SV. ALFONS MARIA DE LIGUORI
VZNEŠENOSTI PANNY MARIE - ČÁST IV.
IV. RŮZNÉ ZPŮSOBY POBOŽNOSTÍ K PANNĚ MARII

Vznešenosti Panny Marie   [62]

O MARIÁNSKÝCH KONGREGACÍCH ............................................................................................................................................................................................

Někteří mariánské kongregace neschvalují, že prý jsou příčinou mnoha rozepří a že do nich vstupují mnozí z čistě lidských ohledů. Jako však nelze zavrhnout chrámy a svaté svátosti proto, že je mnozí zneužívají, tak nelze odsuzovat bratrstva. Papežové je nejenže nezavrhli, ale s mnoha pochvalami je potvrdili a nadali odpustky. Sv. František Saleský1 naléhavě vybízí křesťany žijící ve světě, aby vstupovali do mariánských bratrstev. A sv. Karel Boromejský2 horlivě zřizoval a rozšiřoval tyto spolky. Na svých synodách povzbuzoval zpovědníky, aby kajícníkům radili, aby do nich vstupovali. A oprávněně, neboť tyto kongregace, především mariánské, jsou jako Noemova archa, v níž křesťané žijící ve světě nalézají útulek před potopou pokušení a hříchů, které zaplavují svět. Na misiích jsme poznali velmi dobře prospěšnost bratrstev. Kdo nenáleží k žádnému bratrstvu, pravidelně a častěji hřeší více než dvacet jiných, kteří členy bratrstev jsou. Bratrstva můžeme srovnat s věží Davidovou: "Jak Davidova věž z vrstev kamene zbudovaná, tisíc na ní zavěšeno štítů, samých pavéz bohatýrů." [Pís 4,4] Kongregace nabízejí členům mocnou ochranu proti úkladům pekla a prostředky k uchránění milosti Boží; kdo není v kongregaci, nemá tak snadný přístup k těmto prostředkům. 1. Jedním z prostředků spásy je vzpomínka na věčné pravdy: "Ve všem, co děláš, pomýšlej na svůj konec, a nikdy nebudeš hřešit." [Sir 7,36] Mnozí hynou proto, že na to nemyslí. "Zpustošená je celá země a není nikdo, kdo by si to bral k srdci." [Jer 12,11] Členové bratrstva však bývají ve svých setkáních rozjímáním, čtením a přednáškami upamatováváni na věčné pravdy. "Mé ovce slyší můj hlas." [Jan 10,27] 2. K spáse je nutná modlitba: "Proste a dostanete." [Jan 16,24] V kongregacích se členové modlí neustále a Bůh je spíše vyslyší, neboť se modlí společně: "Shodnou-li se dva z vás na zemi v prosbě o jakoukoli věc, můj nebeský Otec jim to učiní." [Mt 18,19] K tomu podotýká Ambrosiaster:3 "Mnozí, i kdyby byli nejmenšími, se stávají velkými, když se sjednotí; je nemožné nevyslyšet mnohé." 3. V kongregacích je snazší přijímání sv. svátostí, jednak proto, že to vyžadují předpisy, jednak pro dobrý příklad druhých. Tak si každý lehčeji zajišťuje setrvání v Boží milosti; svatý Tridentský sněm4 totiž nazývá sv. přijímání protijedem, kterým se zbavujeme denních chyb a jsme uchráněni chyb těžkých. 4. Mimoto se v bratrstvech konávají mnohá cvičení v umrtvování, v pokoře, v lásce k nemocným a chudým. Jak dobré by bylo, kdyby se zavedl ve všech kongregacích krásný zvyk, pomáhat v nemoci místním chudým.5 5. Již bylo řečeno, jak je pro naši spásu důležitá vřelá úcta k Matce Boží. A není to právě tato úcta, která kvete v bratrstvech? Jak často v nich zní Mariina chvála! Jak četné modlitby jsou v nich přednášeny Panně Marii! Již při přijetí se členové zasvěcují její službě, volí si ji za svou Paní a Matku a zapisují se do knihy Mariiných dětí. Tak patří jejich členové do sboru vyvolených sluhů a dětí Panny Marie a těší se v životě i ve smrti její zvláštní ochraně. Opravdu, člen mariánské kongregace si může říci, že se mu vstupem do kongregace dostalo všeho dobra: "Spolu s ní mi přišlo všechno dobré." [Mdr 7,11] Každý člen musí dbát na dvě věci: především nesmí vstoupit do bratrstva s jiným úmyslem než sloužit Bohu a Panně Marii a spasit svou duši; zadruhé nikdy nesmí zanedbávat pro světské záležitosti setkání společenství, poněvadž na nich se jedná o nejdůležitější práci na světě, o věčnou spásu. A ať se také snaží získávat nové členy a zvlášť ty, co vystoupili, přivést zpět. Tresty, jimiž Bůh navštěvuje nevěrné členy, bývají hrozné. V Neapoli6 opustil jeden člen mariánské bratrstvo. Když ho napomínali, aby se vrátil, odpověděl: "Vrátím se, až mi zlámou nohy a useknou hlavu." Ubožák mluvil pravdu: brzy nato mu zlámali jeho nepřátelé nohy a usekli hlavu. Naopak věrné členy Panna Maria zahrnuje dobry časnými i duchovními: "Celý její dům je oblečen do dvojího šatu." [Př 31,21] P. Auriemma7 uvádí mnohé drahocenné milosti, udělené Pannou Marií členům v životě i ve smrti, zvláště ale ve smrti. P. Crasset8 vypráví o jednom na smrt nemocném mladíkovi. Bylo to v Římě 1586. Umírající usnul, ale když se probudil, řekl svému zpovědníkovi: "Otče, byl jsem ve velkém nebezpečí věčného zavržení, ale Panna Maria mne zachránila. Zlí duchové prchli, a tak jsem byl z jejich rukou vysvobozen." - Tentýž spisovatel se zmiňuje ještě o jiném členovi, který v hodině smrti musel hodně bojovat s peklem, ale potom, když zvítězil, radostně zajásal: "Jaké je to štěstí, sloužit Panně Marii v její kongregaci!" Nato blaženě zesnul. Jako třetí příklad uvádí P. Crasset vévodu di Popoli z Neapole. Když umíral, řekl tento muž svému synovi: "Synu můj, ať víš, že za to nepatrné dobro, které jsem v životě konal, děkuji kongregaci, k níž jsem patřil. Proto ti nemohu zanechat lepší dědictví než právě mariánskou kongregaci. Víc si vážím toho, že jsem jejím členem, než že jsem vévodou di Popoli." 1 Introd. a la vie dévote, p. 2, ch. 15. 2 Giussano, Vita, Roma 1610 (l. 2, c. 11). 3 Comm. in Ep. ad Rom. XV, 30. ML 17, 177. 4 Sess. 13, c. 2. Denz. 875. 5 Na tomto místě autor navrhuje v kongregacích ještě užší výbor, složený z nejhorlivějších členů, kterým rýsuje denní pobožnosti podle klášterního života. 6 Sarnelli, CSsR, Il mondo riformato, p. 3: Aggiunta sulle s. Congr. 7 Auriemma SJ., Affetti scambievoli tra la Vergine SS. e suoi divoti. Bologna 1681, p. 2, c. 4. 8 La vera devoz., p. 2, tr. 6, pr. 5.