 6.
9
Serm. hiem., In vig. Nativ. Christ.
10
Expos. ev. secundum Lucam, l. 2. ML 15, 1560.
11
Hom. 3 super Missus. ML 183, 71.
12
Sekretář Innocence VII., zemř. asi 1445.
13
Comm. in Cant., l. 3. ML 168, 877.
14
Philo Judaeus, Lucubrationes… XIV: De Abrahamo. Basileae 1554.
15
Epist. 14. ML 22, 353.354.
16
Epist. 78. ML 182, 193.
17
Sedulius, Carmen Paschale 1. 2. ML 19, 599.600. Přeložil dr. A. Fuchs, Mariánské hymny, Letovice I. 1925, str. 7.
|