SV. ALFONS MARIA DE LIGUORI
VZNEŠENOSTI PANNY MARIE - ČÁST IV.
IV. RŮZNÉ ZPŮSOBY POBOŽNOSTÍ K PANNĚ MARII

Vznešenosti Panny Marie   [65]

O JINÝCH ZBOŽNÝCH CVIČENÍCH ............................................................................................................................................................................................

Na tomto místě uvádím různé způsoby pobožností, jimiž můžeme uctít Rodičku Boží. a) Dávej sloužit mši sv. ke cti Matky Boží nebo alespoň se jí zúčastni. Je sice pravda, že se oběť mše sv. přináší jedinému Bohu jako uznání jeho svrchované velebnosti, nicméně nic nebrání tomu, říká svatý Tridentský sněm,1 aby mše sv. nemohla být obětována na poděkování za milosti udělené svatým a Rodičce Boží a aby se oni za nás přimlouvali, když na ně my vzpomínáme. Proto se při mši sv. modlíme: "… aby jim přispěla k oslavě, nám pak ke spáse." Panna Maria zjevila jedné svaté duši, že je jí tento způsob úcty milý, podobně jako je jí milé modlit se třikrát Otčenáš, Zdrávas a Sláva Otci k Nejsvětější Trojici na poděkování za jí prokázané milosti. Sama za ně nemůže dost poděkovat; proto ji těší, když jí jsou v tom její děti nápomocné. b) Měj v úctě světce, kteří byli úzce spojeni s Pannou Marií, jako sv. Josefa, sv. Jáchyma a sv. Annu. Přesvatá Panna sama doporučila jednomu šlechtici pobožnost ke své matce sv. Anně.2 A dále uctívej také světce, kteří jsou známí svou láskou k Matce Boží, jako sv. Jana Evangelistu, sv. Jana Křtitele, sv. Bernarda, sv. Jana Damašského, obránce jejích obrazů, sv. Ildefonsa, obhájce jejího panenství, a jiné. c) Denně čti nějakou knihu o jejích přednostech. Doporučuj všem, především svým drahým, pobožnost k Matce Páně. Kdysi řekla blahoslavená Panna sv. Brigitě:3 "Postarej se, aby tvoji synové byli mými syny." Modli se denně za její živé i zemřelé ctitele. d) Nakonec uvádím různé odpustky, které udělili papežové na jiné způsoby pobožností k uctění Královny nebes.4 1. "Velebeno buď svaté a Neposkvrněné Početí blahoslavené Panny Marie." 300 dní pokaždé. Lev XIII.5 2. "Zdrávas Královno" a "Pod ochranu tvou se utíkáme". Kdo se ráno modlí "Zdrávas Královno" a večer "Pod ochranu tvou" a připojí povzdech: "Rač, Pane, nás tento den (tuto noc) uchránit nás bez hříchu" a "Požehnaný je Bůh ve všech svých darech a svatý ve všech svých dílech", získává 100 dní jednou denně, 7 let a 7 kvadragen v neděli, plnomocné odpustky o dvou nedělích v měsíci, na všechny mariánské svátky, na svátek Všech svatých a v hodině smrti.6 3. Loretánská litanie. 300 dní pokaždé, plnomocné odpustky za obvyklých podmínek (sv. zpověď, sv. přijímání, návštěva kostela nebo kaple a modlitba na úmysl Sv. Otce) na svátky Neposkvrněného Početí, Narození Panny Marie, Zvěstování, Očišťování a Nanebevzetí pro ty, kteří se ji modlí denně.7 4. "Ježíši a Maria". 300 dní. Pius X. - "Ježíši, Maria, Josefe". 7 let a 7 kvadragen, plnomocné odpustky jednou za měsíc. Pius X. Podmínky obvyklé.8 5. 5 Otčenášů, 5 Zdrávasů ke cti pěti ran Krista Pána a povzdech: "O to prosím, Matko milá, bys mi rány v srdce vryla, dej, by můj byl Kristův kříž." Pius XI., 3 roky; plnomocné odpustky, kdo koná tuto pobožnost celý měsíc.9 6. Denní rozjímání aspoň čtvrthodinové. Plnomocné odpustky jednou za měsíc za obvyklých podmínek; 7 roků a 7 kvadragen, kdo učí rozjímat druhé nebo se sám nechá učit.10 7. "Duše Kristova, posvěť mě", 300 dní pokaždé, 7 let a 7 kvadragen po sv. přijímání (jedenkrát), plnomocné odpustky jednou za měsíc za obvyklých podmínek.11 8. Kdo doprovází s hořící svící Velebnou Svátost (Viaticum) nesenou nemocným a pomodlí se na úmysl Svatého Otce jedenkrát Otčenáš, Zdrávas a Sláva Otci, 7 let a 7 kvadragen, bez svíce 5 let a 5 kvadragen, 3 roky a 3 kvadrageny ti, kteří nemohou Velebnou Svátost doprovázet, když ale pošlou někoho jako svého zástupce.12 9. Kdo zbožně poklekne před Velebnou Svátostí, 100 dní pokaždé pro ty, kteří jdou kolem kostela nebo kaple, v níž je Nejsvětější Svátost, a uctí ji vnějším (viditelným) znamením. Pius X.13 10. Když se kněz modlí přede mší sv. "Ego volo celebrare", 50 dní. Řehoř XIII.14 Abys získal odpustky, vzbuď úkon lítosti, abys byl tak pro ně disponován. Vynechávám jiné pobožnosti a končím toto dílo krásnými slovy sv. Bernarda:15 "Ó, Požehnaná mezi všemi ženami, tys Slávou lidského pokolení, Spásou našeho lidu. Tvá zásluha nemá mezí, tvoje moc se vztahuje na všechny tvory; tys Matkou Boží, Vládkyní světa, Královnou nebes. Ty jsi Vzorem spravedlivých, Útěchou svatých, Ramenem naší spásy. Ty jsi Radostí ráje, nebeskou Bránou, Oslavou Boží." Hle, hlásali jsme tvou chválu. Proto tě prosíme, ó, Matko plná dobroty, doplň naši slabost, omluv naši smělost, přijmi milostivě projev naší oddanosti, požehnej naší námaze a zapal všechna srdce svou láskou, abychom tvého Syna zde na zemi ctili a milovali a jednou v nebi ho chválili a velebili. Amen. 1 Sess. 22, c. 3. Denz. 940. 2 Barry, Paradis ouvert a Philagie, ch. 7, dev. 7. 3 Revel., Vita abbrev. s. Birg. 4 O získávání odpustků: viz Enchiridion indulgentarium z 16.9.1999 (Enchiridion odpustků, autorizovaný překlad ČBK Praha 2000, vyd. Matice cyrilometodějská, Olomouc 2000. O získání plnomocných odpustků - viz "Předmluvy o odpustcích" P 18-P 20 (str. 17-18), P 23 (str. 19) a "Další ustanovení", Ustanovení 17 "Modlitby k blahoslavené Panně Marii" (str. 46-49), Ustanovení 22 "Novény, litanie a malá oficia" (str. 51-52). Přehled možností, jak získat denně plnomocné odpustky viz "Rejstříky", B. "Plnomocné odpustky" (str. 93-94). - Ve své příloze "Zbožné invokace" (str. 62-65) Enchiridion odpustků uvádí, že tzv. střelné modlitby, zbožná vzývání a zvolání a různé invokace v několikaslovné formě odpustky obdařeny nejsou, protože se pojímají jako součást nebo dovršení jiného náboženského úkonu, který odpustky již obdařen je, nebo jsou činem, který pozvedá mysl k Bohu. - Některé zmiňované úkony (jako např. v bodu 8.) již z církevní praxe úplně vymizely.     Současný Enchiridion odpustků zná pouze odpustky plnomocné a částečné. U částečných odpustků žádné období neuvádí. 5 21.11.1893. Raccolta, p. 341. 6 Raccolta, p. 213. 7 Raccolta, p. 238. 8 Beringer-Hilgers, Ablässe, 176, 177. 9 AAS XXVI, 1934, 561. 10 Benedikt XIV., 16.12.1746. Raccolta, p. 559. 11 Raccolta, p. 109. 12 Raccolta, p. 115. 13 28.6.1908. Raccolta, Continuazione, p. 36. 14 Raccolta, p. 611. 15 Pro festiv. B. M. V., sermo 13, a. 2, c. 3.