Předkládá se druhá píseň a její osvětlení.

S jistotou, ve skrytu tmy,
po tajemném žebříku, v přestrojení,
ó, štěstí nad štěstí!
Ve skrytu tmy a v přilbici,
když ve spánku můj dům spočíval utišený.

1. Prozpěvuje si ještě duše v té písni o některých rysech¹ temnoty noci a opakovaně hovoří o velikém štěstí, které jí s nimi přišlo. Vypočítává je, když odpovídá na jakousi zamlčenou výhradu, říká tedy, ať se nemyslí, že když v noci a v zastřenosti temnotou prošla takovou bouří úzkostné touhy, pochybností, obav a děsů, jak bylo řečeno, že se tím vystavila většímu nebezpečí, že bude zatracena,
vždyť skryta temnou nocí spíše zvítězila;
protože v ní se osvobozovala a lehce prchala před svými protivníky, kteří jí stále bránili v přejití.
Vždyť ve skrytu tmy této noci převlékala šat
a v přestrojení, se třemi chrakteristickými znaky a barvami, jak řekneme později, a po velmi tajemném schodišti,
které nikdo z domu neznal, jímž je živá víra,
jak také na příslušném místě zaznamenáme, a v té
a v přilbici² vyšla tak skryta, aby mohla lépe provést svůj záměr. Vždyť nemohla než jít s velikou jistotou,
když už v této očistné noci jsou žádosti, náklonnosti a vášně atd. v její duši z větší části uspané, umrtvené a pozhášené, a jsou to ony, které by to v probuzení a bdělosti nepřipustily. Následuje tedy verš a říká toto:

s jistotou, ve skrytu tmy.

předchozí | obsah | další

---

1 druhá píseň není novou etapou Noci, ale uvádí některé její vlastnosti (EE)
2 en celada .. důležité pro chápání básně