SV. ALFONS MARIA DE LIGUORI
VZNEŠENOSTI PANNY MARIE - ČÁST IV.
IV. RŮZNÉ ZPŮSOBY POBOŽNOSTÍ K PANNĚ MARII

Vznešenosti Panny Marie   [54]

RŮZNÉ ZPŮSOBY POBOŽNOSTÍ K PANNĚ MARII ............................................................................................................................................................................................

"Královna nebes je tak štědrá a vděčná, že i nejmenší poctu svých sluhů odměňuje nejvzácnějšími dary," vyznává sv. Ondřej Krétský.1 Nicméně je třeba splnit dvě podmínky: Předně ať naše pobožnosti k ní tryskají z duše bez hříchů; jinak by se nám mohlo stát, co vypráví sv. Petr Celestin.2 "Jakýsi voják i přes své neřesti, kterým byl oddán, se denně modlíval k Panně Marii. Jednou trpěl hladem. Panna Maria se mu zjevila a předkládala mu vybraná jídla v nádobě tak špinavé, že se jich voják neodvážil ani dotknout. "Já jsem Matka Boží," řekla Maria, "a přicházím utišit tvůj hlad." - "Ale z této nádoby přece nemohu jíst," namítl voják. - "Jak mám ale já," odvětila Maria, "přijímat tvoje modlitby, které mi nabízíš se srdcem tak poskvrněným?" Zahanbený tou výtkou se voják obrátil, stal se poustevníkem a žil třicet roků v samotě. Při smrti se mu znovu zjevila blahoslavená Panna a uvedla ho do nebe." Řekli jsme v první části, že je prakticky nemožné, aby mariánský ctitel zahynul na věky. Tomu je třeba rozumět tak, že žije buď bez smrtelného hříchu nebo má aspoň vřelou touhu se ho zbavit; pak mu Panna Maria jistě pomůže. Kdo by však hřešit nepřestal a přitom opovážlivě spoléhal na Mariinu pomoc, stal by se vlastní vinou nehodný a neschopný její ochrany. Druhou podmínkou je, aby naše pobožnost byla vytrvalá. "Jen vytrvalost zaslouží odměnu," říká sv. Bernard.3 Tomáš Kempenský4 se jako hošík denně svěřoval do ochrany Nejsvětější Panně různými modlitbami; jednou se nepomodlil, později je zanedbával několik týdnů, nakonec od nich upustil. Tu spatřil ve snu, jak Panna Maria líbá jeho kamarády, ale jemu řekla: "Co ode mne chceš, když ses zřekl svých pobožností? Běž pryč, nejsi hoden mého objetí!" Tomáš se probudil zděšený, a vrátil se k dřívějším pobožnostem. Právem tvrdí Richard od sv. Vavřince:5 "Kdo bude vytrvale sloužit Panně Marii, může žít blaženě v naději, neboť se splní každé jeho přání." Ale jako si nikdo nemůže slíbit tuto vytrvalost, tak si také nikdo před svou smrtí není jistý svým spasením. Velmi vzácnou radu nám proto zanechal sv. Jan Berchmans z Tovaryšstva Ježíšova. Když umíral, ptali se ho někteří spolubratři, která pobožnost je Panně Marii zvlášť milá a zajistí jim její ochranu. Světec jim odpověděl: "I nejnepatrnější pobožnost stačí, jen když je vytrvalá."6 Uvedu nyní stručně a krátce několik způsobů pobožností, které nám mohou zajistit přízeň naší milé Matky. Tento návod k mariánským pobožnostem považuji za nejužitečnější ze všeho, co jsem v tomto dílku napsal. Nemíním tím milému čtenáři doporučovat, aby dělal všechny, ale aby ty pobožnosti, které si zvolí, vykonával vytrvale a s bázní, že ztratí ochranu Matky Boží, jestliže se jim zpronevěří. Ó, kolik z těch, kteří jsou nyní v pekle, by bylo spaseno, kdyby byli vytrvali v pobožnosti k Marii, kterou kdysi začali! 1 Or. 14. MG 97, 1102. 2 Op. 6: De miraculis B. M. V., c. 23. 3 Ep. 129. ML 182, 284. 4 Magnum spec. exempl. dist. 10. Venetiis 1618. 5 De laud. B. M. V., l. 2, c. 1. 6 Starší světcovi životopisci se o tomto výroku nezmiňují.