SV. ALFONS MARIA DE LIGUORI
VZNEŠENOSTI PANNY MARIE
ZAKONČENÍ DÍLA
Vznešenosti Panny Marie
[66]
ZAKONČENÍ DÍLA
............................................................................................................................................................................................
Loučím se s tebou, drahý čtenáři a věrný služebníku naší milované Matky Marie, a říkám ti jen: Uctívej a miluj i dál něžně tuto dobrou Paní, vynasnaž se, jak můžeš, získat též jiné pro její službu. Doufej pevně: Jestli vytrváš ve věrné lásce k Panně Marii až do smrti, je tvá spása jistá. Končím, ne že bych už neměl co psát o vznešenostech Královny nebes, ale abych tě již neunavoval. To málo, co jsem napsal, stačí, aby v tobě zanítilo lásku k tomu velkému pokladu, k pobožnosti k Matce Boží. Ona tě zcela jistě za ni odmění svou mocnou ochranou. Splň jen touhu, kterou jsem měl při psaní této knihy, abych tě jednou spatřil v nebeské slávě jako svatého a staň se milujícím dítětem a nadšeným ctitelem této lásky nejhodnější Královny. A když poznáš, že ti moje kniha byla aspoň nějak prospěšná, prosím tě snažně, svěř mne Panně Marii a pros ji za mě o tutéž milost, kterou i já vyprošuji tobě, abychom se jednou shledali v nebesích u jejích nohou se všemi jejími drahými dětmi.
Nakonec se obracím i k tobě, Matko mého Pána a Matko má, Maria. Přijmi dobrotivě tuto moji ubohou práci a můj úmysl, abys byla všemi chválena a milována. Ty víš, jak vroucně jsem si přál dokončit toto dílko o tvých vznešenostech než se přiblíží konec mého života, jistě již nedaleký. Nyní umřu spokojený; zanechávám zde na zemi tuto knížku, která tě bude chválit a velebit, jak jsem se o to snažil od svého obrácení,1 které jsem obdržel na tvoji přímluvu. Ó, Panno Neposkvrněná, svěřuji ti všechny, kteří tě milují, především své čtenáře, a pak zvláště ty, kteří mne svěří do ochrany tobě. Ó, má Paní, uděl jim milost setrvání, posvěť je všechny a uveď nás pak všechny do nebe, abychom tě tam chválili. Ó, má nejsladší Matko, jsem sice jen ubohý hříšník, ale zakládám si na tom, že tě miluji, a očekávám od tebe veliké milosti, mezi nimi největší milost, že totiž zemřu s láskou k tobě. Až mi bude ďábel připomínat hříchy, doufám, že utrpení Ježíše Krista a tvá přímluva mne posílí ve smrtelných úzkostech, že se rozloučím s tímto smutným životem v milosti Boží a že dosáhnu štěstí milovat Boha, a tobě, má Matko, děkovat na věky věků. Amen. Tak doufám, tak se staň.
Naše Paní, řekni za nás svému Synovi: Nemají víno. Jak vznešený je tento kalich, kalich lásky Boží! Láska Boží nás tak opojuje, že zapomínáme na svět, zahřívá nás, posiluje nás, dělá nás lhostejnými k pozemským věcem a nadšenými pro nebeské."2
"Ty jsi to plné pole,3 plná ctností, plná milostí. Ty ses zjevila jako jasně se rdící Jitřenka; dědičnou poskvrnou netknutá ses zrodila jasná poznáním pravdy a ruměná láskou ke ctnosti; nic proti tobě nezmůže nepřítel, protože na tisíc štítů visí z tebe a všeliké odění silných. Není ctnost, která by na tobě nezářila, a čím se honosili svatí, ty máš všechno jediná!"4
"Ó, Paní naše, Prostřednice naše, Orodovnice naše, Synu svému nás svěř! Ó, Požehnaná, pro milost, kterou jsi zasloužila, aby ten, který skrze tebe vzal účast na naší slabosti a bídě, na tvou přímluvu nám dal podíl na své blaženosti a slávě."5
Růže snivá, milostivá
máš mne ráda?
Splň, co žádá
srdce štvané:
Dej, ať plane,
umře též jen pro tebe!
Ó, moje Paní,
dej mi to štěstí
milovat tebe,
k nebi se vznésti
s povzdechem lásky
na mroucích rtech!
Maria krásná,
naděje spásná,
tys hvězda blahá,
s ní moje dráha
v přístavu rajském
ukončí běh.6
Ať žije Ježíš, Maria, Josef a Terezie!7
1
Dnem svého obrácení nazýval sv. Alfons 23.10.1723, kdy po hlubokém pokoření v advokátské praxi a po překonání otcova odporu opustil světskou dráhu a vstoupil do duchovního stavu.
2
In Antiphonam Salve Regina s. IV. ML 184, 1073. Mezi spisy sv. Bernarda.
3
Narážka na Jakubova slova Izákovi [Gn 27,27].
4
In Antiphonam Salve Regina. ML 184, 1075.
5
S. Bernardus, In adventu Domini, s. 2. ML 183, 43.
6
Přeložil P. Václav Holakovský, CSsR.
7
Sv. Alfons přidává velmi často k obvyklým svatým jménům i sv. Terezii; tímto způsobem začíná všechny svoje listy. Tuto světici uctíval jako svoji ochránkyni, nazýval ji svou Učitelkou a její úctu doporučoval i své kongregaci. - Za touto částí následuje v originálu sbírka mariánských příkladů.
|
|