Svatá Kateřina Sienská:
Dialog s Boží Prozřetelností
Jsou dva druhy hříchu: provedený a myšlený. Myšlený hřích je dokonán, jakmile člověk ve své mysli pocítí potěšení z jeho spáchání a současně nenávist ke ctnosti. To je důsledek sebelásky vycházející ze smyslů, zbavující duši lásky, kterou by měla chovat ke Mně a ke svému bližnímu, jak jsem ti již řekl. Ale z počatých potěšení z hříchu se v hříšníkovi rodí další hříchy proti bližnímu, což různým způsobem působí potěšení zvrácené vůli jeho smyslů. Někdy se zrodí krutost, jak v obecném, tak v konkrétním smyslu. Krutost obecně znamená, že člověk vidí sebe a tvory ve stavu zavržení a v nebezpečí smrti způsobeném ztrátou milosti. A tato krutost může být tak veliká, že člověk nejen nepřispěje na pomoc sobě ani ostatním láskou ke ctnosti a nenávistí k neřesti, nejenže přestane podávat jakékoli příklady ctnosti, ale naopak se stane ničemným a bere na sebe úlohu zlého ducha; mocí, která je mu vlastní, odvádí tvory od ctnosti a vede je k neřesti.
Toto je krutost vůči duši, jíž se dopouští ten, kdo se stává nástrojem k odnětí života a přináší duši smrt.
Tělesnou krutost využívá chtíč: v tomto případě se člověk nejen o svého bližního nijak nezajímá, ale dokonce svému bližnímu odnímá to, co mu náleží, krade chudým. Někdy tak činí násilím, jindy podvodem a zpronevěrou, když nutí chudé, aby koupili své vlastní věci, a často dokonce vykoupili sebe samotné.
Bídná krutosti, bude ti odepřeno Mé milosrdenství, jestliže ukrutník nenajde opět slitování s bližním a nebude k němu vlídný. Krutost někdy rodí urážlivá slova, po nichž často následuje vražda. Jindy rodí nečestnost u blízkých osob, takže se stávají divokými zvířaty a duchovně zapáchají. Tímto zápachem ukrutník neotráví jen jednu či dvě osoby, ale každého, kdo se k němu s láskou přiblíží a naváže s ním hovor. Ale v kom se rodí pýcha? Jen v tom bližním, který o sobě smýšlí příliš vysoko. Kdo si totiž o sobě příliš myslí, tomu je bližní nepříjemný a protivný, neboť sebe považuje za nadřazeného, a proto ho uráží. A pokud má moc, je strůjcem nespravedlnosti a krutostí, a kramaří s lidským masem. Nejdražší dcero, truchli nad urážkami, které Mi jsou takto působeny, a oplakávej tyto mrtvé, aby tvoje modlitba zničila jejich smrt. Vidíš, jak se ze všech stran a skrze osoby všech stavů dějí a množí hříchy a újmy bližnímu. Žádným jiným způsobem, skrytým ani zjevným, by hřích nemohl být. Skrytým způsobem se tak děje, když je bližnímu upíráno to, co mu náleží; zjevným způsobem se tak děje tehdy, když člověk rodí krutosti, jak jsem ti řekl.
Je tedy zřejmou pravdou, že každá urážka namířená na Mne je uskutečněna prostřednictvím bližního.